Vladislav Vančura: Markéta Lazarová - rozbor díla

Téma:

Oslava nespoutaného života, lásky a cti v drsné době středověku; konflikt mezi loupežníky a královskou mocí.

Motivy:

loupežníci (Kozlík a jeho rod)
láska (Markéta a Mikoláš, Alexandra a Kristián)
čest a hrdost
křesťanství vs. pohanství (divokost)
násilí a krutost
zima a les

Prostor děje:

Mladoboleslavsko (Roháček, Obořiště), hluboké lesy.

Čas děje:

Středověk (asi 13. století, doba Václava I., ale není přesně určeno).

Kompozice:

Chronologická. Příběh je vyprávěn specifickým vypravěčem, který oslovuje čtenáře.

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Historický román (baladický)

Postavy:

Markéta Lazarová – Dcera loupežníka Lazara (který se stal sedlákem); čistá, zbožná, nevinná dívka; je unesena Mikolášem; zpočátku se brání, ale pak se do něj zamiluje a spojí s ním svůj osud; symbolizuje lásku, která překonává nenávist.
Mikoláš Kozlík – Syn loupežníka Kozlíka; divoký, krutý, ale statečný a schopný hlubokého citu; unese Markétu jako pomstu, ale podlehne jí.
Kozlík – Starý loupežnický hejtman; hlava rodu na Roháčku; tvrdý, hrdý, nepoddajný; vládne rodině železnou rukou; odmítá se podrobit králi.
Lazar – Soused Kozlíka; zbabělejší, přidal se na stranu pořádku; otec Markéty; zradí Kozlíka.
Kristián – Mladý německý hrabě; zajat Kozlíkem; zamiluje se do Kozlíkovy dcery Alexandry; je slabý, zmítaný mezi láskou a povinností k otci; zešílí a je zabit (Alexandrou).
Alexandra – Kozlíkova dcera; divoká, miluje Kristiána.

Vypravěč:

Er-forma (subjektivní, 'autorský' vypravěč). Vypravěč je výraznou postavou (demiurgem), který komentuje děj, oslovuje čtenáře, hodnotí postavy, používá archaický jazyk.

Vyprávěcí způsoby:

Vyprávění (patetické), Popis (impresionistický).

Typy promluv:

Archaizovaný jazyk – Složitá větná stavba, přechodníky, knižní výrazy.
Dialogy – Plné vášně a patosu.

Obsah:

Loupežnický rod Kozlíků žije na tvrzi Roháček. Starý Kozlík a jeho synové přepadávají pocestné. Když přepadnou saský průvod a zajmou mladého hraběte Kristiána, královské vojsko proti nim vytáhne.

Kozlík hledá spojence u souseda Lazara z Obořiště. Lazar, který se bojí krále a zároveň opovrhuje loupežníky (ač byl sám jedním z nich), pomoc odmítne a Kozlíka zradí. Kozlík unikne, ale přísahá pomstu. Jeho syn Mikoláš přepadne Obořiště a unese Lazarovu dceru Markétu, která se měla stát jeptiškou.

Markéta je na Roháčku znásilněna Mikolášem, ale postupně se mezi nimi rodí silný, osudový vztah. Markéta v sobě objevuje vášeň, která je silnější než její náboženská výchova. Mezitím se Kozlíkova dcera Alexandra zamiluje do zajatého Kristiána.

Královské vojsko dobývá Roháček. Loupežníci prchají do hlubokých lesů, kde v zimě a hladu svádějí marný boj s přesilou. Kristián, který se přidal k Alexandře, se v lese potká se svým otcem (hejtmanem vojska). V záchvatu šílenství a studu je Kristián nakonec zabit (ubije ho Alexandra, aby ho uchránila před hanbou, nebo v šílenství – výklad je mnohoznačný).

Kozlík a Mikoláš jsou nakonec zajati. Markéta se vrací k otci Lazarovi, ale ten ji zavrhne, protože čeká Mikolášovo dítě. Markéta odchází do Prahy, aby se pokusila Mikoláše zachránit před popravou.

V závěru je Kozlík i Mikoláš popraven. Mikoláš před smrtí vidí Markétu a je oddán s ní (nebo se s ní alespoň rozloučí). Markéta a Alexandra (která také čeká dítě) zůstávají naživu, aby vychovaly novou generaci, která v sobě ponese divokou krev Kozlíků. Román končí oslavou života, který pokračuje navzdory smrti.

Jazykové prostředky:

Metafory a přirovnání – Láska je jako strom...
Inverze – Změněný slovosled (Slyšte, co pravím).
Básnický styl – Próza má rytmus poezie.

Tropy a figury:

Symbol – Sníh (čistota i smrt).
Kontrast – Něžná Markéta vs. drsný Mikoláš.

Vladislav Vančura

Vladislav Vančura (1891–1942). Český spisovatel, režisér, lékař. Člen Devětsilu. Jeho styl je nezaměnitelný (inspirace biblickou češtinou). Popraven nacisty.

Další autorova díla:

Rozmarné léto
Pekař Jan Marhoul
Konec starých časů

Literární kontext:

Česká meziválečná próza (imaginativní proud). Reakce na pozitivismus a realismus – návrat k mýtu a baladě.

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský