Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Čtyři generace hornické rodiny Hudců na Kladensku; kronika o zrodu dělnického hnutí a o tom, co těžba stojí ty, kdo do ní fárají
Kladenské doly, čtyři generace, siréna ohlašující neštěstí, stávka, dělnické hnutí, důlní neštěstí, chudoba hornických rodin, ženy hornic, průmyslová revoluce, třídní uvědomění
Kladensko – doly, hornické kolonie, huť, hospoda, pole kolem; průmyslová krajina, která postupně pohlcuje venkov
Od poloviny 19. století po počátek 20. století, zhruba osmdesát let; román vyšel roku 1935
Generační kronika sledující rodinu Hudců, chronologicky; jednotlivé části patří vždy jedné generaci. Osudy rodiny jsou proloženy vývojem hornictví a dělnického hnutí
epika
román (sociální, generační kronika)
Vševědoucí vypravěčka ve třetí osobě, otevřeně stojící na straně dělníků; podává i výklad hospodářských a sociálních poměrů
Generační kronika s výraznou sociální tendencí; osobní osudy jsou podřízeny obrazu celé vrstvy
Román sleduje čtyři generace hornické rodiny Hudců na Kladensku od poloviny 19. století do počátku 20. století.
Začíná v době, kdy se z venkovské krajiny teprve stává průmyslová oblast. Sedláci a chalupníci přicházejí o půdu a jdou fárat, protože jinou možnost nemají. Vznikají hornické kolonie – byty patřící dolu, takže kdo přijde o práci, přijde i o střechu.
Práce v dole je popsána do detailu: horko, prach, voda, špatná výztuž a neustálá hrozba výbuchu. Nad kolonií stojí siréna, která houká, když se něco stane, a její zvuk zná každý.
Muži z rodiny Hudců fárají generaci za generací. Někteří zahynou v dole, jiní se upijí, další zestárnou s plícemi zničenými prachem. Ženy je přežívají a drží rodiny pohromadě.
S každým desetiletím se ale mění i horníci sami. Zpočátku berou svůj osud jako danost. Postupně přichází poznání, že to tak být nemusí: začínají se organizovat, žádat vyšší mzdy a bezpečnější práci.
Vypuknou stávky. Majitelé odpovídají výlukami, vystěhováním z bytů a nasazením vojska; hladové rodiny stávku často nevydrží a musejí se vrátit.
Poslední generace už je uvědomělá. Mladý Hudec nechápe svůj úděl jako osud, ale jako nespravedlnost, kterou lze změnit – a to je závěr, ke kterému kniha celou dobu směřuje.
Román nekončí vítězstvím. Končí konstatováním, že se z lidí, kteří kdysi jen mlčky fárali, stala síla, s níž se musí počítat.
Marie Majerová (1882–1967), česká prozaička a novinářka, představitelka sociálně kritické a proletářské literatury. Sama pracovala jako služebná a dělnice, později byla novinářkou a členkou komunistické strany. Po roce 1948 se stala jednou z oficiálních autorek režimu a byla jmenována národní umělkyní.
Česká meziválečná literatura, sociální a proletářská próza. Román patří k nejvýznamnějším českým dílům o dělnickém prostředí a je spolu s Havířskou baladou autorčiným vrcholem. Po roce 1948 byl vyzdvihován jako vzor socialistického realismu, což mu v očích pozdějších čtenářů spíš uškodilo.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.