Božena Němcová: V zámku a v podzámčí - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

E-kniha

Rychlá navigace:

Téma:

Dva světy jedné vsi – panský zámek a chudé podzámčí – a otázka, zda může bohatství získat srdce; sociální kritika smířená vírou v nápravu člověka

Motivy:

Bohatství a chudoba, cholera, panská lhostejnost, psík Joli, výchova dětí, dobročinnost, proměna charakteru, sirotci, služebnictvo, smíření dvou světů

Prostor děje:

Česká ves – panský zámek se salony a psí komůrkou proti chalupám v podzámčí, kde bydlí chudina; dále vesnická škola a okolní pole

Čas děje:

První polovina 19. století, doba před zrušením roboty; povídka vyšla roku 1856

Kompozice:

Novela s paralelní kompozicí: dvě linie (zámek a podzámčí) běží vedle sebe a v druhé polovině se protnou. Epidemie cholery funguje jako zlom, který postavy přinutí k proměně

Literární druh:

epika

Literární žánr:

povídka (novela) se sociální tematikou

Postavy:

paní Skočdopolová – bohatá měšťanka na zámku, marnivá a sobecká; víc než o lidi pečuje o psíka Joliho; po nemoci a osobní ztrátě se promění
pan Skočdopole – její manžel, dobrosrdečný, ale slabý; nechává ženě volnou ruku
Klárka (Klára) – jejich dcera, vychovaná citlivěji než matka; sbližuje se s chudými dětmi
Sirotek Vojtěch a další děti z podzámčí – žijí v bídě, kterou zámek ani nevidí
kmotra a chudé rodiny v podzámčí – trpělivé, soudržné, ochotné pomoci si navzájem
vrchní a služebnictvo – zprostředkovatelé mezi oběma světy, každý s vlastním zájmem

Vypravěč:

Vševědoucí vypravěč ve třetí osobě, zaujatý ve prospěch chudých; průběžně hodnotí a moralizuje

Vyprávěcí způsoby:

Er-forma, paralelní vedení dvou dějových linií, kontrastní střihy mezi zámkem a podzámčím; výchovný záměr je otevřeně přiznaný

Typy promluv:

vypravěčské pásmo – popisné a hodnotící
dialog – jazykově odlišený podle stavu mluvčího
vnitřní monolog – zejména při proměně paní Skočdopolové
úvaha vypravěčky o bohatství a lidskosti

Obsah:

Ve vsi stojí zámek, v němž žije rodina Skočdopolových, a pod ním chalupy chudiny. Oba světy o sobě vědí, ale nemají se čím dotknout. Paní Skočdopolová, dáma měšťanského původu, si zakládá na postavení a nejvíc pozornosti věnuje psíkovi Jolimu, který má vlastní pelíšek, vlastní stravu a vlastní obsluhu.

V podzámčí se mezitím žije z ruky do úst. Rodiny se dělí o poslední chleba, děti chodí bosé a sirotci přežívají jen díky sousedské solidaritě. Paní Skočdopolová chudé považuje za nepříjemnost, která kazí výhled.

Její dcera Klárka je jiná. Zajímá ji, jak lidé pod zámkem žijí, seznámí se s dětmi z podzámčí a začne jim tajně pomáhat. Její otec, dobrák bez rozhodnosti, jí v tom nebrání.

Do kraje přijde cholera. Nemoc nerozlišuje mezi stavy: kosí chudé i panstvo. V podzámčí umírají rodiče a přibývá sirotků. Zámek přestane být bezpečné místo a paní Skočdopolová se poprvé v životě setká se smrtí zblízka.

V té chvíli se ukáže, kdo se zachová jak. Chudí si pomáhají navzájem a starají se o cizí děti jako o vlastní. Klárka mezi nimi pracuje bez ohledu na nebezpečí. Paní Skočdopolová, zprvu zděšená a zahnaná do kouta, začíná vidět lidi, které dosud přehlížela.

Epidemie ustoupí a ves počítá ztráty. Paní Skočdopolová se promění – ne rázem a ne úplně, ale natolik, že se ujme sirotků, otevře zámek pomoci a přestane měřit svět podle společenského postavení. Povídka končí smířením obou světů a nadějí, že se člověk může polepšit dřív, než ho k tomu donutí neštěstí.

Jazykové prostředky:

spisovná čeština obrozenského období
hovorové a nářeční prvky v řeči chudých
německé a francouzské výrazy v řeči panstva jako znak odcizení
zdrobněliny a citově zabarvené výrazy
přísloví a lidová rčení
popisné pasáže venkovské krajiny

Tropy a figury:

kontrast – nosný princip celé povídky (zámek proti podzámčí)
symbol – psík Joli jako obraz převrácených hodnot, kdy zvíře má lepší péči než děti
ironie – panstvo se stará o psa a přehlíží umírající
gradace – epidemie jako zkouška charakterů
personifikace přírody v popisech
paralelismus dvou dějových linií

Božena Němcová

Božena Němcová (1820–1862), zakladatelská postava české prózy. Sbírala pohádky a národopisné materiály, žila v bídě a byla společensky odsuzována za nekonvenční život. Její dílo spojuje idealizovaný obraz venkova s ostrým sociálním viděním.

Další autorova díla:

Babička
Divá Bára
Karla
Pohorská vesnice
Národní báchorky a pověsti
Chýše pod horami

Literární kontext:

České národní obrození, přechod k realismu. Povídka patří k autorčiným sociálně nejkritičtějším textům – na rozdíl od idylické Babičky tu bída není kulisa, ale téma. Řadí se k počátkům české sociální prózy.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.