Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Rozsáhlá lyrickoepická skladba o básníkovi jako kouzelníkovi měnícím svět; programové dílo českého poetismu
Kouzelník jako básník, proměna a metamorfóza, cirkus a magie, revoluce, obraznost bez hranic, hra a smysly, moderní civilizace, svět jako báseň, asociace, radost ze života
Prostor není konkrétní – proměňuje se s každým obrazem: cirkus, město, exotické krajiny, vesmír. Je to prostor obraznosti, ne mapy
Dvacátá léta 20. století; skladba vyšla roku 1922 ve sborníku Devětsilu
Rozsáhlá skladba o sedmi zpěvech; nemá souvislý děj, postupuje řetězením obrazů a asociací. Kompozice je hudební spíš než dějová
lyrickoepika
lyrickoepická skladba (poetismus)
Lyrický subjekt splývající s kouzelníkem; vyprávění se rozpouští v proudu obrazů
Poetistická skladba postavená na volné asociaci; jeden obraz plodí druhý bez logické souvislosti a bez dějové návaznosti
Skladba nemá děj v obvyklém smyslu. Sleduje postavu kouzelníka, která ale není člověkem s osudem – je to princip proměny.
Kouzelník prochází sedmi zpěvy a všechno, čeho se dotkne, se mění v něco jiného. Věci se proměňují ve věci, obrazy plodí další obrazy a nic nezůstane, čím bylo.
Nezval staví text na volné asociaci. Jeden verš zavolá druhý ne proto, že by na něj logicky navazoval, ale protože se mu podobá zvukem, barvou nebo náladou. Výsledkem je proud, ve kterém se čtenář nemá čeho chytit – a to je záměr.
Objevují se motivy cirkusu, exotiky, moderní civilizace, strojů, dálek a hvězd. Poetismus totiž chtěl být uměním radosti a zábavy: básník má být kouzelník, ne prorok.
Zároveň je ve skladbě revoluční vrstva. Kouzelník mění svět a to se dá číst i politicky – Devětsil byl levicový a proměna skutečnosti pro něj znamenala i společenskou změnu.
Skladba nemá závěr ani pointu. Končí, jak začala – proudem obrazů, který by teoreticky mohl pokračovat dál.
Její význam je hlavně v tom, co otevřela. Poetismus po ní dostal svou podobu a Nezval se stal jeho hlavním hlasem; o pár let později z něj vyroste český surrealismus.
Vítězslav Nezval (1900–1958), český básník, hlavní představitel poetismu a poté surrealismu, člen Devětsilu. Podivuhodného kouzelníka napsal ve dvaadvaceti letech a stal se jím zakladatelskou postavou poetismu. Po roce 1948 se stal oficiálním básníkem režimu, což jeho pověsti uškodilo.
Česká meziválečná avantgarda, poetismus. Skladba vyšla roku 1922 ve sborníku Devětsilu a je považována za první velké dílo poetismu – směru, který Karel Teige definoval jako umění žít a užívat. Poetismus byl výlučně českým příspěvkem k evropské avantgardě.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.