Studijní materiály
EXTRA Přihlásit Kontakt

Marie Majerová: Siréna - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě

Téma:

Čtyři generace hornické rodiny Hudců na Kladensku; kronika o zrodu dělnického hnutí a o tom, co těžba stojí ty, kdo do ní fárají


Motivy:

Kladenské doly, čtyři generace, siréna ohlašující neštěstí, stávka, dělnické hnutí, důlní neštěstí, chudoba hornických rodin, ženy hornic, průmyslová revoluce, třídní uvědomění


Prostor děje:

Kladensko – doly, hornické kolonie, huť, hospoda, pole kolem; průmyslová krajina, která postupně pohlcuje venkov


Čas děje:

Od poloviny 19. století po počátek 20. století, zhruba osmdesát let; román vyšel roku 1935


Kompozice:

Generační kronika sledující rodinu Hudců, chronologicky; jednotlivé části patří vždy jedné generaci. Osudy rodiny jsou proloženy vývojem hornictví a dělnického hnutí


Literární druh:

epika


Literární žánr:

román (sociální, generační kronika)


Postavy:

  • rodina Hudců – čtyři generace horníků; jméno prochází celou knihou, muži fárají a umírají, ženy je přežívají
  • Hudcová – matka a babička; ženská postava, která rodinu drží, když muži nevydrží
  • mladý Hudec z poslední generace – představitel uvědomělého dělníka, který už se nespokojí s osudem
  • majitelé dolů a jejich úředníci – vzdálená moc, která rozhoduje o mzdách a bezpečnosti
  • horníci z kolonie – kolektivní postava; jejich soudržnost roste s každým neštěstím

Chceš se na maturitu připravit pořádně?

Získej přístup k více než 500 kvalitním materiálům ze všech předmětů.

Vypravěč:

Vševědoucí vypravěčka ve třetí osobě, otevřeně stojící na straně dělníků; podává i výklad hospodářských a sociálních poměrů


Vyprávěcí způsoby:

Generační kronika s výraznou sociální tendencí; osobní osudy jsou podřízeny obrazu celé vrstvy


Typy promluv:

  • vypravěčské pásmo v er-formě – nosné
  • dialog – v hornickém a kladenském hovoru
  • hromadné scény – stávky, pohřby, shromáždění
  • vnitřní monolog
  • popisné pasáže dolů a práce

Obsah:

Román sleduje čtyři generace hornické rodiny Hudců na Kladensku od poloviny 19. století do počátku 20. století.

Začíná v době, kdy se z venkovské krajiny teprve stává průmyslová oblast. Sedláci a chalupníci přicházejí o půdu a jdou fárat, protože jinou možnost nemají. Vznikají hornické kolonie – byty patřící dolu, takže kdo přijde o práci, přijde i o střechu.

Práce v dole je popsána do detailu: horko, prach, voda, špatná výztuž a neustálá hrozba výbuchu. Nad kolonií stojí siréna, která houká, když se něco stane, a její zvuk zná každý.

Muži z rodiny Hudců fárají generaci za generací. Někteří zahynou v dole, jiní se upijí, další zestárnou s plícemi zničenými prachem. Ženy je přežívají a drží rodiny pohromadě.

S každým desetiletím se ale mění i horníci sami. Zpočátku berou svůj osud jako danost. Postupně přichází poznání, že to tak být nemusí: začínají se organizovat, žádat vyšší mzdy a bezpečnější práci.

Vypuknou stávky. Majitelé odpovídají výlukami, vystěhováním z bytů a nasazením vojska; hladové rodiny stávku často nevydrží a musejí se vrátit.

Poslední generace už je uvědomělá. Mladý Hudec nechápe svůj úděl jako osud, ale jako nespravedlnost, kterou lze změnit – a to je závěr, ke kterému kniha celou dobu směřuje.

Román nekončí vítězstvím. Končí konstatováním, že se z lidí, kteří kdysi jen mlčky fárali, stala síla, s níž se musí počítat.


Jazykové prostředky:

  • spisovná čeština s hovorovými prvky
  • hornická terminologie a slang
  • expresivní popisy práce, potu a neštěstí
  • dobová dělnická a odborová frazeologie
  • krátké věty ve scénách katastrof
  • lyrické pasáže v popisech krajiny

Tropy a figury:

  • symbol – siréna jako zvuk, který v kolonii znamená vždy jen jedno; sirénou se kniha jmenuje
  • kontrast – zisk majitelů proti bídě horníků
  • gradace – neštěstí a stávky sílí generaci po generaci
  • personifikace dolu jako obludy, která požírá muže
  • paralelismus – opakující se osudy napříč generacemi
  • kolektivní hrdina – hlavní postavou je vlastně celá vrstva

Marie Majerová

Marie Majerová (1882–1967), česká prozaička a novinářka, představitelka sociálně kritické a proletářské literatury. Sama pracovala jako služebná a dělnice, později byla novinářkou a členkou komunistické strany. Po roce 1948 se stala jednou z oficiálních autorek režimu a byla jmenována národní umělkyní.


Další autorova díla:

  • Havířská balada
  • Robinsonka
  • Přehrada
  • Panenství
  • Nejkrásnější svět

Literární kontext:

Česká meziválečná literatura, sociální a proletářská próza. Román patří k nejvýznamnějším českým dílům o dělnickém prostředí a je spolu s Havířskou baladou autorčiným vrcholem. Po roce 1948 byl vyzdvihován jako vzor socialistického realismu, což mu v očích pozdějších čtenářů spíš uškodilo.


FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.

Podobná díla podle období (19. století / etapa)


Další doporučené rozbory k maturitě