Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Cesta za úspěchem, kariérou a penězi bez ohledu na jakoukoliv morálku. Kritika povrchní měšťácké a novinářské elity. Odhalení, že moc je v rukou žen a krásný zevnějšek stačí k ovládnutí společnosti
Peníze, hamižnost a moc, kariérismus, přetvářka a bezohlednost, novinářské prostředí (korupce a vliv tisku), svádění a prostituce (vznešené pařížské paničky), vztah k ženám jako k pouhým nástrojům ke slávě
Francie – Paříž (pařížské večírky, redakce deníku La Vie Française)
Poslední třetina 19. století
Dílo je dělené do dvou částí a postupuje chronologicky. Sleduje raketový společenský vzestup hlavního hrdiny z úplného dna na samotný vrchol
Epika
Realistický / kritickorealistický román
Er-forma. Vypravěč chladně, objektivně a bez přímých odsouzení mapuje myšlení a vzestup hlavní postavy
Vyprávěcí, dialogy (taktizování, lži a polopravdy)
Příběh začíná v Paříži, kdy chudý bývalý voják Georges Duroy, který si nedokáže udržet ani místo v kanceláři a má v kapse pár posledních franků, zoufale prochází ulicemi plnými bohatých lidí a přemýšlí, jak neumřít hlady. Náhodou potká svého bývalého vojenského spolubojovníka z Alžírska, Charlese Forestiera, který se mezitím vypracoval na redaktora vlivného pařížského deníku La Vie Française. Forestier mu zapůjčí oblek, peníze a vezme ho do společnosti, navrhne mu kariéru novináře.
Duroy ovšem zjistí, že neumí psát. Pomůže mu Forestierova nesmírně inteligentní a talentovaná žena Madeleine, která mu v podstatě napíše jeho první článek, jenž získá velký ohlas. Duroy velmi brzy zpozoruje, že ve vysoké společnosti vše – ať už politika, tisk nebo obchody – ovládají ženy prostřednictvím svých manželů a milenců. S pomocí svého nesporného šarmu a neobyčejně krásného zevnějšku se Georges vrhne do ložnic a obývacích pokojů zámožných dam. Získává od nich peníze, rady i novinářské drby. Koupí si šlechtický přídomek (přejmenuje se na du Roy de Cantel) a dostane přezdívku Miláček (Bel-Ami).
Když Charles Forestier umírá (na tuberkulózu), Duroy (ještě u smrtelného lůžka) navrhne Madeleine sňatek. Vezmou se, protože Madeleine potřebuje krytí a Duroy potřebuje její peníze a talent (aby za něj psala dál jeho úvodníky a vyzdvihla ho k funkci šéfredaktora). Manželství je jen politickou dohodou. Duroy současně udržuje bouřlivý milostný poměr s Clotildou de Marelle a dalšími ženami.
Jako vrchol cynismu svede Duroy starší a počestnou paní Walterovou, manželku svého šéfa (bohatého finančníka). Paní Walterová se do něj naprosto zblázní a propadne šílené závislosti. Miláček se o ní odkloní ve chvíli, kdy zjistí, že Walter po jistých machinacích extrémně zbohatl (získal třicet milionů), a že na obrovské věno čeká Walterova mładičká dcera Suzanne.
Miláček zinscenuje fingované přistižení Madeleine při cizoložství (aby se s ní mohl rychle rozvést) a chladnokrevně unese do ciziny naivní Suzanne Walterovou. Dívčin otec tak nemá jinou možnost než dát souhlas ke sňatku, aby zachránil dceřinu čest.
Román končí naprosto triumfálně a neeticky. V kostele Madeleine de la Madeleine probíhá obrovská svatba zkaženého zmetka s krásnou, pohádkově bohatou nevěstou, za účasti politiků a celé elity. Paní Walterová v první lavici hořce pláče bolestí nad ztrátou dcery i milence, zatímco Georges Duroy, z nějž se stal milionář a pravděpodobný budoucí poslanec, odchází od oltáře a už uvažuje o tom, jak se cestou ven domluví na další schůzce se svou stálou milenkou Clotildou.
Guy de Maupassant (1850–1893) byl francouzský mistr povídky a realismu, žák G. Flauberta. Znal dokonale fungování novinářského i aristokratického prostředí své doby (sám působil jako novinář a úředník), takže v Miláčkovi podal nesmírně ostrý, sarkastický a cynicky upřímný obraz tehdejší elity. Onemocněl syfilidou a zemřel předčasně v blázinci.
Francouzský realismus a naturalismus (80. léta 19. století). Maupassant ve svém díle boří mýtus „poctivého selfmademana“ – ukazuje, že v kapitalistickém světě plném korupce a prázdnoty vyhrává ne ten nejchytřejší, ale ten nejhezčí a nejcyničtější.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.