Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Chlapec vychovaný vlčí smečkou mezi zvířaty indické džungle; příběhy o zákonu, o tom, kam kdo patří, a o odvaze
Dítě vychované vlky, zákon džungle, Mauglí mezi dvěma světy, tygr Šér Chán, opičí lid, rudý květ (oheň), učení a výchova, smečka, mangusta a kobry, návrat mezi lidi
Indická džungle v Sionijských horách – vlčí doupě, Rada skály, opičí město, řeka; a lidská vesnice na jejím okraji. Několik povídek se odehrává jinde, například na Aljašce a v Indii mimo džungli
Neurčený čas britské Indie konce 19. století; sbírka vyšla roku 1894
Soubor povídek, z nichž tři úvodní tvoří souvislý příběh Mauglího. Ostatní jsou samostatné a spojuje je jen prostředí zvířat a poučný tón. Každou povídku uzavírá báseň nebo píseň
epika
povídky (zvířecí příběhy, próza pro mládež s alegorickým podtextem)
Vševědoucí vypravěč ve třetí osobě s pohádkovým a poučným tónem; místy oslovuje čtenáře
Cyklus povídek s pohádkovou stylizací; zvířata mluví a jednají jako společenství s vlastními pravidly
Do vlčího doupěte v Sionijských horách vleze lidské batole, které uteklo tygrovi Šér Chánovi. Vlčí matka ho přijme mezi svá mláďata a dá mu jméno Mauglí – žabička.
Vlčí smečka o něm musí rozhodnout na Radě skály. Za chlapce se postaví medvěd Balú, který učí mláďata Zákon džungle, a černý pardál Baghíra, který za něj zaplatí čerstvě uloveným býkem. Šér Chán je přehlasován, ale nezapomene.
Mauglí vyrůstá mezi zvířaty. Balú ho učí Zákon džungle a slova, kterými se dá požádat o pomoc kterýkoli živočišný druh; Baghíra ho učí lovit a chápat, že lidé jsou nebezpeční.
Opičí lid, Bandar-log, chlapce unese do zbořeného města. Opice nemají zákon, vůdce ani paměť – jen napodobují a chvástají se. Zachrání ho Balú, Baghíra a krajta Kaa, jehož samotného se opice bojí.
Šér Chán mezitím poštve mladé vlky proti stárnoucímu Akélovi. Mauglí pochopí, že proti tygrovi potřebuje něco, co zvířata nemají: přinese z vesnice oheň – rudý květ – a Šér Chána jím zažene. Zároveň ale zjistí, že ho smečka už nepřijímá.
Odejde mezi lidi a je přijat do rodiny ženy, která v něm vidí vlastního ztraceného syna. Ani tam ho ale nechtějí – neumí se chovat podle jejich zvyků a vesnice ho označí za čaroděje.
Když se Šér Chán vrátí, Mauglí ho zabije s pomocí vlků: nažene na něj stádo buvolů v úzké rokli. Tygří kůži pak roztáhne na Radní skále.
Zůstane mezi dvěma světy – zvířata už ho nepovažují za svého a lidé ho nikdy za svého nepřijali.
Zbylé povídky sbírky stojí samostatně. Nejznámější je Ríkí-tikí-taví o mangustě, která ochrání anglickou rodinu před párem brýlovců; další vypráví o bílém lachtanovi hledajícím ostrov bez lovců nebo o slonech tančících v džungli. Každou uzavírá píseň.
Rudyard Kipling (1865–1936), anglický prozaik a básník narozený v indické Bombaji, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1907) – nejmladší v historii ceny. Indii důvěrně znal z dětství i z novinářské práce. Bývá kritizován za obhajobu britského imperialismu, jeho zvířecí povídky ale patří k nejčtenějším knihám pro mládež vůbec.
Anglická literatura přelomu 19. a 20. století, viktoriánská a koloniální próza. Kniha bývá čtena jako dobrodružství pro děti, ale zároveň obsahuje jasně formulovanou představu o řádu, povinnosti a hierarchii, která odpovídá autorovu pojetí britského impéria.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.