Parodie na rytířské romány a jejich idealismus, cesta za iluzemi
Blouznivost, rytířství, dobrodružství, ideály, realita vs. fikce, přátelství, humor, kritika společnosti
Španělsko, 16. a 17. století
Různá místa Kastilie, venkov, hostince, cesty
Dvě části, každá obsahuje několik kapitol
Humor a ironie jako hlavní prvky vyprávění
Epika
Román
Don Quijote – idealistický rytíř, který věří v rytířské ideály
Sancho Panza – jeho sluha, který je prostým, ale moudrým realistou
Dulcinea del Toboso – idealizovaná postava, které Don Quijote zaslibuje svou věrnost
Knez a holič – Quijotovi přátelé, kteří se ho snaží přivést k rozumu
Er-forma
Vyprávěcí
Popisný
Dialogy
Don Quijote de la Mancha je chudý šlechtic Alonso Quijano, který propadne čtení rytířských románů natolik, že se rozhodne stát rytířem. Přejmenuje se na Don Quijota, svého hubeného koně nazve Rocinante a za svou dámu srdce si vybere Dulcineu z Tobosa, ačkoliv ji nikdy neviděl. Vydává se na cesty, aby konal spravedlnost, a v hostinci, který považuje za hrad, je symbolicky pasován na rytíře. Brzy se dostane do prvních potíží, když považuje větrné mlýny za obry a zaútočí na ně, jen aby ho vítr srazil k zemi. Neúspěch si vysvětlí jako kouzlo zlého čaroděje. Když později potká obchodníky a požaduje po nich, aby uznali krásu Dulcinee, ti se mu vysmějí, a on je v souboji nešťastně poražen. Nakonec ho jeden z vesničanů přivede zpět domů, kde se ho rodina snaží vyléčit tím, že spálí jeho knihy.
Don Quijote se však nevzdává a znovu vyráží na cesty, tentokrát s věrným zbrojnošem Sanchem Panzou, kterému slíbí vlastní ostrov. Během svých dobrodružství osvobodí skupinu galejníků, kteří ho místo vděku okradou, a napadne mnichy, protože si myslí, že unesli dámu v kočáře. Uchýlí se do pusté krajiny, kde vykonává kajícné skutky, aby dokázal svou lásku k Dulcinee. Nakonec ho jeho přátelé lstí přivedou zpět domů, kde upadne do melancholie.
Ve druhém díle je Don Quijote už známou postavou a jeho příběhy se rozšířily. Lidé ho poznávají a často si z něj tropí žerty, například vévoda a vévodkyně, kteří mu sehrají divadlo a ze Sancha udělají falešného guvernéra ostrova. Sancho brzy zjistí, že vládnutí není tak jednoduché, a dobrovolně se ho vzdá. Don Quijote se také střetne s rytířem Měsíčního svitu, který ho vyzve na souboj a porazí ho. Ve skutečnosti jde o jeho přítele, který ho chce donutit vrátit se domů.
Po návratu Don Quijote těžce onemocní a v horečkách si konečně uvědomí, že jeho rytířský sen byl pouhou iluzí. Vrací se k realitě, odříká se svých bludů a krátce poté umírá jako Alonso Quijano. Jeho smrt symbolizuje konec rytířských ideálů a návrat k pravdě.
Kombinace vysokého a nízkého stylu
Ironie a satira
Dialogy a monology
Komická nadsázka
Metafora
Hyperbola („Její krása je tak oslnivá, že by mohla zastínit samotné slunce“)
Apostrofa (Don Quijote oslovuje neživé předměty, například svůj meč)
Miguel de Cervantes se narodil v roce 1547 a zemřel v roce 1616. Pocházel z nižší šlechty, bojoval v bitvě u Lepanta, kde přišel o pohyblivost levé ruky, a strávil pět let v zajetí pirátů v Alžíru. Po návratu do Španělska se živil jako úředník, ale kvůli dluhům skončil několikrát ve vězení. Mezi další Cervantesova díla patří Příkladné novely, Numancie, Galatea a nedokončený román Podvodný život v Persiles a Sigismundě.
Don Quijote spadá do období renesance a baroka, kdy se literatura odkláněla od středověkých ideálů a kladla důraz na realismus a psychologii postav.
V této době se rozvíjí humanismus, který klade důraz na člověka, jeho myšlení a svobodnou vůli, což se odráží i v Don Quijotově snaze utvářet svůj vlastní osud.
Román je parodií na rytířské romány, které byly v té době stále populární, ale Cervantes ukazuje, že jejich svět už neodpovídá realitě.
Dílo obsahuje kritiku tehdejší španělské společnosti, zejména její zkostnatělosti, chudoby a rozdílů mezi šlechtou a prostým lidem.
Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ
J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců