Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Čtyři Češi táhnou na severní pól a nedojdou tam první; hrdinská výprava jako parodie na vlastenectví, obětavost a velká slova
Polární výprava, české vlastenectví, hlad a mráz, obětavost, zmrzlý učitel Poustka, přátelství, marná sláva, mystifikace, seminář o Cimrmanovi, národní hrdinství
Ledová pláň za polárním kruhem – hra se odehrává celá na jednom místě, na ledu; v první části přednáškový sál
Duben 1909, výprava k severnímu pólu; hra měla premiéru roku 1985
Dvoudílná stavba jako u všech cimrmanovských her: první část je odborný seminář, v němž „cimrmanologové“ přednášejí o Járovi Cimrmanovi, druhou částí je vlastní hra. Hra sama je jednoaktová, s postupem času vyznačeným dny výpravy
drama
komedie, parodie (mystifikační divadlo)
Drama nemá vypravěče; funkci komentáře plní úvodní seminář, který hru vysvětluje a připravuje divákovi klíč
Mystifikace: fiktivní osobnost je podávána naprosto vážným odborným aparátem. Komika vzniká z rozporu mezi vznešenou formou a nesmyslným obsahem
První část večera je seminář. Přednášející v rolích cimrmanologů seznámí publikum s dalším objevem ze života Járy Cimrmana – tentokrát s jeho podílem na české polární výpravě. Vše je podáno s vážností vědecké konference: citace, prameny, ukázky, odborné spory.
Vlastní hra pak začíná na ledové pláni. Čtveřice Čechů – lékárník Karel Němec, učitel Václav Poustka, přítel Vojtěch Šofr a zápasník Varel Frištenský – táhne k severnímu pólu. Vedoucím je Němec, výbavu podle semináře navrhl Cimrman.
Postup měří dny a úbytek zásob. Muži mrznou, hladovějí a udržují se při životě vlasteneckými proslovy a písněmi. Čím hůř jim je, tím vznešeněji mluví – právě v tom rozporu je celá komika. Frištenský táhne saně a moc toho nenamluví, Poustka jako jediný přemýšlí, Němec velí.
Dojde jídlo. Padne návrh, který se v takové situaci nabízí a o kterém se v hrdinské literatuře nemluví: sníst jednoho z členů výpravy. Řeší se to demokraticky a s ohledy, jak se na Čechy sluší.
Učitel Poustka zmrzne. Ostatní ho vzkřísí tím, že mu pod tělem spálí zásobu zápalek – scéna, ve které se z vážného výjevu stane naprostá absurdita.
Nakonec dorazí k cíli. Na pólu ale najdou stopy po Američanovi, který tam byl před nimi. Sláva, kvůli které trpěli, patří někomu jinému. Češi si to shrnou po svém: hlavní je, že to zvládli, a že tam byli aspoň druzí.
Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, český dramatický a herecký tandem. Roku 1967 spolu s Jiřím Šebánkem vymysleli fiktivního českého génia Járu Cimrmana a založili Divadlo Járy Cimrmana. Svěrák je navíc scenárista (Vesničko má středisková, Kolja, Obecná škola) a textař, Smoljak režisér. Cimrmanovské hry mají neměnnou dvoudílnou stavbu: odborný seminář a po něm vlastní hra.
Česká divadelní tvorba druhé poloviny 20. století, autorské a nonsensové divadlo. Divadlo Járy Cimrmana vzniklo roku 1967 a jeho poetika – mystifikace, seminář předcházející hře, vážná forma na nesmyslném obsahu – nemá v české kultuře obdoby. V době normalizace fungovalo jako prostor, kde se dalo mluvit v narážkách.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.