Fráňa Šrámek: Měsíc nad řekou - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

E-kniha (100 stran)

Rychlá navigace:

Téma:

Střet generací, konflikt mladistvých snů a ideálů s rezignací a měšťáckou realitou stárnutí. Téma ztraceného mládí a nenaplněných očekávání

Motivy:

Vzpomínky na mládí a sny, měsíc nad řekou (symbol krásy, volnosti, romantiky a iluzí mládí), stárnutí a rezignace, první láska a čistota mládí, maturitní abiturientský sjezd

Prostor děje:

Menší české město (rodné město hlavních hrdinů), dům Hlubinových

Čas děje:

Jeden večer a noc počátkem 20. století (začátek léta)

Kompozice:

Dílo je děleno na tři jednání (akty). Jednotlivé akty se odehrávají v časové návaznosti bez velkých skoků. Kompozice je tradiční dramatická (sestupná/vzestupná)

Literární druh:

Drama

Literární žánr:

Lyrické (impresionistické) drama

Postavy:

Jan Hlubina – Bývalý vynikající student, který měl velké sny o studiu a cestování. Nedokázal se ale vzepřít poměrům, oženil se a stal se majitelem malého papírnictví. Stal se z něj zlomený, uštvaný a rezignovaný člověk, trpí pocity méněcennosti a marnosti. Bojí se setkání se svými bývalými, nyní úspěšnými, spolužáky.
Slávka Hlubinová – Hlubinova dcera. Krásná, mladá, trochu skeptická, ale chytrá dívka. Je zklamaná špatnou společenskou a finanční situací rodiny, avšak najde porozumění v mladém Vilíkovi.
Vilém Roškot – Hlubinův bývalý spolužák. Velmi úspěšný, sebevědomý pražský právník (a ředitel banky). Prezentuje se jako muž, který si splnil sny, ale uvnitř je citově prázdný a z cynismu ztratil kouzlo mládí.
Vilík Roškot – Syn Roškota, student, který přijíždí se svým otcem. Je čerstvý, citlivý a zasněný. Je podobný Hlubinovi v dobách jeho mládí. Zamiluje se do Slávky.
Panička Hlubinová – Manželka Hlubiny. Přízemní maloměšťačka, které unikají sny manžela a zajímá ji hlavně „co řeknou lidi“ a jak dobře pohostit slavné hosty.

Vypravěč:

Dílo je drama, nemá klasického vypravěče. Děj stojí na dialozích postav

Vyprávěcí způsoby:

Dialogy a občasné vnitřní monology (hlasité úvahy na jevišti)

Typy promluv:

Nostalgické dialogy
Impresionistické, lyrické pasáže a vyznání

Obsah:

Děj dramatu je velmi prostý a nedramatický; podstata hry leží v dialozích a náladách postav. Do malého města přijíždí několik úspěšných padesátníků, aby zde oslavili svůj abiturientský sjezd (sraz po maturitě). Mezi nimi je bohatý, úspěšný a cynický úředník (ředitel) Vilém Roškot se svým mladým synem Vilíkem. Setkávají se s Janem Hlubinou, jejich bývalým nejlepším spolužákem, který měl ze všech ty největší předpoklady a ambice k velké kariéře.

Hlubina je však zlomený muž. Vzal si obyčejnou, praktickou maloměšťačku, zůstal v rodném městečku a tráví život u pultu malého papírnictví. Před setkáním s úspěšným Roškotem ho sžírá panika a ohromný pocit studu za svůj životní pád a nenaplněné mládí. Když k setkání dojde, je cítit velký generační i osobní kontrast. Roškot se chlubí svým majetkem a kariérou, ale v průběhu rozhovorů začne vycházet najevo, že navzdory penězům je Roškot citově vyhořelý a ztratil jakoukoliv jiskru a iluze mládí. Uvědomuje si, že mu vlastně není co závidět.

Mezitím se mladý a vnímavý Vilík seznámí s Hlubinovou dcerou Slávkou. Ti dva si okamžitě porozumí. Zastupují nastupující generaci, plnou plánů, romantiky a ideálů. V magické scéně v noci, kdy „měsíc svítí nad řekou“, se Slávka s Vilíkem setkávají. Prožívají prchavý, ale nádherný okamžik první zamilovanosti a mládí. Vilík reprezentuje přesně ten typ člověka, jakým byl kdysi dávno Hlubina (a Roškot), dříve než je zlomila a otupila společnost.

Slávka si je vědoma smutku a rezignace svého otce i hořkosti stárnutí. Přestože je do Vilíka zamilovaná, uvědomuje si, že jejich světy jsou rozdílné a možná by ho nakonec čekal podobně nenaplněný osud. Moudře a melancholicky odmítá jeho pokusy o trvalejší sliby. Prožijí spolu onen krásný a prchavý „impresionistický“ moment u řeky pod měsícem, který pro ně zůstane dokonalou, nesmrtelnou vzpomínkou na čisté mládí. Hra končí jakýmsi smířením generací a tichou, zasněnou rezignací.

Jazykové prostředky:

Spisovný, velmi poetický a lyrický jazyk.
Úsečné dialogy, kde se věci nedoříkávají a hodně visí ve vzduchu (impresionistický prvek nálad).
Důraz na cit, melancholii a atmosféru (hudba v pozadí, měsíc).

Tropy a figury:

Symbolika (Měsíc nad řekou = magická chvíle, mládí, naděje).
Metafory a opozita (mládí vs. stáří, ideál vs. tvrdá realita).

Fráňa Šrámek

Fráňa Šrámek (1877–1952) byl český básník, spisovatel a dramatik spjatý s generací anarchistických buřičů a impresionistů. Celý život se ve své tvorbě vracel k tématu křehkosti a krásy mládí, první lásky, přírody a antimilitarismu. Nejvíce ovlivnil český impresionismus a vitalismus.

Další autorova díla:

Stříbrný vítr
Léto
Modrý a rudý
Splav

Literární kontext:

Hra byla napsána roku 1922 (meziválečné období). Jde o vrcholné dílo českého impresionismu, směru, který klade největší důraz na prchavý okamžik, zachycení citové nálady a atmosféry. Dílo se odklání od realistického řešení vnějších problémů a soustředí se plně na křehký vnitřní svět hrdinů.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.

Další rozbory od stejného autora

Fráňa Šrámek: Stříbrný vítr