Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Tři generace žen jedné rodiny a to, jak se nevyřčené křivdy a rozhodnutí matek přenášejí na dcery; hledání vlastního místa v příběhu, který začal dávno před námi
Tři generace žen, rodinné tajemství, matka a dcera, válka a poválečná doba, nechtěné dítě, odchod a návrat, mlčení v rodině, hledání kořenů, severomoravské město, opakující se osud
Menší město na severní Moravě a jeho okolí, dále Praha; prostředí je všední a přesně vylíčené – byty, nádraží, továrna, nemocnice
Od třicátých let 20. století přes válku, poválečná léta a normalizaci až do současnosti; román vyšel roku 2013
Tři části podle tří generací žen, uvnitř retrospektivy a časové skoky. Vyprávění postupuje tak, že to, co v jedné části zůstane nedořečené, vysvětlí až část následující
epika
román (rodinná sága, psychologická próza)
Střídá se vševědoucí vypravěč ve třetí osobě s pásmy vedenými z pohledu jednotlivých žen; čtenář ví postupně víc než kterákoli z nich
Retrospektiva a střídání časových rovin; napětí vzniká z toho, co se v rodině nevysloví. Tři generační pásma se postupně propojují
Román sleduje tři generace žen jedné rodiny ze severomoravského města a postupuje po částech – každá patří jedné z nich.
Nejstarší je Alžběta. Její mládí spadá do třicátých let a do války, která rozhodne za ni: přijde o blízké, ocitne se v situacích, kde není dobrá volba, a udělá věci, o nichž pak celý život mlčí. Z dívky, která něco chtěla, se stane žena, která si zvykla nechtít nic.
Její dcera Jana vyrůstá v poválečném a pak socialistickém Československu s matkou, která ji neumí mít ráda nahlas. Chybějící citová jistota ji vžene do vztahů, kde hledá potvrzení, a žádný z nich jí ho nedá. Vdá se, porodí dceru a zjistí, že se k ní chová stejně odtažitě, jako se kdysi chovali k ní.
Nejmladší je Anna. Vyrůstá už v jiné době, ale s toutéž tíhou: cítí, že v rodině je něco, o čem se nemluví, a nikdo jí to nechce vysvětlit. Odejde z domova, zkouší žít po svém a naráží na to, že rodinné vzorce s sebou nese, i když je nechala za sebou.
Postupně se skládá, co se ve válečných a poválečných letech doopravdy stalo – jaká rozhodnutí Alžběta učinila, co ji k nim dohnalo a proč o tom nikdy nepromluvila. To, co v jedné části vypadá jako nepochopitelný chlad, dostane v jiné části důvod.
Anna je první, kdo dostane šanci ten řetěz přerušit – ne tím, že by minulost napravila, ale tím, že ji pojmenuje. Titul to shrnuje: člověk dostane do ruky obrys vlastního života jako slepou mapu a musí si do něj sám doplnit, co kde leží. Bez znalosti toho, co bylo před ním, se v ní neorientuje.
Alena Mornštajnová (*1963), česká prozaička z Valašského Meziříčí, vystudovala angličtinu a češtinu, pracovala jako překladatelka a lektorka. Slepá mapa (2013) je její prvotina; naplno se prosadila románem Hana. Její knihy spojuje rodinné tajemství, více časových rovin a dobové pozadí českých dějin 20. století.
Česká próza 21. století, linie rodinných románů s historickým pozadím. Autorka se řadí k autorkám jako Kateřina Tučková nebo Radka Denemarková, které zpracovávají české dějiny 20. století přes osudy jedné rodiny, zejména přes ženské postavy.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.