Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Klasická česká pohádka rozebraná a znovu složená jako fraška; hrdinové mají místo kouzelných schopností tělesné vady a děj se řídí divadelní nutností, ne logikou
Pohádka a její pravidla, zakletá princezna, tři pomocníci, krátkozrakost místo bystrozrakosti, divadlo na divadle, mystifikace, hrad a čaroděj, seminář o Cimrmanovi, parodie žánru, selhávající hrdinství
Pohádkový hrad, les a cesta k němu – kulisy jsou záměrně divadelní a přiznané; v první části přednáškový sál
Neurčený pohádkový čas; hra měla premiéru roku 1974
Dvoudílná stavba: seminář o Cimrmanovi a poté vlastní hra. Hra kopíruje strukturu klasické pohádky (výprava, tři pomocníci, tři úkoly, vysvobození princezny) a v každém bodě ji shodí
drama
komedie, parodie na pohádku
Drama nemá vypravěče; výklad zajišťuje úvodní seminář
Mystifikace a žánrová parodie; přiznaná divadelnost – postavy si uvědomují, že hrají v pohádce, a odvolávají se na její pravidla
Nejdřív seminář. Cimrmanologové referují o Cimrmanově vztahu k pohádce a k lidové slovesnosti a předvedou, jak génius dospěl k tomu, že klasickou pohádku o Dlouhém, Širokém a Bystrozrakém přepsal.
Vlastní hra sleduje známé pohádkové schéma. Princ se vydává vysvobodit zakletou princeznu, kterou drží čaroděj. Na cestě potká tři pomocníky, každého s vlastní zvláštní schopností.
Dvě schopnosti sedí: Dlouhý se umí natáhnout, Široký roztáhnout. Třetí pomocník však není Bystrozraký, jak by měl být, ale Krátkozraký – a to je jádro celé hry. Místo aby na dálku viděl to, co ostatní ne, nevidí ani to, co mají všichni před nosem.
Pohádkové úkoly se plní jeden po druhém a každý dopadne opačně, než má. Dlouhý se natáhne mimo cíl, Široký spolyká, co neměl, a Krátkozraký zaměňuje osoby i předměty. Princ se snaží držet plán, ale jeho družina mu ho spolehlivě boří.
Postavy se přitom průběžně odvolávají na pravidla žánru: vědí, že v pohádce se úkoly plní třikrát, že hrdina musí zvítězit a že princezna má být vysvobozena, a jednají podle toho, i když jim to nejde.
Konec pohádkové schéma naplní i nenaplní zároveň. Princezna je nakonec vysvobozena, ale způsobem, ke kterému nikdo z hrdinů nepřispěl tím, čím měl. Vtip je právě v tom, že pohádka dojde do cíle navzdory všem, kdo v ní vystupují.
Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, český dramatický a herecký tandem. Roku 1967 spolu s Jiřím Šebánkem vymysleli fiktivního českého génia Járu Cimrmana a založili Divadlo Járy Cimrmana. Svěrák je navíc scenárista (Vesničko má středisková, Kolja, Obecná škola) a textař, Smoljak režisér. Cimrmanovské hry mají neměnnou dvoudílnou stavbu: odborný seminář a po něm vlastní hra.
Česká divadelní tvorba druhé poloviny 20. století, autorské a nonsensové divadlo. Divadlo Járy Cimrmana vzniklo roku 1967 a jeho poetika – mystifikace, seminář předcházející hře, vážná forma na nesmyslném obsahu – nemá v české kultuře obdoby. V době normalizace fungovalo jako prostor, kde se dalo mluvit v narážkách.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.