Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Tři generace žen jedné rodiny a to, jak se nevyřčené křivdy a rozhodnutí matek přenášejí na dcery; hledání vlastního místa v příběhu, který začal dávno před námi
Tři generace žen, rodinné tajemství, matka a dcera, válka a poválečná doba, nechtěné dítě, odchod a návrat, mlčení v rodině, hledání kořenů, severomoravské město, opakující se osud
Menší město na severní Moravě a jeho okolí, dále Praha; prostředí je všední a přesně vylíčené – byty, nádraží, továrna, nemocnice
Od třicátých let 20. století přes válku, poválečná léta a normalizaci až do současnosti; román vyšel roku 2013
Tři části podle tří generací žen, uvnitř retrospektivy a časové skoky. Vyprávění postupuje tak, že to, co v jedné části zůstane nedořečené, vysvětlí až část následující
epika
román (rodinná sága, psychologická próza)
Střídá se vševědoucí vypravěč ve třetí osobě s pásmy vedenými z pohledu jednotlivých žen; čtenář ví postupně víc než kterákoli z nich
Retrospektiva a střídání časových rovin; napětí vzniká z toho, co se v rodině nevysloví. Tři generační pásma se postupně propojují
Román sleduje tři generace žen jedné rodiny ze severomoravského města a postupuje po částech, z nichž každá patří jedné z těchto žen.
Nejstarší je Alžběta. Její mládí spadá do třicátých let a do války, která rozhodne za ni. Přijde o blízké, ocitne se v situacích, kde není dobrá volba, a udělá věci, o nichž pak celý život mlčí. Z dívky, která něco chtěla, se stane žena, která si zvykla nechtít nic.
Její dcera Jana vyrůstá v poválečném a pak socialistickém Československu s matkou, která ji neumí mít ráda nahlas. Chybějící citová jistota ji vžene do vztahů, kde hledá potvrzení, a žádný z nich jí ho nedá. Vdá se, porodí dceru a zjistí, že se k ní chová stejně odtažitě, jako se kdysi chovali k ní.
Nejmladší je Anna. Vyrůstá už v jiné době, ale s toutéž tíhou. Cítí, že v rodině je něco, o čem se nemluví, a nikdo jí to nechce vysvětlit. Odejde z domova, zkouší žít po svém a naráží na to, že rodinné vzorce s sebou nese, i když je nechala za sebou.
Postupně se skládá, co se ve válečných a poválečných letech doopravdy stalo, jaká rozhodnutí Alžběta učinila, co ji k nim dohnalo a proč o tom nikdy nepromluvila. To, co v jedné části vypadá jako nepochopitelný chlad, dostane v jiné části důvod.
Anna je první, kdo dostane šanci ten řetěz přerušit, ne tím, že by minulost napravila, ale tím, že ji pojmenuje. Titul to shrnuje. Člověk dostane do ruky obrys vlastního života jako slepou mapu a musí si do něj sám doplnit, co kde leží. Bez znalosti toho, co bylo před ním, se v ní neorientuje.
Alena Mornštajnová (*1963), česká prozaička z Valašského Meziříčí, vystudovala angličtinu a češtinu, pracovala jako překladatelka a lektorka. Slepá mapa (2013) je její prvotina. Naplno se prosadila románem Hana. Její knihy spojuje rodinné tajemství, více časových rovin a dobové pozadí českých dějin 20. století.
Česká próza 21. století, linie rodinných románů s historickým pozadím. Autorka se řadí k autorkám jako Kateřina Tučková nebo Radka Denemarková, které zpracovávají české dějiny 20. století přes osudy jedné rodiny, zejména přes ženské postavy.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.