Kritika náboženského fanatismu a nesvobody
Náboženství, útlak a nesvoboda, osud žen v patriarchální společnosti, psychologické utrpení, snaha o únik a svobodu
Francie v 18. století
Klášter jako symbol uzavřeného světa
Chronologická
Epika
Román
Ich-forma – vyprávění v první osobě hlavní hrdinkou, Zuzanou Simoninovou
Zuzana Simoninová – hlavní postava, mladá žena, která je proti své vůli poslána do kláštera. Je obětí rodinné situace a náboženského fanatismu. Projevuje odvahu a snahu o osvobození, její psychologický vývoj je stěžejní pro děj. Trpí pod různými formami útlaku, ale její vnitřní síla jí pomáhá přežít.
Matka představená z Longchamp – jedna z představených kláštera, která Zuzaně poskytuje ochranu a podporu. Zpočátku je Zuzaninou oporou, ale její smrt znamená pro Zuzanu ztrátu této ochrany a přechod do ještě tíživější situace.
Matka představená z Arpajon – další představená, která však Zuzanu krutě trýzní a psychicky týrá. Je to postava ztělesňující zlo a zneužití moci v klášterním prostředí.
Advokát – muž, který se snaží Zuzaně pomoci dostat se z kláštera, symbolizuje naději a spojení s vnějším světem. Přestože se snaží pomoci, nakonec se jeho snaha setká s neúspěchem.
Popisný
Vyprávěcí
Úvahový
Monology Zuzany
Dialogy mezi postavami
Vypravěčské pasáže
Zuzana Simoninová je mladá žena, která je proti své vůli poslána do kláštera, protože její rodina nemá prostředky na její věno. Zuzana se zprvu pokouší odolat tlaku a žádá o zproštění svých řeholních slibů, avšak její žádosti nejsou vyslyšeny. Je tak nucena podřídit se životu v klášterní komunitě, což pro ni znamená ztrátu osobní svobody a život v přísném a krutém prostředí.
V klášteře se Zuzana setkává s různými postavami, které na ni mají různé vlivy. Matka představená z Longchamp jí poskytuje určitou míru ochrany a porozumění, ale po její smrti se situace pro Zuzanu rapidně zhoršuje. Přechod do jiného kláštera, kde se stává obětí tyranie a psychického týrání matky představené z Arpajon, je pro Zuzanu těžkou zkouškou. Tato žena ji krutě trýzní, a Zuzana se tak dostává do zoufalé situace, kde její psychické i fyzické utrpení dosahuje vrcholu.
Zuzana se snaží najít cestu ven a hledá pomoc zvenčí. Spojuje se s advokátem, který jí slibuje pomoc. Přestože se Zuzana pokouší získat svobodu právní cestou, všechny její snahy selhávají. Všechny její pokusy o únik z kláštera končí neúspěchem a Zuzana se musí smířit s tím, že je v pasti, ze které není úniku. Přestože je její vůle zlomena, její příběh se stává symbolem boje proti nespravedlnosti a útlaku.
Celý příběh se odehrává v uzavřeném a represivním prostředí kláštera, kde jsou jednotlivé postavy vystaveny různým formám manipulace a nátlaku. Zuzana, jako hlavní postava, je ztělesněním nevinné oběti, která se snaží vzdorovat okolnostem, které ji nutí k přijetí osudu, s nímž se nehodlá smířit.
Archaismy (např. výrazy z církevní terminologie)
Věcný a popisný jazyk
Dialogy mezi postavami
Monology hlavní postavy
Metafory (př. klášter jako vězení)
Ironie (kritika náboženského fanatismu)
Hyperboly (zveličení utrpení hlavní hrdinky)
Eufemismy (zmírnění krutosti popisovaných událostí)
Denis Diderot se narodil 5. října 1713 v Langres, Francie. Vystudoval filozofii a teologii, ale postupně se odklonil od církevní kariéry. V Paříži se stal jedním z hlavních představitelů osvícenství. Diderot byl hlavním redaktorem slavné Encyklopedie, která měla zásadní vliv na šíření osvícenských myšlenek. Jeho literární tvorba zahrnuje jak filozofické spisy, tak beletrii, včetně jeho nejslavnějšího románu Jeptiška. Mezi další významná díla patří Jakub fatalista a jeho pán a Filozofické myšlenky.
Osvícenství
Důraz na rozum a vědu
Kritika církve a absolutistické vlády
Humanismus a oslava svobody jedince
Literární experimenty a rozvoj románové formy
Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ
J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců