Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Žena, která se rozhodne zlomit rodovou kletbu ležící na statku, silou vlastního charakteru; morální síla postavená proti pověře i proti mužské slabosti
Rodová kletba, kříž u potoka, mlýn a statek, obětavost ženy, manželská věrnost, alkoholismus muže, podkrkonošská vesnice, pověra a víra, mravní síla, vykoupení skrze lásku
Podještědská vesnice a její okolí – mlýn, statek Potockých, kříž u potoka, pole a lesy; uzavřený venkovský svět 19. století
První polovina 19. století; román vyšel roku 1868
Chronologický román s vloženou pověstí o původu kletby, která se vypráví na začátku a osvětluje, proč se na statku daří jen neštěstí
epika
román (venkovský, s baladickými prvky)
Vševědoucí vypravěč ve třetí osobě; sympatizuje s hrdinkou a klade důraz na její vnitřní život
Er-forma s vloženým pověsťovým motivem; baladický tón, důraz na morální dilema a vnitřní boj postavy
Na statku Potockých leží podle vesnické pověsti kletba. Kdysi dávno tu jeden z předků spáchal zradu na ženě a od té doby prý žádné manželství na statku nedopadne dobře. Muži pijí, ženy umírají žalem a hospodářství chátrá. Znamením je kříž, který stojí u potoka.
Evička vyrůstá v mlýně jako schovanka mlynářových. Je bystrá, pevná a nebojí se toho, čeho se ostatní bojí. Zamiluje se do Štěpána Potockého, posledního z proklatého rodu.
Všichni ji varují. Vzít si Potockého znamená vzít si kletbu. Evička to ale vidí obráceně. Pověra podle ní drží proto, že jí lidé věří, a muži z toho statku se hroutí, protože jsou přesvědčeni, že jinak to dopadnout nemůže. Rozhodne se, že kletbu zlomí, ne modlitbou, ale tím, jak se bude chovat.
Manželství jde přesně tou cestou, kterou pověst předpovídá. Štěpán začne pít, zanedbává hospodářství a nakonec Evičku podvede. Vesnice v tom vidí potvrzení, že se kletbě nedá utéct.
Evička ale nezakolísá. Nevyčítá, neodejde a nezhroutí se. Drží statek, stará se o muže a jedná tak, jak si předsevzala. Její vytrvalost je v románu vylíčena jako mravní síla, která je silnější než pověra.
Štěpán se pod tíhou toho, jak se k němu žena chová, nakonec zlomí, ale k lepšímu. Vrátí se, přizná vinu a rodová kletba tím pozbude moci, ne proto, že by ji někdo odčaroval, ale proto, že se poprvé našel člověk, který se podle ní odmítl chovat.
Karolina Světlá (1830 až 1899), vlastním jménem Johana Rottová, česká prozaička a představitelka májovců. Pražská rodačka, která si zamilovala Podještědí, odkud pocházel její muž. Podle něj se také nazvala. Zakladatelka české venkovské prózy a jedna z prvních autorek, které do literatury vnesly silné ženské hrdinky rozhodující o vlastním osudu.
Česká literatura druhé poloviny 19. století, generace májovců. Kříž u potoka patří k tzv. ještědským románům, které tvoří jádro autorčina díla. Světlá staví proti tehdejší představě poslušné ženy hrdinku, jež jedná z vlastního mravního rozhodnutí, a v tom předjímá pozdější emancipační prózu.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.