Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Zbabělý pražský měšťan se ocitne mezi husity a jeho malost vynikne proti jejich odhodlání; satira na české šosáctví
Cesta časem, husitství a bitva na Vítkově, pražský měšťák, zbabělost, pivo a pohodlí, Žižka, přetvářka, hrdinství a jeho parodie, sud jako úkryt, národní minulost jako zrcadlo
Praha – Vikárka na Hradčanech a podzemní chodby, poté Praha roku 1420: Staré Město, hradby, Vítkov (Žižkov)
Rám se odehrává v autorově současnosti (konec 19. století), hlavní děj roku 1420 během husitských válek. Vyšlo roku 1888
Rámcová próza: opilý návrat z hospody přenese hrdinu do 15. století, závěr ho vrátí zpět. Uvnitř chronologický děj s gradací k bitvě
epika
satirická novela (humoristická próza)
Vševědoucí vypravěč ve třetí osobě s ironickým odstupem; občas se obrací ke čtenáři
Satirická próza s fantastickým rámcem; komika vzniká ze srovnání dvou epoch a z toho, že hrdina se v obou chová stejně mizerně
Pan Matěj Brouček, pražský domácí, si po vydatném večeru na Vikárce vyrazí domů. Zabloudí do podzemních chodeb pod Hradem a když z nich vyleze, je Praha roku 1420.
Město je v obležení. Křižácké vojsko císaře Zikmunda stojí před hradbami a měšťané se chystají bránit. Broučka v jeho podivném oblečení považují za cizince a odvedou ho k Janu Domšíkovi od Zvonu, poctivému husitskému měšťanovi, který ho pohostí a ubytuje.
Brouček se snaží zapadnout. Tváří se jako horlivý husita, přizvukuje všemu, co slyší, a přitom myslí jen na to, jak se dostat pryč. Když dojde na náboženské spory, zamotá se, protože o nich nic neví. Zakouká se do Domšíkovy dcery Kunhuty, jenže i tady se projeví jako člověk, který chce užitek bez rizika.
Přijde bitva na Vítkově. Husité táhnou hájit vrch a Brouček musí s nimi. Do boje se mu nechce ani trochu; při první příležitosti se schová a bitvu prospí, respektive prostrachuje, zatímco ostatní vyhrávají jedno z nejslavnějších vítězství českých dějin.
Po bitvě se provalí, jak se choval. Husité na zbabělce a zrádce mají jasný trest: soudí ho a odsoudí k upálení v sudu. V okamžiku, kdy sud zapálí, se Brouček probouzí.
Leží v sudu ve sklepě na Vikárce, kam v opilosti zalezl. Ráno vypráví, co zažil, a hned si z toho udělá zásluhu – teď je z něj husitský hrdina, aspoň v hospodě. Právě to je pointa: Čech neukazuje husity jako vzor, kterého bychom nedosáhli, ale svého současníka jako člověka, který se k minulosti hlásí, dokud ho to nic nestojí.
Svatopluk Čech (1846–1908), český básník a prozaik, představitel generace ruchovců. Psal vlasteneckou a sociálně kritickou poezii i satirickou prózu. Postava pana Broučka se stala pojmem pro českého šosáka; Leoš Janáček z obou broučkiád složil operu Výlety páně Broučkovy.
Česká literatura druhé poloviny 19. století, generace ruchovců. Volné pokračování Výletu pana Broučka do Měsíce. Zatímco první broučkiáda si utahuje z náměsíčného estétství, druhá staví českou přítomnost proti husitské minulosti a je z obou ostřejší.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.