Joseph Conrad: Srdce temnoty - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma:

Cesta po řece Kongo za tajemným obchodníkem Kurtzem; novela o kolonialismu a o tom, co se z člověka stane, když mu nikdo nedrží ruku

Motivy:

Kolonialismus, cesta do nitra pevniny i do nitra člověka, civilizace a barbarství, temnota, řeka, moc bez kontroly, idealismus a jeho zvrácení, lež, šílenství, prázdnota

Prostor děje:

Ústí Temže jako rámec; hlavní děj v belgickém Kongu – pobřežní stanice, cesta pralesem, plavba po řece k vnitrozemské stanici

Čas děje:

Devadesátá léta 19. století; novela vyšla časopisecky roku 1899, knižně 1902

Kompozice:

Rámcová kompozice: na lodi kotvící na Temži vypráví Marlow svůj příběh posluchačům. Vnitřní vyprávění postupuje po řece a zároveň k odhalení Kurtze

Literární druh:

epika

Literární žánr:

novela

Postavy:

Charlie Marlow – námořník a vypravěč vnitřního příběhu; skeptický pozorovatel, který si zachová vlastní úsudek
Kurtz – geniální obchodník s ivory, kterého všichni obdivují; přišel do Afriky s ideály a stal se z něj bůh a vrah
ředitel stanice – prostřední úředník, kterému jde jen o postup
cihlář a další agenti – poutníci, jak jim Marlow říká; hrabivci bez schopností
Kurtzova africká družka – mlčenlivá, majestátní postava
Kurtzova Snoubenka – čeká v Evropě a věří v jeho velikost
ruský obchodník v harlekýnských hadrech – Kurtzův fanatický obdivovatel

Vypravěč:

Dvojí vyprávění: anonymní vypravěč rámce zaznamenává Marlowovo vyprávění v ich-formě. Marlow je nespolehlivý v tom smyslu, že sám přiznává, že to podstatné se vypovědět nedá

Vyprávěcí způsoby:

Impresionistické vyprávění postupující v obrazech a náladách; děj je jednoduchý, síla je v atmosféře a v tom, co zůstane nevyřčeno

Typy promluv:

ich-forma Marlowova vyprávění – nosná
rámcové vypravěčské pásmo
dialog – řídký
Kurtzovy fragmenty řeči a jeho písemná zpráva

Obsah:

Na jachtě kotvící v ústí Temže čeká několik mužů na příliv. Jeden z nich, Marlow, začne vyprávět o svém zážitku z Afriky.

Jako mladý toužil po bílém místě na mapě. Přes tetu si sehnal místo kapitána říčního parníku u belgické obchodní společnosti v Kongu.

Už při cestě k pobřeží vidí nesmyslnost celého podniku: válečná loď ostřeluje prázdný prales, u stanice řetězem svázaní domorodci a stranou háj smrti, kde umírají vyčerpaní dělníci.

V ústřední stanici zjistí, že jeho loď je potopená a bude ji měsíce opravovat. Mezi agenty se mluví jen o slonovině a o kariéře. A o Kurtzovi – nejlepším agentovi, který posílá víc slonoviny než všichni ostatní dohromady a o kterém se říká, že je génius a budoucí vůdce společnosti.

Marlow konečně vypluje. Plavba proti proudu je pomalá, prales je neproniknutelný a posádka i cestující se bojí.

Krátce před cílem je loď napadena šípy z břehu. Marlowův kormidelník je zabit.

U Kurtzovy stanice je přivítá mladý Rus v pestrých hadrech, který Kurtze zbožňuje. Marlow si dalekohledem prohlédne kůly kolem domu a zjistí, že na nich nejsou ozdoby, ale lidské hlavy.

Kurtz je umírající, vyhublý a stále mluví. Přišel do Afriky s ideály – napsal dokonce zprávu pro Společnost pro potlačení divošských zvyků, plnou vznešených vět. Na její poslední stránku ale později připsal: Vyhubit všechny ty bestie.

Domorodci ho uctívají jako boha a on jim to dovolil. Vzal si všechno, co chtěl, protože ho nikdo nezastavil.

Marlow ho naloží na loď a vydá se zpět. Kurtz v noci uteče do pralesa a Marlow ho přemluví k návratu.

Cestou po proudu Kurtz zemře. Jeho poslední slova jsou: Ta hrůza! Ta hrůza!

Marlow se vrátí do Evropy nemocný. Po roce navštíví Kurtzovu Snoubenku, která stále truchlí a věří v jeho ušlechtilost. Zeptá se ho, jaké bylo jeho poslední slovo.

Marlow, který nesnáší lež, jí odpoví, že vyslovil její jméno. Vyprávění končí na Temži, nad kterou se také stahuje temnota – a čtenáři je jasné, že Kongo nebylo výjimka.

Jazykové prostředky:

hutný, obrazný styl s dlouhými souvětími
opakování slov (temnota, stín, prázdnota)
námořnická terminologie
ironie v líčení kolonialistů
vágnost a neurčitost jako záměr
kontrast bílé a černé obraznosti

Tropy a figury:

symbol – temnota, která není v Africe, ale v Evropě; řeka jako had
ironie – civilizační mise, která je loupež
kontrast – vznešená slova proti řetězům otroků
gradace k setkání s Kurtzem
metafora cesty jako sestupu do nitra
opakování jako prostředek atmosféry

Joseph Conrad

Joseph Conrad (1857–1924), anglický prozaik polského původu (vlastním jménem Józef Teodor Konrad Korzeniowski). Anglicky se naučil až ve dvaceti letech a stal se jedním z největších stylistů anglické prózy. Roku 1890 sám velel parníku na Kongu a to, co tam viděl, je základ téhle novely.

Další autorova díla:

Lord Jim
Nostromo
Tajný agent
Tajfun
Nigger z Narcisu

Literární kontext:

Anglická literatura přelomu 19. a 20. století, předěl mezi realismem a modernou. Novela byla jedním z prvních textů, které o kolonialismu psaly jako o zločinu. Nigerijský spisovatel Chinua Achebe ji naopak kritizoval za to, že Afričané v ní zůstávají němou kulisou – oba pohledy stojí za zmínku. Podle novely natočil Francis Ford Coppola film Apokalypsa, přenesený do Vietnamu.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.