Egon Hostovský: Žhář - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma:

Do maloměsta přijde neznámý žhář a strach z něj obnaží, co v lidech doopravdy je; psychologický román o dospívání a o davu

Motivy:

Neznámý žhář, maloměsto a jeho strach, dospívající chlapec, podezřívání sousedů, otec a syn, první láska, hledání viníka, hotel a jeho hosté, kolektivní hysterie, ztráta dětských jistot

Prostor děje:

České maloměsto v podhůří – hotel, kde bydlí hrdinova rodina, náměstí, školy, okolní kopce; uzavřený prostor, kde se všichni znají

Čas děje:

Třicátá léta 20. století; román vyšel roku 1935

Kompozice:

Chronologický román s krátkými kapitolami; napětí roste s každým dalším požárem. Detektivní schéma je použito jen jako rámec – kdo zapaluje, není hlavní otázkou

Literární druh:

epika

Literární žánr:

román (psychologický, s prvky detektivky)

Postavy:

Kamil Simon – dospívající chlapec, syn hoteliéra; citlivý, samotářský a plný pocitů, kterým sám nerozumí; požáry v něm probouzejí něco, co ho děsí
otec Simon – hoteliér, praktický muž zaměstnaný živností; se synem si nerozumí
matka a sestra Miriam – rodinné prostředí, které chlapci nedokáže pomoci
obyvatelé městečka – sousedé, kteří se postupně mění v podezřívavý dav a hledají viníka mezi sebou
hosté hotelu – cizinci, na které padá podezření jako první

Vypravěč:

Vševědoucí vypravěč ve třetí osobě, soustředěný na chlapcovo prožívání; místy přechází do polopřímé řeči

Vyprávěcí způsoby:

Psychologické vyprávění s gradací; požáry fungují jako vnější dění, jehož skutečný význam je vnitřní

Typy promluv:

vypravěčské pásmo v er-formě – nosné
vnitřní monolog Kamila
dialog – hovorový, maloměstský
polopřímá řeč
hromadné scény – řeči davu

Obsah:

Kamil Simon dospívá v malém českém městě, kde jeho rodina provozuje hotel. Je citlivý, samotářský a čím dál hůř rozumí sám sobě; s otcem, který řeší hlavně živnost, si nemá co říct.

Do města přijde neznámý žhář. Začne hořet – nejdřív stodola, pak další stavení. Nikdo neví, kdo zapaluje ani proč.

Strach udělá s městečkem přesně to, co takové věci dělají. Sousedé, kteří se znají celý život, se začnou podezřívat. Podezření padne nejdřív na cizince a hosty hotelu, pak na místní podivíny, nakonec na kohokoli, kdo se nehodí do řady. Vznikají hlídky, drby a udání.

Kamil to sleduje zblízka a požáry v něm probouzejí něco znepokojivého. Oheň ho přitahuje, i když ho děsí. Zároveň prožívá první lásku, hádky s rodinou a pocity, které neumí pojmenovat – a všechno se to mísí dohromady.

Napětí roste s každým dalším požárem. Město se mění v dav, který nechce pravdu, ale viníka.

Román ale není detektivka a rozuzlení není jeho těžištěm. Hostovského zajímá, co se stane s lidmi, když dostanou strach, a co se stane s klukem, který právě zjišťuje, že v něm samém je něco, čemu nevěří.

Konec proto nepřinese úlevu. Ať už hořelo z jakékoli příčiny, městečko už není to, co bylo, a Kamil se do dětství vrátit nemůže.

Jazykové prostředky:

spisovná čeština s hovorovými prvky
maloměstská frazeologie a drby
expresivní výrazy ve scénách požárů a strachu
krátké věty v napjatých pasážích
obrazné popisy ohně
psychologicky přesné pojmenování pocitů

Tropy a figury:

symbol – oheň jako obraz probouzejícího se dospívání i skryté agrese
gradace – s každým požárem roste hysterie
kontrast – klidné maloměsto proti tomu, co v něm doutná
personifikace ohně
ironie – hledá se cizí viník, ačkoli zdroj je uvnitř
psychologická analýza místo detektivního rozuzlení

Egon Hostovský

Egon Hostovský (1908–1973), český prozaik židovského původu. Roku 1939 emigroval, po válce se krátce vrátil, po roce 1948 odešel natrvalo do USA. Psal psychologické romány o vykořeněnosti, samotě a úzkosti; bývá srovnáván s Kafkou a Dostojevským. V Československu byl jeho odkaz po roce 1948 potlačen.

Další autorova díla:

Cizinec hledá byt
Půlnoční pacient
Všeobecné spiknutí
Dům bez pána
Úkryt

Literární kontext:

Česká meziválečná próza, psychologický proud (spolu s Václavem Řezáčem a Jarmilou Glazarovou). Román získal roku 1936 státní cenu. Hostovský v něm spojuje maloměstský realismus s analýzou davové psychózy, což o pár let později dostalo nechtěně aktuální rozměr.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.