Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Dětství a dospívání chlapce ve třicátých letech, viděné jeho vlastníma vyděšenýma očima; román o úzkosti, která přichází dřív než důvod k ní
Dětská úzkost, předtucha katastrofy, otec a autorita, matka, smrt a nemoc, třicátá léta, strach z dospělosti, imaginace a fantazie, hudba, blížící se válka
Praha třicátých let – měšťanský byt, škola, ulice, hřbitov; prostor je viděn dětskýma očima, a proto zvětšený a hrozivý
Třicátá léta 20. století, do okupace; román vyšel roku 1966
Volně řetězené epizody z dětství bez pevné dějové osy; kompozice hudební, jak napovídá titul – motivy se vracejí ve variacích
epika
román (psychologický, autobiograficky laděný)
Vyprávění ve třetí osobě těsně přimknuté k chlapcovu vědomí; čtenář vidí svět jeho optikou včetně zkreslení, takže nikdy neví jistě, co je skutečnost
Psychologická próza pracující s dětskou perspektivou a nespolehlivostí vnímání; realita a představa se prolínají
Román nevypráví souvislý příběh. Skládá se z epizod z dětství chlapce Michala v Praze třicátých let.
Michal je přecitlivělý kluk, kterého ohrožuje všechno. Věci v bytě, zvuky ze schodiště, poznámky dospělých – ze všeho si dovede vytvořit hrozbu.
Doma vládne otec, autoritativní a nepřístupný. Michal se ho bojí a zároveň si zoufale přeje, aby si ho všiml. Matka je měkčí, ale neumí ho ochránit.
Fuks vypráví ve třetí osobě, ale drží se tak těsně u chlapcova vědomí, že čtenář nikdy neví, co se stalo doopravdy a co si Michal domyslel.
Vracejí se motivy nemoci, hřbitova a smrti. Chlapec je jimi posedlý dřív, než jim rozumí.
Titul napovídá, jak je kniha stavěná: jako hudební variace. Tytéž motivy se vracejí v obměnách a spodní tón – ta temná struna – zní pod vším.
V pozadí přitom běží třicátá léta a blíží se okupace. Dospělí o tom mluví v narážkách, dítě nechápe a jen cítí, že se něco stahuje.
Kniha nemá vyvrcholení ani rozuzlení. Končí na prahu toho, co teprve přijde – a právě to, co nenapíše, je nejsilnější.
Ladislav Fuks (1923–1994), český prozaik, mistr psychologické prózy o strachu a o postavení pronásledovaného. Variace pro temnou strunu jsou z jeho děl nejosobnější – vycházejí z jeho vlastního dětství v rodině policejního úředníka. Fuks celý život žil s tím, že musel skrývat svou homosexualitu, což jeho tématu vydělenosti dodává další rozměr.
Česká próza šedesátých let. Fuks navazuje na Kafku v tom, jak vytváří atmosféru neurčité hrozby. Kniha se odehrává před válkou a její síla je v tom, že úzkost je tu dřív, než je pro ni důvod – čtenář ví, co přijde, dítě ne.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.