Radka Denemarková: Peníze od Hitlera - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma:

Židovka, která přežila Osvětim, se vrací do rodné vsi a zjistí, že jako Němka je nežádoucí; česká vesnice, která si svou minulost odmítá připustit

Motivy:

Návrat z koncentračního tábora, židovsko-německý původ, odsun a konfiskace, kolektivní vina, vesnice a její mlčení, soudní spor o dům, stáří a spravedlnost, odškodnění, pomník obětem, dějiny, které se nehodí

Prostor děje:

Puklice, česká vesnice na Vysočině, a Praha; dále vzpomínkově Osvětim. Prostor vsi je uzavřený a nepřátelský

Čas děje:

Dvě roviny: rok 1945, kdy se hrdinka vrací, a rok 2005, kdy se jako stará žena vrací znovu. Román vyšel roku 2006

Kompozice:

Dvě časové roviny, které se střídají a vzájemně komentují; vyprávění je fragmentární, s dlouhými souvětími a bez uvozovek u přímé řeči

Literární druh:

epika

Literární žánr:

román (historický, společenský)

Postavy:

Gita Lauschmannová – šestnáctiletá dívka, která se roku 1945 vrací z Osvětimi domů; její rodina byla židovská, ale německy mluvící, a proto ji ve vsi zařadí mezi Němce
stará Gita – tatáž žena o šedesát let později, lékařka v Praze, která se do vsi vrací dožadovat se spravedlnosti
obyvatelé Puklic – lidé, kteří si rozebrali majetek Lauschmannových a nechtějí, aby se někdo vracel
Denis – Gitin vnuk, přes něhož se příběh dostane k nejmladší generaci
bratr a rodina – ti, kdo tábor nepřežili
starosta a představitelé obce – reprezentanti oficiální paměti, která si vzpomíná jinak

Vypravěč:

Střídá se ich-forma mladé Gity s vyprávěním o staré Gitě ve třetí osobě; hlasy se místy prolínají

Vyprávěcí způsoby:

Dvě časové roviny, fragmentární vyprávění, absence uvozovek; text splývá do jednoho proudu, ve kterém není jasné, kde končí řeč a začíná myšlenka

Typy promluv:

ich-forma mladé Gity – nosná v rovině roku 1945
vypravěčské pásmo v er-formě v současné rovině
dialog bez uvozovek splývající s textem
vnitřní monolog
úvahové pasáže o vině a paměti

Obsah:

Roku 1945 se do vsi Puklice vrací šestnáctiletá Gita Lauschmannová. Přežila Osvětim, kde zahynula většina její rodiny. Jde domů, do statku, který Lauschmannovým patřil.

Nikdo ji nechce. Lauschmannovi byli Židé, ale mluvili doma německy, a v roce 1945 rozhoduje jazyk. Ve vsi si mezitím rozebrali jejich majetek a návrat dědičky je pro všechny nepříjemnost. Místo přijetí ji čeká bití, ponížení a vyhnání – od lidí, které zná od dětství.

Gitu zachrání jen to, že ji odvezou pryč. Z Čech odejde, vystuduje medicínu a žije v Praze. O tom, co se ve vsi stalo, celá desetiletí mlčí – režim to slyšet nechce a rodina ji od toho odrazuje.

Roku 2005, jako stará žena, se do Puklic vrací podruhé. Chce, aby obec přiznala, co se stalo, a aby byla na pomníku uvedena i jména její rodiny. Nejde jí o majetek, ale o to, aby se to řeklo nahlas.

Ves reaguje stejně jako před šedesáti lety, jen v jiné podobě: mlčením, výmluvami, právnickými kličkami a nakonec otevřeným nepřátelstvím. Objeví se i nadávka, ze které je titul knihy – peníze od Hitlera, jako by šlo o kšeft.

Kolem Gity zůstane její vnuk Denis a několik lidí, kteří pochopí, oč jí jde. Román nekončí smířením ani vítězstvím; končí konstatováním, že některé věci se v téhle zemi neřekly, protože se říct nechtěly, a že čas sám o sobě nic nespraví.

Jazykové prostředky:

dlouhá souvětí bez uvozovek
expresivní, místy až brutální pojmenování
německé a české výrazy vedle sebe
úřední jazyk dekretů a rozhodnutí
hovorová řeč vesničanů
opakování a variace jako rytmický prostředek

Tropy a figury:

ironie osudu – přežít Osvětim a být doma nežádoucí kvůli jazyku
kontrast – oficiální paměť obce proti tomu, co se stalo
symbol – dům jako to, co si nikdo nechce nechat vzít
gradace – nepřátelství vsi sílí s tím, jak Gita trvá na svém
paralelismus dvou návratů po šedesáti letech
provokativní titul jako obvinění, které padne na hrdinku

Radka Denemarková

Radka Denemarková (*1968), česká prozaička, dramaturgyně, scenáristka a překladatelka z němčiny (mimo jiné Herty Müllerové). Jako jediná získala Magnesii Literu ve čtyřech různých kategoriích. Její prózy jsou nekompromisní a formálně náročné; často se týkají násilí, moci a témat, o nichž se mlčí.

Další autorova díla:

Kobold
Příspěvek k dějinám radosti
Hodiny z olova
A já pořád kdo to tluče
Smrt, nebudeš se báti

Literární kontext:

Česká próza 21. století. Kniha vyšla tři roky před Vyhnáním Gerty Schnirch a spolu s ní otevřela téma poválečného zacházení s německy mluvícím obyvatelstvem. Za román autorka získala Magnesii Literu; provokativní název odkazuje k nadávce, kterou hrdinka ve vsi slyší.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.

Podobná díla podle žánru (román (historický, společenský))

Kateřina Tučková: Vyhnání Gerty Schnirch