Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Nerovnoprávné postavení ženy ve společnosti 19. století a v manželství. Odhalení falše a pokrytectví měšťanského života, kde se dbá jen na „povrch“ a formálnost. Hledání vlastní ženské identity a osobní svobody
Manželství jako zlatá klec (domov loutek, panenek), peníze, kariéra a zachování tváře před veřejností, tajemství (zfalšovaný podpis na směnce), sebeobětování z lásky a následné obrovské zklamání, vydírání, emancipace a vzpoura proti zažitým konvencím
Norsko – jeden byt (pokoj) manželů Helmerových (typické uspořádání realismu)
Konec 19. století (během tří vánočních svátků)
Dramatická struktura ve třech dějstvích. Hra přísně a stupňovitě graduje od idylických vánoc k naprostému zlomu. Pro Ibsena je typická tzv. *retrospektivní analytická metoda* – hlavní událost (tajemství ze směnky) se stala dávno před začátkem hry, a na scéně sledujeme pouze její následné odhalování, které vše zničí
Drama
Psychologické / sociálně kritické (realistické) drama
Divadelní hra, postavena na dialozích a dramatických akcích (chybí klasický vypravěč)
Dialogy, plné podtextů (názorové odlišnosti, skryté významy pod společenskými frázemi)
Děj se odehrává v předvečer Vánoc v luxusně zařízeném bytě rodiny Helmerových. Na první pohled jde o naprosto dokonalou, idylickou středostavovskou rodinu. Torvald Helmer, nově jmenovaný ředitel banky, se chová ke své ženě Noře jako k rozkošnému děcku nebo drahé domácí hračce. Dává jí roztomilá zvířecí jména, peskuje ji za to, že ujídá makronky, a myslí si, že Nora vůbec nerozumí reálnému a tvrdému světu za dveřmi jejich bytu. Nora tuto hru poslušně hraje.
Pod povrchem však Nora tají ohromné tajemství. Když byl před lety Torvald těžce nemocný a potřeboval odjet do Itálie na léčení, Nora pro záchranu jeho života musela vypůjčit obrovskou sumu peněz, o které řekla, že ji dostala darem od otce. Ve skutečnosti si peníze potají vypůjčila od pochybného úředníka Krogstada. Navíc (protože tehdy jako vdaná žena nemohla ručit za nic sama) zfalšovala podpis svého umírajícího otce na směnce (což je těžký zločin). Od té doby se strašlivě dře: tajně šetří z peněz na domácnost, bere tajně opisy po nocích a doufá v „zázrak“ splacení. Zázrakem navíc myslí fakt, že jakmile by Torvald její oběť a tajemství odhalil, okamžitě a vznešeně by jako chlap vzal vinu za její hřích na sebe z obrovské lásky k ní.
Události naberou spád, když chce Torvald jako nový ředitel z banky Krogstada vyhodit, a nabídnout místo Nořině přijíždějící staré přítelkyni, paní Lindové. Krogstad vtrhne k Noře a hrozí, že pokud ho Torvald propustí, odhalí podvodnou směnku a zničí Helmera společensky i profesně. Nora zoufale prosí manžela, aby ho nevyhazoval, ale ješitný Helmer (kterého navíc Krogstad tyká, čímž narušuje jeho autoritu) to nekompromisně odmítne. Krogstad vhazuje dopis s přiznáním všeho do uzamčené domovní schránky. Během čekání na zkázu si Nora odbude obrovský nervový stres (slavná scéna bláznivého tance tarantelly, jímž hraje o čas).
Když si Helmer dopis konečně přečte, dojde k nejklíčovější scéně dramatu. Nořin očekávaný „zázrak“ se vůbec nestane. Torvald nevystoupí jako ochránce a milující manžel, naopak propukne v cholerický záchvat zlosti, začne Noru hrubě urážet a křičí, že je zmije, že lže a intrikuje, že ho tímto připravila o budoucí kariéru ředitele a že se mu z ní hnusí. Zakazuje jí vychovávat děti, kvůli zachování tváře ale chce zůstat sezdán (v domě plném falešné pretvářky).
Vzápětí je doručen další dopis (bývalí milenci Krogstad a paní Lindová se mezitím dohodli k návratu, a smířený Krogstad vrací originál směnky a od hrozby upouští). Jakmile je skandál a vnější ohrožení kariéry zažehnáno, Torvald okamžitě otáčí. Směnku s radostí spálí, chce na vše zapomenout a opět Noru pokrytecky začne oslovovat „svým ptáčkem“ a utěšovat, že jí vše odpustí.
V Noře však tento neuvěřitelně drsný pád iluzí něco zlomí. Jde se převléknout z karnevalových šatů a usedne k Torvaldovi ke stolu k prvnímu, skutečně hlubokému a „dospělému“ rozhovoru za celých osm let manželství. Uvědomuje si, že on ji nikdy doopravdy nemiloval, jen se mu líbilo, že je jeho ozdobou a hračkou. Celý život strávila jako panenka – dřív v domě u otce a teď v domě u manžela. Zjišťuje, že vlastně neví, kdo je ona sama. Navzdory Helmerovým prosbám, argumentům, že zrazuje Boha, manžela i děti, odpovídá, že má svatou povinnost sama k sobě. Nechává prsten na stole a v absolutní klidné síle opouští dům loutek. Hra končí prásknutím vchodových dveří.
Henrik Ibsen (1828–1906) byl norský dramatik a básník, zakladatel moderního světového (tzv. měšťanského, analytického) dramatu. Své hry věnoval drsné sociální kritice – odhaloval klam lživé měšťácké morálky (syfilis v domě, emancipace, sobectví, korupce). Mezi jeho stěžejní témata patřil rozpor mezi ideálem a skutečností.
Skandinávský realismus (1879). Hra po uvedení způsobila nevídaný celosvětový a bouřlivý skandál. Skutečnost, že žena by dobrovolně opustila svého manžela a své děti (ve jménu vlastní důstojnosti a seberozvoje), byla v Evropě konce 19. století považována za absolutně nemorální a proti přírodě (v Německu dokonce Ibsena donutili k přepsání konce, kde Nora nakonec u postýlek dětí zůstane – tuto verzi autor později zavrhl jako barbarství).
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.