Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Krása hledaná ve zlu, hnusu a hříchu; rozpolcení člověka mezi touhou po ideálu a přitažlivostí propadu, ze kterého básník dělá poezii
Splín a ideál, velkoměsto Paříž, hřích a zlo, smrt a rozklad, žena – světice i démon, nuda (ennui), opojení a útěk, mrtvola, albatros, cesta jako poslední naděje
Paříž 19. století – ulice, podkroví, nevěstince, nemocnice, hřbitovy; a proti tomu vysněné exotické dálky, moře a přístavy
Polovina 19. století; sbírka vyšla roku 1857 a hned po vydání byla soudně stíhána pro urážku mravnosti – šest básní muselo být vyřazeno
Sbírka členěná do šesti oddílů: Splín a ideál, Pařížské obrazy, Víno, Květy zla, Vzpoura, Smrt. Uspořádání není náhodné – tvoří sestupnou cestu od touhy po ideálu přes všechny způsoby úniku až ke smrti
lyrika
básnická sbírka (symbolismus, dekadence)
Lyrický subjekt v ich-formě; oslovuje čtenáře jako spoluviníka („pokrytecký čtenáři, můj bližní, bratře můj“)
Reflexivní a symbolistní lyrika; obrazy nejsou ilustrace, ale samostatné významy. Časté oslovení, gradace a náhlý pád z krásy do hnusu
Sbírka nemá děj, ale má promyšlenou stavbu: šest oddílů tvoří cestu, na jejímž začátku je touha po ideálu a na konci smrt.
Úvodní báseň Čtenáři obviní hned na začátku i toho, kdo knihu drží v ruce – nuda je podle Baudelaira nejhorší z lidských neřestí a čtenář ji zná stejně dobře jako básník.
První a nejrozsáhlejší oddíl, Splín a ideál, rozehrává základní rozpor. Na jedné straně touha po kráse, po vzletu, po dokonalosti; na druhé splín – tíživá otupělost, ze které není úniku. Sem patří Albatros, kde je pták na moři vládcem a na palubě lodi směšným tvorem, kterému velká křídla brání chodit; a Souvztažnosti, kde se poprvé formuluje myšlenka, že vůně, barvy a zvuky si navzájem odpovídají – základ celého symbolismu.
Do téhož oddílu patří i Mršina, nejskandálnější báseň sbírky. Básník se s milovanou ženou setká na procházce s rozkládající se zdechlinou a klidně jí sdělí, že takhle bude jednou vypadat i ona – ale že on její krásu uchová ve verších. Právě tenhle spoj krásy a rozkladu je pro Baudelaira typický.
Pařížské obrazy přenášejí pozornost do velkoměsta. Baudelaire jako jeden z prvních udělá z moderní Paříže poezii – ne z její nádhery, ale ze stařen, žebraček, slepců a nočních existencí.
Následující oddíly procházejí jednotlivé způsoby úniku: Víno (opojení), Květy zla (hřích a zvrácenost), Vzpoura (rouhání a obrácení se k Satanovi). Žádný nefunguje.
Poslední oddíl, Smrt, uzavírá cestu. Závěrečná báseň Plavba vyslovuje jedinou zbylou naději: vydat se na cestu do neznáma, i kdyby jím měla být smrt sama – jen aby to bylo něco nového.
Charles Baudelaire (1821–1867), francouzský básník, esejista a překladatel Edgara Allana Poea. Žil bohémským životem, rozházel otcovo dědictví, trpěl nemocí a chudobou. Za Květy zla byl odsouzen k pokutě a šest básní bylo zakázáno; rozsudek byl zrušen až roku 1949. Bývá označován za prvního prokletého básníka a za zakladatele moderní poezie.
Francouzský symbolismus a dekadence, počátek moderní evropské poezie. Baudelaire stojí na začátku linie prokletých básníků (Verlaine, Rimbaud, Mallarmé) a zásadně ovlivnil i českou modernu – Karla Hlaváčka, Otokara Březinu a překladatelsky Jaroslava Vrchlického i Vítězslava Nezvala.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.