Lev Nikolajevič Tolstoj: Kreutzerova sonáta - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace

Téma:

Destruktivní síla žárlivosti, kritika smyslné lásky a manželství bez duchovního souznění.

Motivy:

žárlivost a vražda
manželství jako peklo
hudba (Beethoven) jako dráždidlo vášní
sexualita vs. čistota
postavení ženy
pokrytectví společnosti

Prostor děje:

Vlak (rámcový děj) a dům Pozdnyševa v Moskvě (vyprávěný děj).

Čas děje:

Konec 19. století.

Kompozice:

Rámcová novela. Cestující ve vlaku vedou debatu o lásce, do které vstoupí Pozdnyšev a vypráví svůj příběh (ich-forma v rámci er-formy).

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Novela (psychologická, moralistní)

Postavy:

Vasilij Pozdnyšev – Vypravěč svého příběhu; statkář; nervózní, zahořklý muž s planoucíma očima; zabil svou ženu ze žárlivosti; lituje činu, ale zároveň obhajuje své radikální názory na zhoubnost sexuality a žen.
Pozdnyševova žena (Líza) – Matka pěti dětí; v manželství nešťastná; hledá únik v hudbě a společnosti Truchačevského; je obětí manželovy majetnické žárlivosti.
Truchačevskij – Houslista; elegantní, ale morálně povrchní; hraje s Lízou Kreutzerovu sonátu; pro Pozdnyševa představuje soka a symbol zkaženosti.
Vypravěč (ve vlaku) – Pasivní posluchač, který zaznamenává Pozdnyševovu zpověď.

Vypravěč:

Er-forma (úvod ve vlaku) + Ich-forma (Pozdnyševovo vyprávění).

Vyprávěcí způsoby:

Monolog (zpověď), Dialog (hádka ve vlaku), Úvahový (Pozdnyševovy teorie).

Typy promluv:

Vyprávění – Rekonstrukce manželství a vraždy.
Filozofické úvahy – Odmítání sexu, kritika výchovy žen jako lovkyň mužů.

Obsah:

Během cesty vlakem se strhne debata o lásce a manželství. Do hovoru zasáhne šedovlasý muž, Pozdnyšev, a začne vyprávět svůj tragický příběh.

Popisuje své mládí plné zhýralosti, které společnost tolerovala. Oženil se z lásky, ale brzy zjistil, že s manželkou nemají nic společného kromě sexu, který se střídal s hádkami. Manželství popisuje jako peklo, kde se dva lidé nenávidí, ale jsou k sobě připoutáni dětmi a společenskými konvencemi.

Krize nastane, když se žena začne věnovat hudbě a seznámí se s houslistou Truchačevským. Společně cvičí Beethovenovu Kreutzerovu sonátu. Pozdnyšev na hudbu i houslistu chorobně žárlí. Hudbu vnímá jako strašlivou sílu, která dráždí duši a nutí lidi dělat věci, kterým nerozumí.

Jednoho večera se Pozdnyšev vrátí nečekaně z cesty a najde Truchačevského u své ženy (večeří). V záchvatu zuřivosti vezme dýku. Truchačevskij uteče, ale Pozdnyšev probodne svou ženu. Teprve když vidí její zmučený obličej a krev, uvědomí si hrůzu svého činu. Byl zproštěn viny pro jednání v afektu (ochrana cti), ale jeho život skončil. Nyní cestuje a káže o zhoubnosti tělesné lásky.

Jazykové prostředky:

Expresivní jazyk – Vyjadřuje Pozdnyševovo rozrušení (zvolání, přerývaná řeč).
Naturalistické detaily – Popis vraždy dýkou.
Hudební terminologie – Odkazy na Beethovena.

Tropy a figury:

Symbol – Kreutzerova sonáta (hudba probouzející nebezpečné vášně).
Hyperbola – Pozdnyševovy názory na zkaženost světa.
Metafora – Manželství jako legální prostituce.