Definice: Vědní obor, technická disciplína a umění – znázornění zemského povrchu, jiných nebeských těles a s nimi spojených objektů a jevů do roviny mapy
Předmět zkoumání:
Teoretické a praktické problémy tvorby map
Matematické základy (zobrazení)
Způsoby vyjádření obsahu (mapový jazyk)
Technologie tvorby a reprodukce map
Využití map a historie oboru
Hlavní produkt: Mapa – zmenšený, zevšeobecněný a vysvětlený rovinný obraz zemského povrchu
2Stručná historie kartografie
Pravěk: Nejstarší mapové záznamy – rytina na mamutím klu, Pavlov (cca 25 000 př. n. l.)
Starověk:
Mezopotámie, Egypt: Mapy pro hospodářské a správní účely (zlaté doly v Núbii)
Antické Řecko: Položení vědeckých základů
Anaximandros z Mílétu (první mapa světa), Eratosthenés (obvod Země), Klaudios Ptolemaios (Geographia, souřadnicová síť)
Středověk:
Evropa: Úpadek vědecké kartografie, vliv církevního dogmatu (kruhové T-O mapy)
Arabský svět: Uchování a rozvoj antických znalostí (Al-Idrísí)
Portolánové mapy: Praktické námořní mapy pro plavbu ve Středomoří
Renesance a novověk:
Znovuobjevení Ptolemaia: Obnovení matematického přístupu
Věk velkých objevů: Potřeba nových, přesnějších map
Gerardus Mercator: Autor prvního atlasu a Mercatorova zobrazení
Reformace kartografie (18. století): Přesná topografická mapování na základě geodetických měření (triangulace), často pro vojenské účely
České země: Mikuláš Klaudyán (první tištěná mapa Čech, 1518), Jan Amos Komenský (mapa Moravy)
3Tvar a velikost Země
Skutečný tvar (Geoid): Fyzikální těleso, jehož povrch všude směřuje kolmo ke směru tíže
Definován střední klidovou hladinou oceánů, myšleně protaženou pod kontinenty
Matematicky nepravidelný, pro mapování nevhodný
Matematický model (Referenční elipsoid/sféroid): Náhrada geoidu rotačním elipsoidem (rotace elipsy kolem vedlejší osy)
Zjednodušený model (Referenční koule/glóbus): Pro mapy malých měřítek (svět, kontinenty) stačí koule o stejném objemu
Poloměr cca 6371 km
4Zeměpisná souřadnicová síť
Rovnoběžky jsou kružnice, poledníky polokružnice – protínají se v pólech.
Definice: Systém myšlených čar k jednoznačnému určení polohy libovolného bodu
Rovnoběžky:
Myšlené kružnice rovnoběžné s rovníkem
Zeměpisná šířka (φ) – úhlová vzdálenost od rovníku (0°) k pólu (90° s.š. / 90° j.š.)
Významné: rovník, obratníky Raka a Kozoroha, polární kruhy
Poledníky:
Myšlené polokružnice spojující oba póly
Zeměpisná délka (λ) – úhlová vzdálenost od nultého poledníku (0°) na východ (180° v.d.) nebo západ (180° z.d.)
Nultý poledník – hvězdárna v Greenwichi (Londýn)
5Kartografické zobrazení (projekce)
Žádná mapa není věrná ve všem – vždy jde o kompromis podle účelu.
Základní problém: Povrch koule (nerozvinutelná plocha) nelze převést do roviny bez zkreslení
Kartografické zkreslení: Každá mapa zkresluje alespoň jednu z vlastností:
Délky
Plochy
Úhly (tvary)
Dělení zobrazení podle druhu zkreslení:
Úhlojevná (konformní): Věrné úhly a tvary malých ploch, silné zkreslení ploch (Mercatorovo)
Námořní a letecká navigace
Plochojevná (ekvivalentní): Věrný poměr ploch, silné zkreslení úhlů a tvarů
Mapy pro porovnání velikosti území (politické, hustota zalidnění)
Délkojevná (ekvidistantní): Věrné délky v určitém směru (podél poledníků, z jednoho bodu)
Vyrovnávací (kompenzační): Kompromis – minimalizuje všechna zkreslení, žádné neodstraní
Dělení zobrazení podle zobrazovací plochy:
Azimutální (rovinná): Promítání na rovinu dotýkající se glóbu v jednom bodě
Polární oblasti, mapy polokoulí
Válcová (cylindrická): Promítání na plášť válce, dotyk podél rovníku (normální poloha)
Mapy celého světa
Kuželová (kónická): Promítání na plášť kužele, osa splývá s osou glóbu
Území středních šířek protáhlá ve směru rovnoběžek
6Mapa a její kompozice
Základní kompoziční prvky:
Mapové pole: Vlastní obraz znázorňovaného území
Název mapy: Stručné vymezení obsahu, území a času
Měřítko mapy: Poměr zmenšení mapy vůči skutečnosti
Legenda (vysvětlivky): Klíč k mapovému jazyku (symboly, barvy)
Tiráž: Autor, vydavatel, rok vydání, podklady, zobrazení
Nadstavbové (doplňkové) prvky:
Směrovka (severka), grafy, tabulky, vedlejší mapky (mapky polohy)
7Měřítko mapy
Definice: Poměr zmenšení délky na mapě k délce ve skutečnosti
Druhy měřítka:
Číselné: Zlomek (1/M) nebo poměr (1 : M), např. 1 : 50 000 (1 cm na mapě = 50 000 cm = 500 m ve skutečnosti)
Grafické: Úsečka rozdělená na díly odpovídající vzdálenostem ve skutečnosti
Zůstává správné i při zvětšení nebo zmenšení mapy
Slovní: Např. "1 cm na mapě odpovídá 5 km ve skutečnosti"
Dělení map podle měřítka:
Mapy velkého měřítka (podrobné): Do 1 : 200 000 (plány měst, turistické mapy)