Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak: Vražda v salonním coupé - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma:

Parodie na detektivku: ve vlaku dojde k vraždě, vyšetřování probíhá důkladně, logicky a naprosto nesmyslně

Motivy:

Vražda ve vlaku, vyšetřování, salonní vůz, alibi, rakouská policie, svědecké výpovědi, Cimrman jako spoluautor, mystifikace, seminář, falešné stopy

Prostor děje:

Salonní kupé rakouského vlaku a přilehlá chodbička – uzavřený prostor klasické detektivky; v první části přednáškový sál

Čas děje:

Rakousko-Uhersko počátku 20. století; hra měla premiéru roku 1970

Kompozice:

Dvoudílná stavba: seminář o Járovi Cimrmanovi a poté vlastní hra. Hra napodobuje stavbu detektivky – zločin, výslech svědků, rekonstrukce, rozuzlení – a každý z těch kroků vede jinam, než má

Literární druh:

drama

Literární žánr:

komedie, parodie na detektivní žánr

Postavy:

policejní komisař Trachta – vyšetřovatel, důsledný a metodický; jeho logika je bezvadná a závěry mimo
Bierhanzel – jeho podřízený, horlivý a nešikovný
cestující v salonním voze – každý má svou verzi, své alibi a svůj důvod lhát
oběť – muž zavražděný v uzavřeném kupé
Jára Cimrman – nepřítomný autor hry, podle semináře průkopník detektivního žánru
přednášející cimrmanologové – rámcové postavy první části

Vypravěč:

Drama nemá vypravěče; výkladovou roli plní úvodní seminář

Vyprávěcí způsoby:

Mystifikace a parodie: detektivní schéma je dodrženo do posledního detailu, ale jeho obsah je vyprázdněn. Komika ze soustředěné vážnosti nad hloupostí

Typy promluv:

odborná přednáška v první části
dialog – výslechy a konfrontace svědků
monolog – komisařova dedukce
rekonstrukce činu jako scénická akce

Obsah:

Večer začíná seminářem. Cimrmanologové vysvětlí, že Jára Cimrman byl mimo jiné průkopníkem detektivního žánru a že hru napsal dřív, než detektivka jako žánr vůbec vznikla. Následuje sada odborných referátů podaných se vší vážností.

Vlastní hra se odehrává v salonním kupé rakouského vlaku. Dojde k vraždě. Prostor je uzavřený, cestujících je několik a vrahem musí být jeden z nich – klasické schéma detektivky je připravené.

Vyšetřování vede policejní komisař Trachta se svým podřízeným Bierhanzelem. Postupuje přesně podle metodiky: zajistí místo činu, vyslechne svědky jednoho po druhém, porovná výpovědi, sestaví časovou osu a provede rekonstrukci.

Každý krok je formálně bezvadný. Jenže svědci si protiřečí, alibi se navzájem vylučují a komisařova dedukce, ač logicky navazuje, míří pokaždé vedle. Čím pečlivěji vyšetřuje, tím dál je od pravdy.

Rekonstrukce činu, která má případ rozseknout, se zvrhne v grotesku. Objevují se nové stopy, které nic nevysvětlují, a nová podezření, která se hned rozpadají.

Rozuzlení přijde, jak se sluší, na konci – jen s tím rozdílem, že nic neuzavře. Vtip hry nespočívá v tom, kdo vraždil, ale v tom, jak přesvědčivě umí rozum dojít k naprostému nesmyslu, když se nikdo neptá, jestli výchozí předpoklad dává smysl.

Jazykové prostředky:

spisovná čeština s rakousko-uherským úředním nádechem
policejní a právnická terminologie
germanismy a úřední fráze mocnářství
logické spojky a argumentační obraty použité naprázdno
slovní hříčky a nedorozumění
parodovaný vědecký styl v semináři

Tropy a figury:

parodie – detektivní žánr převrácený naruby
ironie a mystifikace
paradox – dokonalá dedukce vedoucí k nesmyslu
kontrast – vážnost formy a hloupost obsahu
komika situační i jazyková
antiklimax – rozuzlení, které nic nerozuzlí

Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak

Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, český dramatický a herecký tandem. Roku 1967 spolu s Jiřím Šebánkem vymysleli fiktivního českého génia Járu Cimrmana a založili Divadlo Járy Cimrmana. Svěrák je navíc scenárista (Vesničko má středisková, Kolja, Obecná škola) a textař, Smoljak režisér. Cimrmanovské hry mají neměnnou dvoudílnou stavbu: odborný seminář a po něm vlastní hra.

Další autorova díla:

Dobytí severního pólu
Vražda v salonním coupé
Dlouhý, Široký a Krátkozraký
Vyšetřování ztráty třídní knihy
Akt
Němý Bobeš
Cimrman v říši hudby
Blaník
Záskok

Literární kontext:

Česká divadelní tvorba druhé poloviny 20. století, autorské a nonsensové divadlo. Divadlo Járy Cimrmana vzniklo roku 1967 a jeho poetika – mystifikace, seminář předcházející hře, vážná forma na nesmyslném obsahu – nemá v české kultuře obdoby. V době normalizace fungovalo jako prostor, kde se dalo mluvit v narážkách.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.