Milan Kundera: Žert - rozbor díla

Téma:

Ničivý dopad totalitního režimu na lidské osudy, nemožnost odčinit minulost a paradox, že pomsta se často mine účinkem nebo se stane trapnou.

Motivy:

• politický žert (pohlednice)
• pomsta a odpuštění
• zapomnění a paměť
• folklór a tradice (Jízda králů) vs. komunistická propaganda
• ztráta iluzí
• destrukce lidských vztahů

Prostor děje:

Praha a moravské město (inspirováno Uherským Hradištěm/Strážnicí).

Čas děje:

Dvě časové roviny - 50. léta (retrospektiva) a 60. léta (přítomnost).

Kompozice:

Polyfonní román – příběh je vyprávěn střídavě čtyřmi vypravěči (Ludvík, Helena, Jaroslav, Kostka), každý má jiný pohled na události. Nelineární.

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Společensko-kritický román (psychologický)

Postavy:

• Ludvík Jahn – Hlavní hrdina; intelektuál; v mládí nadšený komunista, po vyloučení ze strany a studií (kvůli žertu) se stává cynickým, zahořklým a toužícím po pomstě; jeho život je zničen, ale jeho pomsta je nakonec prázdná.
• Pavel Zemánek – Ludvíkův bývalý spolužák a přítel; kariérista; v 50. letech fanaticky odsoudil Ludvíka, v 60. letech je populárním reformátorem a miláčkem studentů; je pružný, přizpůsobivý a nezranitelný.
• Helena Zemánková – Pavlova manželka; rozhlasová redaktorka; naivní, citově vyprahlá a stále věřící komunistka; Ludvík ji svede, aby se pomstil Pavlovi, ale ona se do něj zamiluje; je tragikomickou obětí.
• Jaroslav – Ludvíkův přítel z dětství; hudebník, milovník folklóru; snaží se udržet tradice (Jízda králů) v moderním světě, ale zjišťuje, že folklór umírá nebo je zneužíván; symbolizuje ztrátu kořenů.
• Kostka – Věřící komunista (křesťan); snaží se smířit víru s marxismem; je morálním protipólem cynického Ludvíka, ale i on selhává.
• Lucie – Dívka, kterou Ludvík miloval během své vojenské služby u PTP; byla zneužita, je plachá a Ludvík ji nepochopil a ztratil.

Vypravěč:

Ich-forma (střídání 4 vypravěčů).

Vyprávěcí způsoby:

Vnitřní monology, Vzpomínání, Popis folklórních slavností.

Typy promluv:

• Intelektuální reflexe – Ludvíkovy analýzy dějin.
• Emotivní výlevy – Heleniny monology o lásce.
• Etnografické pasáže – Jaroslavovy popisy hudby a zvyků.

Obsah:

Ludvík Jahn, třicátník a vědec, přijíždí do svého rodného města na Moravě. Jeho cesta má jediný cíl: pomstu. Vzpomíná na události z 50. let. Tehdy byl nadšeným studentem a komunistou. Své dívce, která byla na stranickém školení a brala vše příliš vážně, poslal z recese pohlednici s textem: Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij!

Tento nevinný žert byl zachycen cenzurou. Ludvík byl vyloučen ze strany i z univerzity. Hlavním žalobcem byl jeho přítel Pavel Zemánek. Ludvík skončil u PTP (pomocných technických praporů – černí baroni), kde strávil léta tvrdou prací v dolech. Tam potkal Lucii, čistou dívku, kterou miloval, ale kterou svým cynismem ztratil.

Nyní, po letech, Ludvík zjišťuje, že Zemánek bude ve městě. Rozhodne se mu pomstít tím, že svede jeho ženu Helenu. Úspěšně ji svede, Helena se do něj bláznivě zamiluje. Ludvík prožívá triumf.

Poté se však setkává se Zemánkem a zažívá šok. Zemánek je nyní moderní, liberální reformátor, který kritizuje stalinismus 50. let (tedy svou vlastní minulost) a je oblíben u studentů. Navíc má mladou milenku a Heleny se chce zbavit. Ludvík svou pomstou Zemánkovi vlastně prokázal službu. Zemánkovi je to jedno, dokonce je rád.

Helena, když zjistí, že ji Ludvík jen využil, se pokusí o sebevraždu prášky. Omylem si však vezme projímadla místo jedu. Celá situace končí trapnou groteskou na záchodě.

Ludvík si uvědomuje marnost svého počínání. Minulost nelze opravit ani potrestat. Setkává se s přítelem Jaroslavem, který hraje v cimbálovce při Jízdě králů. Ludvík se na chvíli vrací ke kořenům, hraje s ním, ale Jaroslav dostane infarkt. Vše končí deziluzí, zmarem a prázdnotou. Dějiny si z lidí dělají kruté žerty.

Jazykové prostředky:

• Argumentační styl – Kundera postavy nechává obhajovat své postoje.
• Ironie – Osud Ludvíka je jedním velkým ironickým vtipem.
• Kontrast – Budovatelské písně vs. lidové písně.

Tropy a figury:

• Symbol – Jízda králů (starobylý rituál, který v moderním světě ztrácí smysl).
• Ironie osudu – Pomsta na Zemánkovi se stane službou Zemánkovi (zbaví ho manželky).

Milan Kundera

Milan Kundera (1929–2023). 'Žert' (1967) je jeho první román. Okamžitě po vydání se stal senzací, protože otevřeně kritizoval stalinské procesy 50. let. Po roce 1968 byl zakázán.

Další autorova díla:

• Nesmrtelnost
• Nesnesitelná lehkost bytí
• Směšné lásky

Literární kontext:

Česká literatura 60. let (období tání). Román je vyrovnáním se s deziluzí z komunismu.

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský