Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Neschopnost úniku z konvencí českého maloměsta. Touha po vlastní rodině a dětech (mateřství), která ústí v obětování se v nešťastném manželství pošpiněném syfilidou. Zmar, smrt, proměna
Syfilis (a její absolutně zničující progresivní vliv na oběť do stádia bláznivého monstra), zahořklost svobodných (šeredných) panen na maloměstě, sňatek z rozumu (on chce splatit obří dluhy majetkem, ona chce ženicha), úžasná síla, obětavost a obrovská duševní transformace staré panny v obdivuhodnou bytost, krach iluzí
Jilemnice (v románu fiktivní Jilem) a venkovský rozpadlý statek Vejrychovsko v Podkrkonoší
Přelom 19. a 20. století (období před první sv. válkou a začátek století)
Děleno do 3 velkých částí. Děj plyne přísně chronologicky s vývojem hlavní hrdinky od mládí po krach manželství. Psychologický ponor je brilantní, velmi plynulé (realistické) přechody
Epika
Psychologický román (s výraznými prvky naturalismu – nemoc).
Er-forma. Velmi realistický, ale u konce se hluboce noříci a empatizující s obrovskou bolestí (a velkolepostí v boji) zvířecího manžela a statečné Štěpy
Psychologické monology Štěpy a detailní patologické prozaické opisy destrukce centrálního nervového systému od zrádné lues
Bohatá, tlustší a nevkusně oblékaná, velmi rázná a živelná dívka z velkoměšťanského stavebního domu (stavitele) v městečku Jilemu – Štěpa Kiliánová – zůstává po třicítce potupně stát na maloměstském bále a bez naděje „na ocet“; stala se ošklivou pro chlapce a trpí hluboce v posměchu „stará panna“, co se obřím vřelým smíchem a hlučným hraním u mužů schovává z hluboké, skryté a nesmírné touhy stát se někdy matkou a mít u sebe alespoň pět radostných vlastních dětí. Křesťanským způsobem propadá pocitu marnosti.
Na zbědovaném, zdevastovaném zemědělském rozpadajícím rodném statku Vejrychovsko u městečka mezitím dře obrovskými hroznými dluhy a alkoholismem prolezlý Pavel Malina (Štěpin chladný bratranec). Pavel byl kdysi krásný husarský urostlý frajer od vídeňské gardy; avšak prohrál v obrovských pijatikách obří prachy za stoly od hazardu (které u splátky otce utlouklo mrtvicí do krachu a stavení do záhuby u exekutora), a za tu neřest a za holky z lehkého prkna, zaplatil také strašlivým chronickým nedoléčeným tajným zamořením nákazou syfilis ve svém těle. Teď stojí nad propastí bez peněz statku. Rodiny podivnou shodou v Jilemu „rozumově“ uklohní sňatek (kde zvráceně pragmatický a odpor ze hříchu cítící zkrachovalec Pavel „překousne slintající svini k plnému korytu“ za velký Štěpin obří svatební stavitelský balík dukátů z věna od otce a sebere si ji za ohavnou ženu a obřího spasitele dluhu statku). Štěpa ve rvaní duše pro blaho statku a sny po dítěti poslechne, a sňatek z pragmatické viny za záchranu do lásky po manželi stvrdí u hřbitova u zvonu.
Nastává strašlivé zklamání romantismu s realitou. Na odporně se hnijícím a hrozném panství na statku zjistí ubohý pragmatismus a samotu. Prohnilý chladný Pavel k ní přistupuje na míle daleko, projevuje hrubost u stravy a především fyzický ostych a nezájem ji povalit ze sex. potřeb a jakkoliv se o splynutí za manželskou pečeť v posteli milostně zasadit a obdarovat pro jediné plamínkové zadělání u dětiček.
Nemoc ovšem pod silným stresem u Pavla velmi brutálně z těla udeří. Fáze lues zasahuje centrální nervový mozek; a z husara chlapáka se v pár děsivých, mrazivě naturalizovaných zimních letech pod petrolejkou pod stropem stává postupně chromnoucí opilec a následně strašná, slintající, breptající svalově hroutící patologická troska na sánkách ze židle, která se rozpadá a hrůzostrašně ve vzteku útočí na zvířata. Město zjistí chorobu a s ostudou celá rodina couvá.
Štěpánka z toho všeho ale z velkoměšťáckého zbabělství nevzejde na prohru u breku pro litování (že byla hnusně opovrhována ošálena a připravena ve lži). Nachází v hlubokém kříži smysl. Z ošklivé nešťastnice pro panenství vyroste hrdá, velkolepě obrovitánská silná venkovská ženská z litiny. Zatne zuby (čelí osudu) a nesmírně obětavě začne slintající odpornou zrůdičku z invalidy u mís, u kaše po moči (co křičí ze štěkotu psa na hnůj) až do posledního vyhasnutí nervů v paralýze (po třepání v křeči, ochrnutí z blázince na posteli) jako „své veliké zrůdné dítě“ oprašovat z krmení ze lžičky za lásky u umírajících dětí – plně u pokory jej opatruje u sraček na smrt bez štítění v obrovském majestátu pokory za celou krutost do pohřbu. Pavel umírá, rod Kiliánů z Jilemnice nakonec statku pomůže a od ostudy očistí dluhy, román končí vyrovnanou stárnoucí vdovou u statku ve smíření bez děcka.
Jaroslav Havlíček (1896–1943) byl mistrem české psychologické prózy (jako Jarmila Glazarová). Od dětství vyrůstal v Jilemnici z hor u podivínských strýců od kořenů (odkud z obří deprese rodáků sbírá témata). Byl inspirován a fascinován psychoanalýzou Freuda (zvrhlost, patologické vlivy skryté z rodin pod hrubou obálkou). Zemřel jako vyčerpaný úředník.
Česká psychologická próza (a prvky patologického naturalismu) – román vydán původně pod názvem (Vyprahlé touhy v r. 1935, později 1944 ustáleně Petrolejové lampy). Dílo proslavil také nádherný temný, kongeniální, fantastický český psychologický film (1971) od mistra Juraje Herze v hlavní nesmírně syrové dvojici Petra Čepka (Pavel) a Ivy Janžurové (Štěpánka).
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.