Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Divadelní záznam (1:31:41; česky)
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Parodie na detektivku: ve vlaku dojde k vraždě, vyšetřování probíhá důkladně, logicky a naprosto nesmyslně
Vražda ve vlaku, vyšetřování, salonní vůz, alibi, rakouská policie, svědecké výpovědi, Cimrman jako spoluautor, mystifikace, seminář, falešné stopy
Salonní kupé rakouského vlaku a přilehlá chodbička – uzavřený prostor klasické detektivky; v první části přednáškový sál
Rakousko-Uhersko počátku 20. století; hra měla premiéru roku 1970
Dvoudílná stavba: seminář o Járovi Cimrmanovi a poté vlastní hra. Hra napodobuje stavbu detektivky – zločin, výslech svědků, rekonstrukce, rozuzlení – a každý z těch kroků vede jinam, než má
drama
komedie, parodie na detektivní žánr
Drama nemá vypravěče; výkladovou roli plní úvodní seminář
Mystifikace a parodie: detektivní schéma je dodrženo do posledního detailu, ale jeho obsah je vyprázdněn. Komika ze soustředěné vážnosti nad hloupostí
Večer začíná seminářem. Cimrmanologové vysvětlí, že Jára Cimrman byl mimo jiné průkopníkem detektivního žánru a že hru napsal dřív, než detektivka jako žánr vůbec vznikla. Následuje sada odborných referátů podaných se vší vážností.
Vlastní hra se odehrává v salonním kupé rakouského vlaku. Dojde k vraždě. Prostor je uzavřený, cestujících je několik a vrahem musí být jeden z nich. Klasické schéma detektivky je připravené.
Vyšetřování vede policejní komisař Trachta se svým podřízeným Bierhanzelem. Postupuje přesně podle metodiky. Zajistí místo činu, vyslechne svědky jednoho po druhém, porovná výpovědi, sestaví časovou osu a provede rekonstrukci.
Každý krok je formálně bezvadný. Jenže svědci si protiřečí, alibi se navzájem vylučují a komisařova dedukce, ač logicky navazuje, míří pokaždé vedle. Čím pečlivěji vyšetřuje, tím dál je od pravdy.
Rekonstrukce činu, která má případ rozseknout, se zvrhne v grotesku. Objevují se nové stopy, které nic nevysvětlují, a nová podezření, která se hned rozpadají.
Rozuzlení přijde, jak se sluší, na konci, jen s tím rozdílem, že nic neuzavře. Vtip hry nespočívá v tom, kdo vraždil, ale v tom, jak přesvědčivě umí rozum dojít k naprostému nesmyslu, když se nikdo neptá, jestli výchozí předpoklad dává smysl.
Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, český dramatický a herecký tandem. Roku 1967 spolu s Jiřím Šebánkem vymysleli fiktivního českého génia Járu Cimrmana a založili Divadlo Járy Cimrmana. Svěrák je navíc scenárista (Vesničko má středisková, Kolja, Obecná škola) a textař, Smoljak režisér. Cimrmanovské hry mají neměnnou dvoudílnou stavbu: odborný seminář a po něm vlastní hra.
Česká divadelní tvorba druhé poloviny 20. století, autorské a nonsensové divadlo. Divadlo Járy Cimrmana vzniklo roku 1967 a jeho poetika založená na mystifikaci, semináři předcházejícím hře a vážné formě s nesmyslným obsahem nemá v české kultuře obdoby. V době normalizace fungovalo jako prostor, kde se dalo mluvit v narážkách.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.