Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Cesta dospíváním, hledání smyslu života v moderní, izolované a absurdní společnosti. Bolestivé vyrovnávání se se smrtí (sebevraždou) blízkých a balancování mezi životem a touhou po sebedestrukci
Smrt, sebevraždy, truchlení, osamělost, pocit prázdnoty (vykořeněnost mladé generace), hudba (The Beatles – Norwegian Wood, jazz), sexualita jako únik, ale i jako hledání lidského kontaktu, psychiatrická léčebna (v horách), střet tradiční morálky s bláznivými studentskými bouřemi (60. léta)
Japonsko – především Tokio a psychiatrické sanatorium vysoko v zalesněných horách blízko Kjóta
Konec 60. let 20. století (1968–1970). Rámcově však román začíná o 18 let později
Dílo má rámcovou kompozici. Téměř čtyřicetiletý Tóru Watanabe slyší v letadle píseň Norwegian Wood a to ho vrhne do ohromného sledu chronologických vzpomínek na jeho dvacátá léta, studium a lásky. Otevřený konec
Epika
Psychologický román (realistický, vývojový román s prvky melancholie a existencialismu)
Ich-forma. Vypráví Tóru Watanabe se zřetelným nostalgickým a melancholickým odstupem po letech
Vyprávěcí, vnitřní reflexe (úvahy nad prázdnotou bytí), množství civilních i intimních dialogů
Příběh je retrospektivou osmatřicetiletého Tóru Watanabeho, kterému se při poslechu slavné písně Norwegian Wood od skupiny The Beatles vybaví trýznivé vzpomínky na podzim roku 1969, kdy studoval v Tokiu.
Klíčovým bodem Watanabeho života byla náhlá, nevysvětlitelná sebevražda jeho středoškolského nejlepšího přítele Kizukiho (udusil se plynem v autě). Tato událost natrvalo zanechala stín na jeho duši. Watanabe se po letech v Tokiu náhodou znovu setkává s Naoko, která byla Kizukiho milovanou dívkou. Začnou se vídat, společně truchlí a vznikne mezi nimi pouto plné citu i fyzické přitažlivosti. O dvacátých narozeninách spolu stráví noc, ale Naoko zanedlouho zmizí. Nedokáže čelit tlaku dospělého světa a utíká se schovat do speciálního, izolovaného sanatoria ukrytého hluboko v lesích, kde se pacienti učí znovu žít bez stresu moderní civilizace.
Watanabe je Naoko natolik oddaný a chce ji zachránit, že se zaváže na ni počkat. V Tokiu však potkává na univerzitě úplně jiný typ dívky – divokou, ráznou, výstřední Midori, s krátkými vlasy a nevyčerpatelným apetitem k životu. Midori se do Tórua zamiluje a snaží se ho vtáhnout do normálního radostného života (přes vlastní tragédie v rodině). Watanabe se tak ocitá rozpolcený mezi dvěma světy: povinností a jakousi tichou, morbidní a svazující láskou k nemocné Naoko na straně jedné, a pudovou, živelnou, hmatatelnou touhou po Midori a reálném světě na straně druhé.
Watanabe pravidelně navštěvuje Naoko v sanatoriu, kde bydlí s její starší moudrou spolubydlící Reiko. I přes společnou snahu (a krásné procházky v lesích či hovory pod hvězdami) začíná Naoko chřadnout. Její vnitřní deprese je silnější než snaha Tórua ji vyléčit. Naoko v lese nakonec spáchá sebevraždu oběšením (stejně jako kdysi její starší sestra).
Její smrt srazí Watanabeho na naprosté dno. Více než měsíc putuje osaměle, ztracen a zcela zničen po pobřeží Japonska a odmítá se vrátit k realitě. Nakonec za ním přijede z léčebny zachráněná Reiko, aby s ní provedl podivuhodný očistný rituál – celý večer zpívají a hrají na kytaru (Norwegian Wood). Tóru i Reiko spolu stráví fyzicky očistnou noc a Reiko ho nutí, aby si vybral život. Kniha končí tím, že Watanabe zavolá z telefonní budky z uprostřed obrovských davů Tokia Midori, připraven vkročit zpět do světa a žít – ačkoliv se zoufale ptá: „Kde to vlastně jsem?“
Haruki Murakami (* 1949) je nejslavnější a nejčtenější současný japonský autor. Ačkoliv obvykle píše texty plné magického realismu (mluvící kočky, paralelní světy), *Norské dřevo* je výjimkou – napsal jej jako 100% realistický román, aby dokázal, že to umí. Kniha se stala neuvěřitelným bestsellerem (jen v Japonsku se prodaly miliony) a z Murakamiho udělala globální hvězdu.
Japonská postmoderní literatura (vydáno 1987). Román odráží velkou deziluzi generace studentů přelomu 60. a 70. let, pocity izolace navzdory přelidněnému modernímu Tokiu a propast mezi západním konzumem a japonskou tradicí.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.