Divadlo (2:00:29) | E-kniha (168 stran)
Dětství v období normalizace
Dětství, rodina, škola, humor, politická situace
Československo
70. léta 20. století
Město Ničín (fiktivní)
Škola
Domov Helenky
Chronologická
31 kapitol
Vyprávění z pohledu dítěte
Epika
Román
Ich–forma
Helenka Součková – Hlavní hrdinka a vypravěčka příběhu. Je to malá holčička, která vyrůstá v období normalizace. Je bystrá, vnímavá, a snaží se porozumět světu dospělých, který jí často připadá nepochopitelný. Má živou představivost a často si představuje různé situace, jak by mohly probíhat jinak.
Matka Helenky – Matka je silnou a nezávislou ženou, která se snaží vyrovnat s životními výzvami, včetně politické situace a výchovy své dcery. Pracuje jako učitelka a často je kritická k režimu, což jí přináší různé problémy.
Otec Helenky – Otec je spíše pasivní postavou, která se snaží nepřitahovat pozornost a přežít v dané době. Je to tichý a klidný muž, který se stará o rodinu, ale nechává většinu rozhodnutí na matce.
Babička – Postava babičky přináší do příběhu moudrost a tradici. Je to starší žena, která má pevné názory a často se střetává s názory Helenčiny matky, ale miluje svou vnučku a snaží se jí předat své životní zkušenosti.
Učitelka (soudružka učitelka) – Reprezentuje vliv tehdejšího režimu na vzdělávací systém. Je přísná, autoritativní a často vynucuje ideologii, která je pro Helenku a její spolužáky nepochopitelná a nespravedlivá.
Spolužáci – Mezi nimi má Helenka několik přátel i nepřátel, kteří různými způsoby odrážejí situaci ve společnosti. Někteří spolužáci jsou z rodin, které podporují režim, jiní jsou v podobné situaci jako Helenka.
Popisný
Vyprávěcí
Úvahový
Přímá řeč
Nepřímá řeč
Vnitřní monology
Helenka Součková je malá holčička, která žije se svou matkou, otcem a babičkou ve fiktivním městě Ničín v 70. letech 20. století. Příběh se odehrává v období normalizace, kdy je společnost silně ovlivněna komunistickým režimem. Helenka navštěvuje základní školu, kde se setkává s přísnou a autoritativní soudružkou učitelkou, která se snaží v dětech vštípit ideologii režimu. Helenka je bystrá a vnímavá, ale svět dospělých jí připadá zmatený a nepochopitelný. Často si v duchu představuje různé situace, jak by mohly probíhat jinak. Její matka je silná žena, která se nebojí vyjadřovat své názory, i když je to v tehdejší době riskantní. Otec je spíše pasivní a snaží se přežít v dané době bez problémů. V průběhu příběhu se Helenka setkává s různými situacemi, které jí pomáhají lépe pochopit svět kolem sebe. Například během oslav 1. máje, kdy se celá škola musí zúčastnit průvodu, se Helenka začíná ptát, proč je tak důležité projevovat loajalitu k režimu. Její matka se jí snaží vysvětlit, že některé věci jsou jen formální a že je důležité umět se přizpůsobit. Helenka také prožívá první setkání s láskou a přátelstvím. Její vztahy se spolužáky jsou ovlivněny politickou situací, protože některé děti jsou z rodin, které režim podporují, zatímco jiné, jako Helenka, jsou vnímány jako "jiné". To způsobuje různé konflikty a nedorozumění, ale také učí Helenku toleranci a pochopení pro různé pohledy na svět. Jedním z klíčových momentů příběhu je situace, kdy Helenka objeví knihu, která kritizuje režim. Tento objev v ní vyvolá spoustu otázek o tom, co je správné a co špatné, a začne se více zajímat o to, co se děje ve světě dospělých. Matka ji varuje, aby byla opatrná, protože v té době bylo nebezpečné vyjadřovat své názory veřejně. V závěru příběhu si Helenka uvědomuje, že svět dospělých je mnohem složitější, než si kdy dokázala představit. Učí se, že život v období normalizace vyžaduje schopnost přizpůsobit se, ale také odvahu stát si za svým názorem, i když to může být nebezpečné. Její vnitřní svět se postupně vyvíjí a z malého děvčátka se stává mladá dívka, která je připravena čelit realitě, i když je to pro ni stále obtížné.
Hovorová čeština
Dětská perspektiva
Ironie
Humor
Dialogy
Přirovnání – Helenčiny představy jsou často přirovnávány k různým situacím
Ironie – V popisech režimních praktik
Metafora – Popis světa dospělých očima dítěte
Hyperbola – Nadsázka v popisu některých situací
Personifikace – V dětských představách Helenky
Irena Dousková se narodila 18. srpna 1964. Vyrůstala v Praze, kde také vystudovala gymnázium. Po maturitě se věnovala studiu práv, ale nakonec se rozhodla pro dráhu spisovatelky a novinářky. Je známá svými humoristickými a satirickými romány, které často reflektují českou společnost v období socialismu i po něm. Dousková debutovala v roce 1997 románem Hrdý Budžes, který se stal okamžitě bestsellerem. Příběh malého děvčátka Helenky Součkové, které vyrůstá v období normalizace, oslovil široké publikum díky své kombinaci humoru, ironie a citlivého pohledu na tehdejší dobu. Dousková je také autorkou dalších úspěšných knih, jako je Oněgin byl Rusák a Darda, které tvoří volnou trilogii s Hrdým Budžesem. V těchto knihách pokračuje v líčení osudů Helenky Součkové, tentokrát v období dospívání a dospělosti. V její tvorbě se často objevují témata dětství, dospívání, rodinných vztahů a střetu jednotlivce se společností. Dousková je známá svým sarkastickým stylem a schopností kombinovat humorné prvky s vážnými tématy. Kromě beletrie se věnuje také psaní divadelních her a scénářů. Její díla byla přeložena do několika jazyků a získala řadu literárních ocenění.
Doba normalizace
Československo po roce 1968
Politická cenzura
Vliv komunistické ideologie na společnost
Umělecká tvorba v období socialismu
Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ
J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců