Studijní materiály
EXTRA Přihlásit Kontakt

Herbert George Wells: Válka světů - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě

Téma:

Marťané napadnou Anglii a lidstvo proti nim nemá šanci; první velký román o invazi mimozemšťanů a zároveň obraz kolonialismu obráceného naruby


Motivy:

Invaze, technická převaha, bezmoc civilizace, panika a rozpad řádu, kolonialismus obrácený, věda a evoluce, přežití, náboženství v krizi, příroda jako soudce, zkáza Londýna


Prostor děje:

Jižní Anglie – Woking, Surrey, cesta k Londýnu, vylidněný Londýn; svět důvěrně známý anglickému čtenáři, a proto zkáza působí silněji


Čas děje:

Konec 19. století, blíže neurčeno; román vyšel roku 1898


Kompozice:

Dvě knihy – Příchod Marťanů a Země pod Marťany; vypráví anonymní vypravěč v ich-formě retrospektivně, s vloženými kapitolami o osudu svého bratra v Londýně


Literární druh:

epika


Literární žánr:

vědeckofantastický román


Postavy:

  • vypravěč – filozofující spisovatel z Wokingu; nemá jméno, což z něj dělá zástupce běžného člověka
  • vypravěčův bratr – student medicíny v Londýně; jeho očima vidíme útěk z města
  • dělostřelec – snílek, který má velké plány na podzemní odboj a přitom nic nedělá
  • kurát – duchovní, který se z hrůzy zhroutí a stane se nebezpečným
  • Marťané – chobotnicovití tvorové v třínohých strojích; nejsou zlí, jen nadřazení

Chceš se na maturitu připravit pořádně?

Získej přístup k více než 500 kvalitním materiálům ze všech předmětů.

Vypravěč:

Ich-forma vypravěče, který píše zprávu o tom, co zažil; tón je věcný, skoro reportážní, což hrůzu zesiluje


Vyprávěcí způsoby:

Vědeckofantastické vyprávění stylizované jako svědectví a reportáž; opírá se o dobovou vědu a o přesné zeměpisné údaje


Typy promluv:

  • ich-forma vypravěče – nosná
  • vložené vyprávění o bratrovi
  • dialog
  • novinové zprávy a fámy

Obsah:

Astronomové pozorují na Marsu série výbuchů. Nikdo netuší, že jde o vystřelené válce mířící k Zemi.

První válec dopadne poblíž Wokingu. Zvědavci se seběhnou a někdo mává bílou vlajkou na uvítanou. Marťané odpoví tepelným paprskem, který dav sežehne.

Vypravěč vyvázne. Zpočátku všichni věří, že to armáda zvládne – Marťané jsou v pozemské gravitaci pomalí a nemotorní.

Pak z jámy vystoupí tripody: obrovské třínohé stroje ovládající tepelný paprsek a černý kouř. Vojsko je proti nim bezmocné.

Země se hroutí. Vypravěč odveze ženu do bezpečí a vrací se; přitom se od hlavního dění odděluje linie jeho bratra v Londýně.

Bratr zažije úprk milionů lidí z hlavního města. Wells líčí rozpad civilizace do dvou dnů: dav, který se ušlape, lidé okrádající uprchlíky, absolutní bezmoc úřadů. S dvěma ženami se dostane na loď do moře a při tom uvidí, jak torpédoborec Hrom a blesk potopí dva tripody, než sám zahyne – jediné lidské vítězství v celé knize.

Vypravěč se mezitím ocitne uvězněný v troskách domu spolu s kurátem. Několik dní pozorují Marťany zblízka škvírou ve zdi. Vidí, že se živí lidskou krví, kterou si přímo přepouštějí do žil.

Kurát se psychicky zhroutí, začne křičet a ohrožovat je oba. Vypravěč ho udeří a Marťané ho odnesou.

Když se konečně dostane ven, prochází vylidněnou krajinou zarostlou rudým marťanským plevelem. Potká dělostřelce, který má velkolepé plány na budování podzemní civilizace, ale ve skutečnosti jen pije a hraje karty.

Vypravěč dojde do prázdného Londýna. Slyší z dálky děsivé volání Ulla, ulla, které slábne.

Najde tripody stojící bez pohybu a Marťany mrtvé. Zabily je pozemské bakterie, proti kterým neměli imunitu – nejmenší tvorové na Zemi, které jim bylo hloupé brát v úvahu.

Život se pomalu vrací. Vypravěč najde svou ženu živou. Knihu uzavře úvahou, že po tomhle se lidstvo už nikdy nemůže cítit ve vesmíru bezpečně.


Jazykové prostředky:

  • věcný, reportážní styl
  • vědecká a technická terminologie
  • přesné zeměpisné názvy anglických měst a čtvrtí
  • dlouhá souvětí v úvahách
  • expresivita v líčení paniky
  • střízlivost tam, kde by se čekal patos

Tropy a figury:

  • symbol – tripody jako obraz nezastavitelné technické převahy
  • ironie – lidstvo zachrání to nejmenší, bakterie
  • kontrast – všední anglický venkov proti mimozemské zkáze
  • personifikace strojů
  • gradace paniky
  • analogie – lidé vůči Marťanům jako zvířata vůči lidem

Herbert George Wells

Herbert George Wells (1866–1946), anglický prozaik, jeden ze zakladatelů vědeckofantastické literatury. Vystudoval biologii u Thomase Huxleyho, což je na jeho knihách znát – jeho fantastika stojí na evoluční teorii. Byl socialista a většina jeho románů je zároveň společenskou kritikou.


Další autorova díla:

  • Stroj času
  • Neviditelný
  • Ostrov doktora Moreaua
  • První lidé na Měsíci
  • Anna Veronika

Literární kontext:

Anglická literatura konce 19. století, počátky science fiction. Wells sám uvedl, že ho k románu inspirovalo vyhlazení Tasmánců Brity: chtěl, aby si Angličané zkusili, jaké to je, když přijde někdo technicky vyspělejší a nepovažuje vás za rovnocenné. Rozhlasová adaptace Orsona Wellese z roku 1938 údajně vyvolala paniku mezi posluchači.


FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.

Podobná díla podle období (19. století / etapa)


Další doporučené rozbory k maturitě