Film (2:45:57) | Audio (4:11:03) | E-kniha (211 stran)
Venkovský život
Láska, rodina, vojna, příroda, stáří, zvyky a tradice
19. století
Staré bělidlo, Ratibořice
8 kapitol
Epika, povídka
Babička – moudrá, ráda pomáhá lidem, obětavá, laskavá, pracovitá, vlastenecká, zkušená, spravedlivá, přející, mírumilovná, věřící, upřímná
Barunka – nejstarší vnouče babičky; hodná, milá, klidná, citlivá, rozumná
Jan – bratr Barunky; zlobivý
Vilém – bratr Barunky; neposlušný
Adélka – nejmladší vnouče babičky; bystrá, zvědavá
Terezka Prošková – babiččina dcera
Viktorka – krásná, bláznivá
Kněžna – spravedlivá, milá, hodná, obětavá, přející
Hortensie – kněžny schovanka; příjemná, milá
Er – forma i ich – forma
Babičce jednou přijde dopis od její dcery Terezky, že se s jejím manželem a dětmi stěhují do Čech, její muž totiž získal práci u kněžny na zámku. V dopise ji dcera žádá, aby se k nim přistěhovala. Babička s návrhem souhlasí a k dceři se přistěhuje. Z babiččina nastěhování mají všichni radost a babička se snaží svá vnoučata Barunku, Adélku, Viléma a Jana vychovat, naučit je staré zvyky a předat jim své zkušenosti.
Babička a děti se poznají i s kněžnou a s její schovankou Hortensií, které si babičku velmi oblíbí.
Ve vesnici se také objeví Viktorka, o které si všichni mysleli, že zemřela. Viktorka se ale chová bláznivě, protože má pomotanou hlavu od jednoho vojáka. Jednou když je ve vesnici bouřka, Viktorka stojí pod stromem, zasáhne ji blesk a ona zemře.
Časem začnou odjíždět babiččina vnoučata studovat a babička stárne. Před její smrtí ji navštíví členové její rodiny a její známí, aby se s ní mohli rozloučit. Její smrt všechny zasáhne i samotnou kněžnu, která nakonec řekne „Šťastná to žena!“.
Spisovná čeština
Dlouhé věty
Rčení
Přísloví
Archaismy (děvečko kury)
Historismy (mezulánku, feřtoch)
Přirovnání (zůstaly stát, jako by je při mrazil; že má babička bílé vlasy jako sníh; svraštělé být jako ruce staré babičky)
Metafory (pod stromy nastlané měkounké podušky)
Oslovení (moje holátka)
Řečnické otázky („Je to jaký div?“)
Božena Němcová se narodila 4. února 1820 ve Vídni a zemřela 21. ledna 1862 v Praze
Původně se jmenovala Barbora Novotná a později také Barbora Panklová
Je to jedna z nejvýznamnějších českých spisovatelek národního obrození
Dětství strávila v Ratibořicích
Její velký vzor byla pro ni její babička Marie Magdaléna Novotná
V sedmnácti letech si vzala Josefa Němce, který byl o patnáct let starší než ona
Spolu měli čtyři děti a často se stěhovali
Později se Němcová seznámila s českou vlasteneckou společností
Velmi ji ovlivnil Václav Bolemír Nebeský
Také pobývala v Domažlicích, kde se seznámila s životem venkova
Později její rodina začala mít potíže, neměli dostatek peněz, Božena se hádala s manželem a zemřel jejich nejstarší syn
Nakonec v Praze 21. ledna 1862 zemřela
K její významným dílům patří například: Obrazy z okolí domažlického, Slovenské pohádky a pověsti, Národní báchorky a pověsti, Divá Bára, Baruška nebo Rozárka
Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ
J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců