Stendhal: Červený a černý - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

E-kniha

Rychlá navigace:

🎧 Audio-rozbor:

0:00 / 0:00

Téma:

Vzestup a pád ctižádostivého mladíka z lidu ve společnosti, kde rozhoduje původ

Motivy:

Ctižádost a společenský vzestup, přetvářka a maska, láska jako dobývání i jako opravdový cit, třídní bariéry, pokrytectví církve a šlechty, obdiv k Napoleonovi, čest a pýcha, vězení a vnitřní svoboda

Prostor děje:

Francie za restaurace – maloměsto Verrières, kněžský seminář v Besançonu, pařížské šlechtické paláce

Čas děje:

Dvacátá léta 19. století, za vlády Bourbonů po Napoleonově pádu

Kompozice:

Rozsáhlý román o dvou dílech s chronologickým dějem. Sleduje jedinou postavu a její cestu společenskými vrstvami – z pily přes měšťanský dům a seminář až do pařížské šlechty. Charakteristické jsou rozsáhlé vnitřní monology a analýza pohnutek jednání; příběh je uzavřen prudkou katastrofou

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Psychologický a společenský román

Postavy:

Julien Sorel – syn tesaře, chudý, ale nadaný a hrdý; obdivuje Napoleona, ale v době restaurace mu zbývá jen kněžská kariéra; skrývá city za masku pokory a ctižádosti; ve vězení konečně nachází sám sebe.
Paní de Rênalová – manželka starosty, zbožná a nezkušená; její láska k Julienovi je upřímná a obětavá; její dopis Juliena zničí, přesto mu odpustí.
Matylda de La Mole – dcera pařížského markýze; hrdá, romantická a rozmarná; miluje Juliena z touhy po velkém osudu a po jeho smrti si vezme jeho hlavu, aby ji pohřbila.
Markýz de La Mole – vlivný šlechtic, u něhož je Julien tajemníkem; oceňuje jeho schopnosti, ale sňatek s dcerou pro něj zůstává nemyslitelný.
Pan de Rênal – starosta Verrières; ješitný, hloupý a hlavně strachující se o postavení; Juliena zaměstná jen proto, aby se vytáhl nad sousedy.
Abbé Pirard – přísný, ale poctivý ředitel semináře; jeden z mála lidí, kteří s Julienem jednají čestně.

Vypravěč:

Er-forma s vhledem do nitra postav

Vyprávěcí způsoby:

Vyprávěcí, Popisný, Úvahový

Typy promluv:

Vnitřní monolog – Julienovy úvahy o vlastním jednání
Dialog – salonní rozhovory plné přetvářky
Nepřímá a polopřímá řeč – vypravěč vstupuje do myšlení postavy
Dopis – dopis paní de Rênalové jako zvrat děje

Obsah:

Julien Sorel je syn tesaře z maloměsta Verrières. Je slabý na práci na pile, zato má výbornou paměť a umí zpaměti latinskou Bibli. Tajně obdivuje Napoleona, jenže v době restaurace už se z chudého mladíka nedá udělat kariéra šavlí, jedině sutanou. Starosta de Rênal si ho vezme za domácího učitele svých dětí. Julien se rozhodne svést starostovu ženu, zprvu z ctižádosti a jako pomstu společnosti, ale paní de Rênalová se do něj zamiluje upřímně a on jí city opětuje. Když se poměr začne provalovat, musí Julien odejít do kněžského semináře v Besançonu. V semináři pozná pokrytectví, závist a mocenské boje. Ředitel abbé Pirard mu ale pomůže k místu tajemníka u pařížského markýze de La Mole. V Paříži se Julien osvědčí jako schopný a nepostradatelný a upoutá markýzovu dceru Matyldu. Jejich vztah je souboj dvou pých – střídá se vášeň s pohrdáním. Když Matylda otěhotní, markýz nakonec ustoupí, dá Julienovi šlechtický titul i důstojnickou hodnost a svolí ke sňatku. Vše zhatí dopis paní de Rênalové, kterou k tomu donutil zpovědník: označí v něm Juliena za svůdce, který se vetře do rodin. Julien jede do Verrières a v kostele na ni dvakrát vystřelí. Paní de Rênalová přežije, Julien je uvězněn a odsouzen k smrti. Ve vězení odmítne prosit o milost. Před soudem řekne, že se nesoudí jeho zločin, ale to, že se chudý mladík opovážil vstoupit mezi lepší lidi. Paní de Rênalová ho navštěvuje a on pozná, že miloval jen ji. Je popraven; Matylda pohřbí jeho hlavu a paní de Rênalová tři dny nato umírá žalem.

Jazykové prostředky:

Věcný, střízlivý styl bez romantické ozdobnosti
Analytické popisy pohnutek jednání
Ironický odstup vypravěče od postav i společnosti
Kontrast mezi vnějším chováním a vnitřní řečí postav
Použití dobových reálií a politických narážek
Krátké, úsečné věty v dramatických okamžicích

Tropy a figury:

Symbol – červená jako uniforma a černá jako sutana, tedy dvě možné kariéry
Ironie – rozpor mezi zbožnými řečmi a skutečnými pohnutkami
Kontrast – opravdový cit paní de Rênalové proti vypočítavosti salonů
Metafora – společnost jako bojiště, láska jako dobývání pevnosti
Charakterizace jednáním – postavy se odhalují činy, ne popisem

Stendhal

Stendhal, vlastním jménem Marie-Henri Beyle, se narodil roku 1783 v Grenoblu a zemřel roku 1842 v Paříži. Jako mladý muž se účastnil Napoleonových tažení včetně ruské výpravy roku 1812, což poznamenalo celé jeho dílo i jeho obdiv k Napoleonovi. Dlouho žil v Itálii, kde působil jako konzul, a italské prostředí se často objevuje v jeho knihách. Za života byl čtenářsky téměř neúspěšný a sám předpovídal, že mu budou rozumět až po roce 1880, což se do písmene naplnilo. Psal také o umění, hudbě a o lásce, jeho úvaha O lásce zavedla pojem krystalizace citu. Je považován za zakladatele psychologického realismu.

Další autorova díla:

Kartouza parmská
O lásce
Lucien Leuwen

Literární kontext:

Román vyšel roku 1830 a nese podtitul Kronika roku 1830. Vznikl na přelomu romantismu a realismu: Julien je romantický vzbouřený hrdina, ale prostředí je vylíčeno s realistickou přesností a kritickým odstupem. Stendhal sám přirovnal román k zrcadlu, které někdo nese po cestě a v němž se odráží nebe i bláto. Dílo je obžalobou francouzské restaurace, doby, kdy po pádu Napoleona ovládly zemi šlechta a církev a schopný člověk z lidu neměl kudy stoupat. Předjímá tvorbu Balzaka i Flauberta a stalo se vzorem pro psychologický román. Námět Stendhal převzal ze skutečného soudního případu.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.