Bohumil Hrabal: Něžný barbar - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma:

Portrét výtvarníka Vladimíra Boudníka a pražské undergroundové bohémy padesátých let; oslava člověka, který dělá umění z odpadu a z ničeho

Motivy:

Explozionalismus, Vladimír Boudník, grafika z odpadu, kladenské hutě, pábitelství, hospody a party, umění mimo oficiální svět, padesátá léta, přátelství tří mužů, smrt kamaráda

Prostor děje:

Praha padesátých let – Libeň a hrabalův byt Na Hrázi věčnosti, hospody, ulice; a kladenské hutě, kde Boudník pracoval

Čas děje:

Padesátá léta 20. století, vzpomínkově; kniha byla napsána roku 1973, vyšla nejprve v samizdatu, oficiálně až 1990

Kompozice:

Volně řazené vzpomínkové kapitoly bez souvislé dějové linie; text je proud historek a obrazů spojený postavou Boudníka a vypravěčovým obdivem k němu

Literární druh:

epika

Literární žánr:

novela (vzpomínková próza)

Postavy:

Vladimír Boudník – výtvarník a dělník v kladenských hutích; zakladatel explozionalismu, směru, který hledal umění v prasklinách zdí a v rezavém plechu; nadšenec, který zastavoval lidi na ulici a ukazoval jim krásu ve špíně
Egon Bondy – básník a filozof, druhý z trojice; provokatér a teoretik
vypravěč – Hrabal sám; obdivující pozorovatel, který o obou píše
Tekla – žena z Boudníkova okolí
lidé z hospod a z Libně – pábitelé, dělníci a podivíni

Vypravěč:

Ich-forma; vypravěč vzpomíná na mrtvého přítele a mluví o něm s obdivem, který nezakrývá

Vyprávěcí způsoby:

Vzpomínkové epizodické vyprávění; proud asociací, bez chronologie, s dlouhými souvětími a náhlými přechody

Typy promluv:

ich-forma vypravěče – nosná
dialog – hospodský, hovorový
citace Boudníkových manifestů a výroků
popisné pasáže grafických technik

Obsah:

Kniha nemá souvislý příběh. Je to řetěz vzpomínek na Vladimíra Boudníka, výtvarníka a dělníka, se kterým Hrabal v padesátých letech bydlel v libeňském domě Na Hrázi věčnosti.

Boudník pracoval v kladenských hutích a večer dělal umění. Vymyslel si vlastní směr, kterému říkal explozionalismus: tvrdil, že umění je všude kolem nás, jen ho lidé nevidí. Zastavoval kolemjdoucí na ulici, ukazoval jim popraskanou omítku a nutil je popsat, co v ní vidí.

Grafiky vyráběl z toho, co našel: z rezavého plechu, z drátů, z otisků vlastních rukou zamáčknutých do materiálu. Techniku si vymyslel sám a nazval ji strukturální grafika.

Třetím v partě byl básník Egon Bondy. Trojice tvořila jádro pražské undergroundové bohémy padesátých let – doby, kdy nic z toho, co dělali, nemělo šanci vyjít.

Hrabal líčí historky z hospod, z bytů a z ulic. Boudníkovy kousky jsou často na hranici bláznovství: pokusy s ohněm, vylepování manifestů, veřejná vystoupení, po kterých ho odváželi.

Nad tím vším visí titul. Boudník byl barbar v tom, jak zacházel s materiálem, s vlastním tělem i s konvencemi – a zároveň něžný v tom, s jakou vážností bral cizí pohled na svět.

Kniha končí jeho smrtí. Boudník se roku 1968 oběsil, patrně omylem při erotické hře. Hrabal to nekomentuje a nechává po něm jen to, co po takových lidech zbývá: vyprávění.

Jazykové prostředky:

obecná čeština, hovorová a hutná
dlouhá souvětí bez pevné interpunkce
výtvarná a hutnická terminologie
vulgarismy použité věcně
poetismy vedle nejsprostších výrazů
opakování a variace jako rytmický princip

Tropy a figury:

pábení – Hrabalův vlastní termín pro básnivé přehánění všedností
kontrast – špína a odpad proti kráse, kterou v nich Boudník vidí
symbol – prasklina ve zdi jako obraz umění, které nikdo nevytvořil
hyperbola v historkách
ironie a autoironie
personifikace materiálu a strojů

Bohumil Hrabal

Bohumil Hrabal (1914–1997), český prozaik, vystudovaný právník, který pracoval jako skladník, brigádník v kladenských hutích, balič papíru a kulisák. Vladimír Boudník byl jeho skutečným přítelem a spolubydlícím v libeňském domě Na Hrázi; kniha je jeho literárním pomníkem.

Další autorova díla:

Ostře sledované vlaky
Postřižiny
Obsluhoval jsem anglického krále
Příliš hlučná samota
Taneční hodiny pro starší a pokročilé

Literární kontext:

Česká próza sedmdesátých let, samizdat. Kniha je zároveň portrétem skutečné osobnosti českého poválečného umění a dokumentem o tom, jak se dalo tvořit mimo oficiální struktury. Boudníkův explozionalismus je dnes uznávaným směrem.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.