Hermann Hesse: Demian - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma:

Dospívání jako cesta z bezpečného světa rodičů do vlastní odpovědnosti; román o hledání sebe sama pod vlivem záhadného spolužáka

Motivy:

Dva světy – světlý a temný, Demian jako průvodce, znamení na čele, Abraxas, Kain a Ábel jinak, dospívání, sen a jeho výklad, paní Eva, první světová válka, zrození sebe sama

Prostor děje:

Německé maloměsto a jeho měšťanský dům, internátní škola, univerzitní město, nakonec zákopy první světové války

Čas děje:

Zhruba 1900–1916, od dětství po vypuknutí a průběh první světové války; román vyšel roku 1919, nejprve pod pseudonymem Emil Sinclair

Kompozice:

Chronologický vývojový román členěný do osmi kapitol podle etap dospívání; každá přinese jedno setkání, které hrdinu posune dál

Literární druh:

epika

Literární žánr:

vývojový román (Bildungsroman) s filozofickými a psychoanalytickými prvky

Postavy:

Emil Sinclair – vypravěč; chlapec z dobré rodiny, který v deseti letech poprvé pozná, že vedle světlého světa rodičů existuje i druhý, temný
Max Demian – spolužák, starší a záhadný; nutí Sinclaira přemýšlet vlastní hlavou a ukazuje mu, že věci lze vidět opačně, než jak se učí
Franz Kromer – uličník, který malého Sinclaira vydírá a otevře mu tím dveře do temného světa
paní Eva – Demianova matka, ztělesnění celistvosti a přijetí; Sinclair k ní vzhlíží jako k ideálu
Pistorius – varhaník a bývalý teolog, který Sinclaira zasvětí do Abraxa a do výkladu snů
Beatrice – dívka, kterou Sinclair nikdy neosloví a přesto ho promění

Vypravěč:

Ich-forma; Sinclair vypráví s odstupem dospělého a vlastní dospívání analyzuje

Vyprávěcí způsoby:

Vývojový román se silnou symbolickou vrstvou; vnější děj je chudý, těžiště je ve vnitřní proměně a ve výkladu snů a znamení

Typy promluv:

ich-forma vypravěče – nosná
dialog – zejména s Demianem a Pistoriem, ideově laděný
vnitřní monolog a výklad vlastních snů
vložené úvahy o dvou světech a o Abraxovi

Obsah:

Emil Sinclair vyrůstá v dobré měšťanské rodině. Jeho svět je světlý, čistý a přehledný – modlitby, pořádek, laskaví rodiče. V deseti letech ale objeví, že vedle něj existuje druhý svět: hrubý, nebezpečný a lákavý.

Otevře mu ho uličník Franz Kromer. Sinclair si před ním vymyslí, že ukradl jablka, a Kromer ho tím začne vydírat. Chlapec, zapletený do lži, poprvé pozná strach a pocit, že už do domova nepatří.

Zachrání ho nový spolužák Max Demian – starší, klidný a nepochopitelně jistý si sám sebou. Kromera zbaví během jediného rozhovoru. A pak Sinclairovi převrátí naruby biblický příběh o Kainovi a Ábelovi: co když znamení na Kainově čele nebylo prokletí, ale znak síly, kterého se ostatní báli?

Sinclair jde na internát, kde se propije až na dno. Vytáhne ho z toho pohled na neznámou dívku, které dá jméno Beatrice. Nikdy ji neosloví, ale začne malovat – a z jeho obrazů postupně vystupuje tvář, která patří Demianovi.

Na univerzitě potká varhaníka Pistoria, bývalého teologa. Ten ho zasvětí do výkladu snů a do myšlenky Abraxa – božstva, které spojuje dobro i zlo, protože skutečnost není rozdělená na dvě poloviny. Odtud pochází nejcitovanější věta knihy: pták se probíjí z vejce, vejce je svět a kdo se chce narodit, musí ten svět rozbít.

Sinclair znovu najde Demiana a pozná jeho matku, paní Evu. Je pro něj ztělesněním všeho, co hledá – ženy, matky, přítelkyně i vlastní duše.

Vypukne první světová válka. Oba jdou na frontu a Sinclair je zraněn. V lazaretu leží vedle Demiana, který se s ním rozloučí. Když se probudí, Demian je pryč.

Sinclair se podívá do zrcadla a vidí vlastní tvář, která se teď podobá Demianově. Průvodce už nepotřebuje – to, co v Demianovi hledal, měl celou dobu v sobě.

Jazykové prostředky:

knižní, introspektivní jazyk
náboženská a mytologická terminologie (Abraxas, Kain, znamení)
psychoanalytické pojmy – vliv Junga je zřetelný
symbolické obrazy ptáka, vejce a znamení
dlouhá souvětí v úvahových pasážích
opakování klíčových motivů

Tropy a figury:

symbol – pták vyklovávající se z vejce jako obraz zrození k sobě samému
kontrast – světlý a temný svět jako dvě poloviny téže skutečnosti
alegorie – Kainovo znamení jako znak těch, kdo myslí sami za sebe
personifikace – Abraxas jako božstvo spojující dobro i zlo
gradace – každé setkání posune hrdinu blíž k sobě
motiv snu jako klíč k výkladu

Hermann Hesse

Hermann Hesse (1877–1962), německo-švýcarský prozaik a básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1946). Demiana napsal po vlastní duševní krizi a psychoanalýze u J. B. Langa, žáka C. G. Junga, a vydal ho pod pseudonymem Emil Sinclair – chtěl, aby ho čtenáři brali jako dílo mladého autora. Kniha se stala kultovní četbou poválečné německé mládeže.

Další autorova díla:

Stepní vlk
Siddhártha
Narcis a Goldmund
Hra se skleněnými perlami
Pod koly

Literární kontext:

Německá literatura 20. století, vývojový román s psychoanalytickým základem. Kniha vyšla roku 1919, tedy po zkušenosti první světové války, a mluvila přímo ke generaci, které se rozpadl svět dosavadních jistot. Vliv Junga je v ní zřetelnější než v kterémkoli jiném Hesseho díle.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.