Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Portrét výtvarníka Vladimíra Boudníka a pražské undergroundové bohémy padesátých let; oslava člověka, který dělá umění z odpadu a z ničeho
Explozionalismus, Vladimír Boudník, grafika z odpadu, kladenské hutě, pábitelství, hospody a party, umění mimo oficiální svět, padesátá léta, přátelství tří mužů, smrt kamaráda
Praha padesátých let – Libeň a hrabalův byt Na Hrázi věčnosti, hospody, ulice; a kladenské hutě, kde Boudník pracoval
Padesátá léta 20. století, vzpomínkově; kniha byla napsána roku 1973, vyšla nejprve v samizdatu, oficiálně až 1990
Volně řazené vzpomínkové kapitoly bez souvislé dějové linie; text je proud historek a obrazů spojený postavou Boudníka a vypravěčovým obdivem k němu
epika
novela (vzpomínková próza)
Ich-forma; vypravěč vzpomíná na mrtvého přítele a mluví o něm s obdivem, který nezakrývá
Vzpomínkové epizodické vyprávění; proud asociací, bez chronologie, s dlouhými souvětími a náhlými přechody
Kniha nemá souvislý příběh. Je to řetěz vzpomínek na Vladimíra Boudníka, výtvarníka a dělníka, se kterým Hrabal v padesátých letech bydlel v libeňském domě Na Hrázi věčnosti.
Boudník pracoval v kladenských hutích a večer dělal umění. Vymyslel si vlastní směr, kterému říkal explozionalismus: tvrdil, že umění je všude kolem nás, jen ho lidé nevidí. Zastavoval kolemjdoucí na ulici, ukazoval jim popraskanou omítku a nutil je popsat, co v ní vidí.
Grafiky vyráběl z toho, co našel: z rezavého plechu, z drátů, z otisků vlastních rukou zamáčknutých do materiálu. Techniku si vymyslel sám a nazval ji strukturální grafika.
Třetím v partě byl básník Egon Bondy. Trojice tvořila jádro pražské undergroundové bohémy padesátých let – doby, kdy nic z toho, co dělali, nemělo šanci vyjít.
Hrabal líčí historky z hospod, z bytů a z ulic. Boudníkovy kousky jsou často na hranici bláznovství: pokusy s ohněm, vylepování manifestů, veřejná vystoupení, po kterých ho odváželi.
Nad tím vším visí titul. Boudník byl barbar v tom, jak zacházel s materiálem, s vlastním tělem i s konvencemi – a zároveň něžný v tom, s jakou vážností bral cizí pohled na svět.
Kniha končí jeho smrtí. Boudník se roku 1968 oběsil, patrně omylem při erotické hře. Hrabal to nekomentuje a nechává po něm jen to, co po takových lidech zbývá: vyprávění.
Bohumil Hrabal (1914–1997), český prozaik, vystudovaný právník, který pracoval jako skladník, brigádník v kladenských hutích, balič papíru a kulisák. Vladimír Boudník byl jeho skutečným přítelem a spolubydlícím v libeňském domě Na Hrázi; kniha je jeho literárním pomníkem.
Česká próza sedmdesátých let, samizdat. Kniha je zároveň portrétem skutečné osobnosti českého poválečného umění a dokumentem o tom, jak se dalo tvořit mimo oficiální struktury. Boudníkův explozionalismus je dnes uznávaným směrem.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.