William Faulkner: Hluk a vřava - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma:

Rozpad jižanské rodiny Compsonových vyprávěný čtyřmi neslučitelnými způsoby; román o čase, paměti a o tom, jak různě lze vidět totéž

Motivy:

Rozpad staré jižanské rodiny, čtyři vypravěči, proud vědomí, Caddy a její pád, posedlost časem, rozbité hodinky, americký Jih, černošská služebná Dilsey, sebevražda, úpadek a čest

Prostor děje:

Fiktivní okres Yoknapatawpha v Mississippi – sídlo Compsonových, pastvina prodaná na golfové hřiště; a Harvard v Massachusetts ve druhé části

Čas děje:

Čtyři data: 7. dubna 1928, 2. června 1910, 6. dubna 1928 a 8. dubna 1928; vzpomínkově sahá do konce 19. století. Román vyšel roku 1929

Kompozice:

Čtyři části, každá s jiným vypravěčem a jiným časem, řazené nechronologicky. První je proud vědomí mentálně postiženého muže bez smyslu pro čas, druhá vnitřní monolog sebevraha, třetí jízlivé vyprávění bratra a čtvrtá klasická er-forma

Literární druh:

epika

Literární žánr:

román (modernistický, proud vědomí)

Postavy:

Benjy Compson – třiatřicetiletý muž s mentálním postižením; nemluví, nechápe čas a jeho vyprávění přeskakuje mezi desetiletími bez varování; miluje sestru Caddy
Quentin Compson – nejstarší bratr, student Harvardu; posedlý sestřinou ctí, časem a vlastním selháním; roku 1910 spáchá sebevraždu
Jason Compson – prostřední bratr; cynický, zlý a chamtivý; jediný, kdo rodinu drží při životě, a zároveň ten, kdo z ní vysává poslední zbytky
Caddy (Candace) – sestra, kolem níž se všechno točí a která jako jediná nemá vlastní část; otěhotní, je vyvržena z rodiny a zmizí
Dilsey – černošská služebná; jediná postava se skutečnou důstojností a soudržností, drží dům pohromadě, když se všechno rozpadá
Quentina – Caddyina dcera, kterou vychovává rodina, jež pohrdala její matkou

Vypravěč:

Čtyři vypravěči: Benjy (proud vědomí bez chronologie), Quentin (proud vědomí před sebevraždou), Jason (ich-forma, jízlivá a věcná) a nakonec vševědoucí vypravěč ve třetí osobě

Vyprávěcí způsoby:

Modernistický proud vědomí, nechronologické řazení, radikálně odlišné perspektivy; čtenář musí příběh složit sám z fragmentů, které si protiřečí

Typy promluv:

proud vědomí – v prvních dvou částech nosný
ich-forma vyprávění (Jason)
vypravěčské pásmo v er-formě (čtvrtá část)
dialog vsazený do proudu bez uvozovek
vnitřní monolog splývající se vzpomínkou

Obsah:

Compsonovi bývali významnou jižanskou rodinou. V roce 1928 z toho zbyly dluhy, prodaná půda a čtyři sourozenci, z nichž žádný nedopadl dobře.

První část vypráví 7. dubna 1928 Benjy, třiatřicetiletý muž s mentálním postižením, který nemluví a nechápe pojem času. Jeho vyprávění bez varování přeskakuje mezi rokem 1928 a vzpomínkami staršími o dvacet let – spouštěčem je vždycky nějaký zvuk nebo vůně. Čtenář zpočátku netuší, o čem je řeč. Prochází tím jediné jméno: Caddy, sestra, která k němu byla laskavá.

Druhá část se vrací do 2. června 1910. Vypráví Quentin, nejstarší bratr, student Harvardu, v poslední den svého života. Je posedlý sestřinou ztracenou ctí, vlastním selháním a časem – utrhne ručičky z dědových hodinek, ale hodinky tikají dál. Jeho proud vědomí se ke konci rozpadá docela. Téhož dne se utopí.

Třetí část patří 6. dubnu 1928 a Jasonovi. Je konečně srozumitelná, protože Jason mluví jasně a věcně – a je to nejnepříjemnější postava knihy. Nenávidí matku, sestru i neteř, okrádá Caddy o peníze, které posílá dceři, a svou zlobu považuje za realismus.

Postupně se z těch tří pohledů složí příběh: Caddy otěhotněla mimo manželství, rodina ji zapudila a její dceru Quentinu vychovávala jako trest. Quentin se zabil, Benjy byl kastrován, otec se upil a matka propadla sebelítosti.

Čtvrtá část, 8. dubna 1928 na Velikonoční neděli, je vyprávěna vševědoucím vypravěčem. Quentina utekla z okna a vzala Jasonovi peníze, které jí sám ukradl. Jason ji marně honí po okolí.

Zároveň jde černošská služebná Dilsey s Benjym do kostela. Ona je jediná postava knihy, která nezradila, nezhroutila se a drží dům pohromadě. Její věta o tom, že viděla začátek i konec, uzavírá celý rozpad.

Titul je citát z Macbetha: život je příběh vyprávěný idiotem, plný hluku a vřavy, který neznamená nic. Faulkner ho vzal doslova – první část knihy skutečně vypráví člověk, kterého by tak jeho doba označila.

Jazykové prostředky:

proud vědomí bez interpunkce a bez přechodů mezi časovými rovinami
jižanský dialekt v řeči černošských postav
dlouhá souvětí v Quentinově části
úsečný, jedovatý styl u Jasona
kurzíva jako signál časového skoku
opakující se slova a věty jako záchytné body

Tropy a figury:

symbol – rozbité hodinky, které jdou dál, jako obraz času, jemuž nelze uniknout
kontrast čtyř neslučitelných perspektiv
paralelismus – rozpad rodiny jako obraz rozpadu starého Jihu
ironie – nejsoudržnější pohled má postava s mentálním postižením
titul jako narážka na Macbetha – život je příběh vyprávěný idiotem, plný hluku a vřavy, jenž neznamená nic
gradace – z chaosu se postupně vynořuje čitelný příběh

William Faulkner

William Faulkner (1897–1962), americký prozaik, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1949) a dvou Pulitzerových cen. Většinu díla umístil do fiktivního okresu Yoknapatawpha v Mississippi, jehož obyvatelé se vracejí napříč knihami. Patří spolu s Joycem a Woolfovou k autorům, kteří do prózy zavedli proud vědomí.

Další autorova díla:

Absolone, Absolone!
Když jsem umírala
Divoké palmy
Neodpočívej v pokoji
Sartoris

Literární kontext:

Americká modernistická próza, tzv. jižanská škola. Titul je citát z Shakespearova Macbetha. Román patří k nejobtížnějším textům americké literatury a zároveň k nejvlivnějším – bez něj by nebyl latinskoamerický magický realismus ani značná část moderní prózy.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.