Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Protikladné pojetí lidské existence jako "lehkosti" (nezávaznost, náhodnost, svoboda) a "tíhy" (odpovědnost, věrnost, láska) a hledání smyslu žitého života v dějinách poznamenaných totalitou
Lehkost a tíha bytí, věčný návrat (Nietzsche), náhoda a osud, nevěra, žárlivost a věrnost, kýč, hudební motiv "Es muss sein!" (Beethoven), pes Karenin a bezpodmínečná láska, srpen 1968 a sovětská okupace, emigrace
Praha, Curych a Ženeva (Švýcarsko), později český venkov (JZD)
Konec 60. a 70.–80. léta 20. století – pražské jaro 1968, sovětská okupace a období normalizace
Filozoficko-esejistický, nelineární román o sedmi částech. Vypravěč-autor otevřeně vstupuje do textu a prokládá příběh filozofickými úvahami (o věčném návratu, lehkosti a tíze, kýči); jednotlivé části se opakovaně vracejí k týmž událostem z pohledu různých postav
Epika
Filozofický (existenciální) román
Vševědoucí vypravěč, který se otevřeně ztotožňuje s autorem a přímo komentuje děj i postavy v esejistických vstupech
Vyprávění, filozofická esej (úvahy o bytí, kýči a věčném návratu), popis, vnitřní monology postav
Tomáš je pražský chirurg, který žije podle zásady, že láska a sex jsou dvě oddělené věci; udržuje řadu krátkodobých erotických vztahů a vyhýbá se citovým závazkům. Při pracovní cestě do lázeňského městečka náhodou pozná mladou číšnici Terezu, která za ním o něco později přijede do Prahy s kufrem plným knih. Tomáš ji navzdory svým zásadám přijme k sobě a nakonec se s ní ožení, avšak své milenecké vztahy – především dlouholetý poměr s malířkou Sabinou – kvůli tomu neukončí. Tereza trpí neustálou žárlivostí a nejistotou, kterou se snaží utišit i tím, že se s Tomášovým svolením jednou sama pokusí o nezávaznou známost, ale zjišťuje, že lehkost, kterou žije Tomáš, není pro ni přirozená.
Sabina, Tomášova milenka, je ztělesněním naprosté svobody a nezávaznosti; odmítá jakýkoli kýč, tradiční rodinné hodnoty i velká gesta. Po sovětské okupaci roku 1968 odchází do emigrace, nejprve do Ženevy, kde naváže vztah se švýcarským profesorem Franzem. Franz ji zbožňuje, kvůli ní opustí manželku a věří ve velká veřejná gesta angažovanosti, avšak Sabina se právě před takovou závazností a citovým vydíráním stahuje a od Franze nakonec odejde dál, do Paříže a později do Spojených států, kde zůstává sama, bez kořenů a bez domova.
Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy odcházejí Tomáš s Terezou rovněž do švýcarského Curychu. Tereza se v cizině necítí dobře, žárlivost i pocit vykořenění ji trápí ještě víc než doma, a proto se sama vrátí zpět do okupované Prahy. Tomáš se musí rozhodnout, zda zůstane v bezpečí emigrace, nebo se za ní vrátí a vystaví se politickým rizikům – mimo jiné kvůli dřívějšímu textu, v němž kdysi kriticky přirovnal komunistické funkcionáře k Oidipovi. Z lásky k Tereze se nakonec vrací domů.
Po návratu je Tomáš donucen opustit místo chirurga, protože odmítne text odvolat, a živí se nejprve jako umývač oken, později spolu s Terezou odchází na venkov, kde pracuje v JZD. Zde prožívají prostý, klidný život po boku psa Karenina, jehož nemoc a smrt patří k nejdojemnějším pasážím knihy. Souběžně vypravěč sleduje i osud Franze, který se účastní protestního pochodu do Kambodže a při návratu do Ženevy umírá po přepadení, nikoli po boku Sabiny, ale u jiné ženy.
Kniha, prokládaná filozofickými úvahami o věčném návratu, kýči a protikladu lehkosti a tíhy, končí Tomášovou a Terezinou poslední společnou nocí na venkovském hotelu a jejich smrtí při automobilové nehodě, o níž se čtenář dozví již dříve prostřednictvím vypravěčových předjímek. Sabina zůstává v americké emigraci, provázená úzkostí z konečnosti a z vlastní bezdomovnosti, a její příběh tak dokresluje otázku, kterou román klade od počátku: je snesitelnější žít v tíze odpovědnosti a lásky, nebo v lehkosti absolutní svobody?
Milan Kundera (1929–2023) se narodil v Brně, studoval literaturu a estetiku a později režii na pražské FAMU. Byl dvakrát členem a vyloučeným členem Komunistické strany Československa a po sovětské okupaci roku 1968 byla jeho díla v Československu zakázána. V roce 1975 emigroval do Francie, kde nejprve učil na univerzitě v Rennes a později v Paříži, a roku 1981 získal francouzské občanství. Od poloviny 80. a zejména od 90. let psal svá díla přímo francouzsky (např. La Lenteur, L'Identité, L'Ignorance). Nesnesitelná lehkost bytí (1984, francouzsky; česky 1985 v exilovém nakladatelství) patří k jeho nejslavnějším a nejpřekládanějším románům. Zemřel v Paříži v roce 2023 jako jeden z nejvýznamnějších spisovatelů světové literatury 20. století.
Román vznikl v emigraci ve Francii, francouzsky poprvé vyšel roku 1984, česky až o rok později v torontském exilovém nakladatelství 68 Publishers Josefa Škvoreckého; v Československu mohl oficiálně vyjít teprve po roce 1989. Dílo patří k vrcholům světové postmoderní prózy, která prolíná epický příběh s filozofickou esejí, a reflektuje autorovu vlastní zkušenost s okupací, normalizací a exilem. V roce 1988 byl román zfilmován americkým režisérem Philipem Kaufmanem pod názvem The Unbearable Lightness of Being. Kundera se v něm vrací i k tématům svých dřívějších děl – kýči, totalitě a paradoxům lidské paměti.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.