George Orwell: Farma zvířat - rozbor díla

Film (1:09:26) | Audio (3:23:31) | E-kniha (82 stran)

Téma:

Kritika komunistického režimu

Motivy:

Farmářský život, větrný mlýn, princip fungování totalitního režimů, naivita, lhaní, cenzura, nadřazenost, sedm přikázání, píseň zvířat

Časoprostor:

Anglie, venkov

50. léta 20. století

Kompozice:

10 kapitol

Chronologická

Literární druh a žánr:

Epika, antiutopický román, alegorie (Orwell dílo považoval za bajku)

Vypravěč:

Er – forma

Postavy:

Pan Jones – původní majitel Panské farmy, alkoholik, je zlý na zvířata

Prasata – inteligentní, vychytralá, upřednostňují se před ostatními zvířaty

Kanec Major (Lenin) – starý, moudrý, přinesl myšlenku revoluce

Prase Kuliš (Trockij) – chytrý, vynalézavý, má dobré nápady, čestný

Prase Napoleon (Stalin) – vychytralý, zákeřný, podvodník, lhář, krutý

Prase Pištík – mluvčí Napoleona, tlustý, lhář, manipulátor, představuje propagandu

Koně – pracující

Hřebec Boxer – pilný, pracovitý, silný, největší dříč, čestný, naivní

Klisna Molina – parádivá, nakonec uteče

Klisna Lupina – statná, chytrá, čestná, stará se o Boxera

Osel Benjamin – nejstarší, mrzutý, pasivní, uvědomuje si reálný stav, intelektuál

Psi (policie) – věrní, plní Napoleonovy rozkazy

Ovce – hloupé, bez vlastních názorů (cizí opakují), jednoduše zmanipulovatelné

Vyprávěcí způsoby:

Vyprávěcí, popisný

Typy promluv:

Dialogy,
přímé řeči, občas i nepřímé řeči

Obsah:

Na Panské farmě se pan Jones nestará dobře o zvířata. Často pije alkohol a zvířata trpí i hladem. Jednoho dne starý kanec Major vysloví myšlenku revoluce a naučí zvířata píseň Zvířata Anglie. Revoluci zvířata po jeho smrti zrealizují a vyženou pana Jonese i s jeho manželkou. Vedení farmy se ujmou prasata a farma je přejmenována na Farmu zvířat.

Prasata zavedou politický systém animalismus a sepíšou sedm přikázání:

1. Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel

2. Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel

3. Žádné zvíře nesmí chodit oblečené

4. Žádné zvíře nesmí spát v posteli

5. Žádné zvíře nesmí pít alkohol

6. Žádné zvíře nesmí zabít jiné zvíře

7. Všechna zvířata jsou si rovna

Pro hloupé ovce jsou přikázání shrnuta do jedné věty: "Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné."

Ze začátku jsou zvířata spokojená, daří se jim lépe než dříve. Dokonce i v Bitvě u kravína odrazí první útok lidí. Prasata se ale postupně začnou upřednostňovat.

Kuliš plánuje postavit větrný mlýn, ale má spory s Napoleonem. Když se o stavbě mlýna hlasuje, Napoleon pošle na Kuliše své vychované psi, kteří Kuliše vyženou z farmy.

Napoleon nakonec rozhodne, že se mlýn postaví. Před jeho dokončením ho ale shodí vichřice. Za zničení mlýnu určí Napoleon viníka Kuliše. Od téhle chvíle zvířata přičítají všechny problémy Kulišovi. Některá zvířata jsou i zabita za spolupráci s Kulišem.

Prasata postupně mění přikázání. Zvířatům se to zdá divné, ale nakonec uznají, že se jen mýlí.

Lidi znovu na farmu zaútočí a zničí již opět téměř hotový mlýn. Při další stavbě větrného mlýna se Boxer ztrhá a prasata ho nechají odvést na jatka. Některá zvířata si všimla, že Boxer byl odvezen řeznickým autem, Pištík jim ale řekl, že se jednalo o doktora, který jen odkoupil auto od řezníka.

Prasata chodí teď po dvou nohách a všechna přikázání změnila v jedno nové: Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.

Nakonec sedí prasata s lidmi u stolu, pijí alkohol a hrají karty. Lidé obdivují režim prasat. Prasata slavnostně oznámí přejmenování farmy na Panskou farmu. Teď už není možné rozeznat prasata od lidí.