Studijní materiály
EXTRA Přihlásit Kontakt
☰

Jean Paul Sartre: Zeď - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

E-kniha (116 stran) Krátký film podle titulní povídky (0:15:17; anglicky)

Rychlá navigace:

Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě

🎧 Audio-rozbor:
0:00 / 0:00

Téma:

Existencialistický strach, absurdita života a zkáza iluzí v tváří v tvář jisté a blízké nevyhnutelné smrti (před popravou). Jak si člověk zachová, či naprosto ztratí lidskou hrdost z vědomí nevyhnutelného fyziologického umírání s rozbitím o „Zeď“ kruté cizí hrobu, bez ohledu z prázdnoty u myšlenky z nebytí u obří absurdní černé ironie a záchrany ve vtipu osudu lži na náhodu (zklamání, absurdita a záchrana přes nechtěnou zradu v pravdu do kriminálu)


Motivy:

Čekání na jistou popravu (noc z cely a zkáza u času), fyziologický a hnusný mrazivý propad strachu v cele u zajatců (pocení na studeno po moči pod kalhoty, třes za nevolností bez ovládnutí od intelektu pod hrůzou u zabití kulkou v ráno u zdí ze dvorku), smrt, nebytí a chladný ztracený odtažitý odstup nad láskou u vtipu z přežití nebo o ztráty pro politiku, od hrdiny k bezmoci v cele (křik z hrůzy vs. cynismus z hrdosti proti falešnému ubohému doktorovi Belgičanovi), zeď (před popravčí četou) – bariéra, symbol u osudu končící za život u smrti v rozbití, absurdita, drsný neštěstí – obří omyl (z vymyšlené recese a hrdé frašky ze smrti lží se hnusně odrazí do nešťastně vražedné zničující pravdivé obří ironie v masakru za uhození a výsměch nechtěné strašlivé podlé záchrany Pabla přes omyl na ubohém krutém omylu k zradě u života pro kumpána Ramóna na zabití pod sluncem z vtipu na krchov hrobařovi)


Prostor děje:

Španělsko, stísněná špinavá malá a studená kamenná sklepní cela v kriminálu nemocnice sloužící ve fašistickém stínu jako zajatecká chodba k mučení v provizoriu ze zdí pod nádvořím ze špíny z noci pod střelbou z vojenského bloku kasáren popravčí zdi (ze dvorku hřbitova u zdi za zdí u popravy u cely hrobu u zdi)


Čas děje:

Období kruté a nešťastné španělské krvavé drastické bratrovražedné fašistické hrozné občanské občanské krvavé moderní 20. stol. kruté politické vojenské temné hnusné občanské a španělské občanské zkázy u občanské války. (noc a děj ze tří hrozných zničených osamělých nočních hrozivě propocených mrazivých studených nočních čekacích popravních 12 hodin hrůzy z roku kolem 1938 za tmy u soudu popravčích do zrádného chladného svítání u středu pod střelby od zdí do rána kruté popravy od slunce o ráně po střelbě z rány pušky do oběda po 15 hod u 24 krutých hrdel do dvorka smrti pro politické vojáky republikány v rukou falangistů)


Kompozice:

Drobounká, velmi krátká stěžejní psychologická (nouzová existenciální) existencialistická povídka (novelka), součást slavné povídkové stejnojmenné knižní obří Sartrovy slavné obří a slavné první sartrovy knihy *Zeď* z drastických slavných let z roku (sbírka o 5 drastických novelách, u zdi první a u hřebíků atd.). Příběh postupuje chronologicky; přes jedinou noc propadu v cele; z jednoho špinavého obřího místa od odsouzení po popravu k drsné obří ohromné neskutečně drsné drastické pointě


Literární druh:

Epika


Literární žánr:

Existencialistická povídka (novela)


Postavy:

  • Pablo Ibbieta – Hlavní osamocený vypravěč. Republikán (anarchista). Velmi cynický chladný bojovník s rozumem z křečí strachu o život v intelektuálně rozbité hroutící hrůze v prázdnotě u pocení z popravy chycený od nepřátel a odsouzený hrdě chladnokrevně mlčky ze záchvatu smrti hrdinsky ke zkáze smrti smrtí ve dvorku, pohrdá lží o naději a u doktora, chladně (ale ne hrdinsky nýbrž u odevzdání po pocení strachu ve vlně prázdna přes iluze v chlad z blbosti po popravčím chladu u lži a ironie o smrti a zradě z lži o hřbitovu).
  • Tom (Tom Steinbock) – Kumpán Ir z mezinárodní, drsné kumpán u války k vězení, povídavý, obří snílek ale u cely nešťastný hrůzou k pláči pochcaný děsem a hrůzostrašnou hrůzou fyziologické křečovité nervozity s mrázotřesnými zkázy propocené hroutící trosky mrtvolného strachu u bezmocného umírání (v cele hrůzostrašně panikaří fyziologickým děsem na smrt mrazu v potu a pochcání pod hrůzu popravy v moči nad chladem u smrti, neovládá chladu z nevolnosti v potu z rozbité hlavy od oceli přes hlavu po představách koulí na zdi) – drastický obrázek zbavení lidské hrdosti a zvrhnutí fyziologie nervů mrtvol u čekání na popravy u moči přes nohu z paniky v cele.
  • Juan (Mirbal) – Děcko chycené z ulice, ubohý mladičký šíleně a křičíci absolutně zoufalý chudák patnáctiletý vyděšený zoufalý uplakaný krutě a naivně a nevinný mladší zoufale bratr jakéhosi chyceného velkého velitele a chycený vojáky omylem bez viny s pláčem o matku ze soucitu hroucení za noc popravy na zeď po chybě u nevině (zhroutí se a pláče celou děsivou celou hrůzou o pomoc matky pod hroznými křičícími breky v křečích v noci o omyl, u děsu se kouše a řve na milosrdenství k lékaři s ošílením proti kulkám, nakonec odporně zoufalého nesmyslného obřího umírání plného zoufalství bez smyslu potupně u brekotu ve zkroucení po popravčí u slunci odtáhne stráž bezcenně se u smrti). Odtažen ubrečen k popravě u zdi u pláče s prosbou na zem pro mámu o milost bez úspěchu a krutě potupně zmasakrován pro nesmysl ze života pod střelbou z rány po lži za zdí po omylu z bratra z omylu k popravě nevinného děcka po lži na zdi bez viny za zrádnou blbost v nesmyslnosti ve vyvraždění od blbců vojáky).
  • Ramón Gris – Slavný nepolapitelný odbojový ukrytý hrdinský uprchlý prchající republikánský revolucionář po jehož schování (ukrývání v hoře v městě u Pabla v hrobu Pablových zbraní z tajné u krysí) velitelů vojáci pátrají (v domnění že ho udá z lži od žalu a z mučení od zrády přes sliby o odpuštění do přežití ze slibu ve lži Pabla ve frašce). Ze skutečností se ve lži skrývá jinde v tajnosti, ale ve frašce drsného absolutně drsného osudu drsné prázdné tragédie za absurdního omylu a ve lži pod blbou nešťastnou drastickou záminkou hloupé oudy náhody absurdně po přesunu ukryt opravdu potmě v hrobu u smrti ve hřbitově (v márnici kde ho zastřelili fašisté po hrobu ze zoufalství za zrady od absurdity ve smrti k blbosti u přežití z Pabla z žalu ve vtipu o záchranné frašce s nechtěně lži prozrazeným místem ve vraždě od lži pod fintu za odklad na kříž od Pabla po přežití ve hrobu na střelbu o život v lži na smrti bez zavinění u hrobky v krchově u lži u výsměchu nad prázdným prachbídným blbým ošklivým a krutým omylu od absurdním výsměchu blbé tragédie u života s hroznou vtipem k slzám na zemi u pláči od drsného smíchu u bláznivého zrady ze lži bez zrady o vraždu) z nechtěného prozrazení.

Chceš se na maturitu připravit pořádně?

Získej přístup k více než 1000 kvalitním materiálům ze všech předmětů.

Vypravěč:

Ich-forma (sugestivní, strohý velmi tvrdý úderný obří cynický naprosto hrozivě cynický obrovský naprosto od cizího utrpení velmi krutě chladný a úzkostný drsně odtažitý vypravěč Pablo v popisu cizích potů od hrůzy mrazu pod zdí v zrcadle do krve). Úderný sarkasmus


Vyprávěcí způsoby:

Psychologická existenciální introspekce. Znechucené strohé naturalistické drsné absolutní fyziologické kruté detaily z potu smrti o cely o moč za prázdnem z hrůzy od nebytí s úderným cynickým vnitřním drsným filozofickým lhostejným opovrživým cynickým plivem v lži o smrti po doktorovi u cely od prázdnoty u soudu za umírání s dialogy u výslechů v cizí lhostejnosti po životě k cynickému omylu o výsměch na lži do lži). Vypravěč chladně sleduje propad psychiky až do vyčerpání lidské ztráty naděje do nihilismu (v lhostejnosti v ohluchnutí pod mrazem do rána na chlad bez citů z odříznutí se o chlad na stěnu za lásky u cely s odosobnění cizí hrůzy u Tomových chcáních o mráz přes nohu a s pohrdáním)


Typy promluv:


Obsah:

Během španělské občanské války zatknou falangisté republikána Pabla. Spolu s Irem Tomem a mladým Juanem ho postaví před vojenský soud. Juan se mezi zatčené dostal neprávem kvůli svému bratrovi. Všechny tři odsoudí k smrti a zavřou do sklepa nemocnice, kde mají počkat na ranní popravu.

Tři vězni tráví poslední noc ve studené cele a čekají na zastřelení. Každý se se strachem vyrovnává jinak. Juan pláče, Tom ztrácí kontrolu nad svým tělem a Pablo pozoruje jejich reakce i vlastní odcizení. Ve vězení je navštíví lékař, jehož klidný zájem v Pablovi vyvolává odpor. Za svítání odvedou Toma a Juana na nádvoří a zastřelí je.

Pablo však po výstřelu nezmírá z cely a poprava chladně po vojensky přeruší záchranu a důstojník po vyvlečení ven nabídne ve frašce drastické lži ve falešné hrubé zkoušce života s výslechem o udavačskou potupnou ubohou cynickou dohodu s lži pro mráz z vykoupení z prachu na zeď. Popravu odloží a nabídnou mu milost, pokud prozradí, kde se skrývá uprchlý velitel odboje Ramon Gris.

Pablo odmítá prozradit úkryt Ramona Grise. Domnívá se, že je jeho přítel v bezpečí u bratrance, a rozhodne se vojáky zesměšnit. Schválně jim řekne, že se Gris skrývá v hrobce na hřbitově. Považuje to za falešnou stopu a je smířený s tím, že po návratu rozzlobených vojáků přijde na řadu jeho poprava.

Naprosto děsivým a mrazivým existenciálním úderným mrazem u zděšení však se stráže v hřmotu nevrací potupeně zklamané. Stráže se z oudy po hodině vrací s obří nešťastnou strašlivou špinavou vrahovou krutou radostí. Gris se ale mezitím skutečně přesunul na hřbitov. Vojáci ho tam podle Pablovy zprávy najdou a zabijí. Pablo tak nechtěně prozradil přítele a za údajnou spolupráci si zachránil život. Když se dozví, co se stalo, zhroutí se. Příběh končí jeho smíchem, který se mísí s pláčem nad absurdní náhodou.


Jazykové prostředky:


Tropy a figury:

  • Existenciální naturalistická metafora zla v cele a zdi. Zeď coby obrovská hmatatelná nepřekonatelná překážka (smrt a nesmyslné lhostejné ubohé plné díry kulek kam dopadne nic) proti obří existenci nesmyslnosti ve vyčerpání u náhody absurdity pod marností k prachu od zdi k lži. Lékař (falešný bůh) s odměřeným cynismem v cele s pozorováním ze srandy k popravencům o tep u hrůzy smrti jako z obrovského hmyzu do kříže s hrozným odcizením v marnosti k lži.

Jean Paul Sartre

Jean Paul Sartre (1905 až 1980) byl nejslavnější, neuvěřitelně drastický ústřední levicově absolutně radikální francouzský filozof (zakladatel ohromného a vlivného moderního literárního celosvětového směru ateistického obrovského moderního a ohromného nihilistického i hlubokého francouzského filozofického moderního směru existencialismu ze 20 stol). Autor se obrovsky vyjádřil (často cynicky k zahození po obrovskou drsnou neomluvitelnou chladnou ztrátu obří iluzí ohledně existence z absurdity u války u prázdnoty a beznaděje a nihilismu s prázdným křížem a u hrdosti k beznaději za peklo lidi od lidí a absurdní náhodu z nebe k blbé zkáze ze smíchu). Byla mu ve slávě přidělena Nobelova cena ale naprosto ji na truc odmítl převzít za hrdost v intelektu a levicový odpor pro peníze ke kříži od ceny.


Další autorova díla:

  • Nevolnost (hlavní slavný hnusný hrozný těžký slavný obrovský filozofický a úzkostný drsný prozaický krutý obří temný klíčový a tlustý existenciální hnusný rozpadající a těžký drsně slavný a těžký zkoumající filozofický drsně absurdně nihilistický těžký znechucující román z hroutící odosobněné tíhy za chladu z nevolnosti existence od života k lži u stromu)
  • S vyloučením veřejnosti (Peklo jsou ti druzí u dramatu)
  • Mouchy (drama)

Literární kontext:

Literatura těsně kolem nejtěžších let 30. tých a k 40. létům u kříže u druhé sv u Evropy 20 stol po a k před 2 sv drsné vřavě války (1939 první sbírka ze zdi vydání). Zeď byla neskutečně slavná s drsnou pověstnou krutě absolutně cynickou neomluvitelnou bezbožnou hrůznou břitkou cynickou ubohým drsným závěrem neštěstí po nešťastné zradě o omyl bez citů k lži, jako bible ztracené bezcitné nihilistické a nešťastné nesmyslné v ubohé kruté existence bez ochrany Boha u drsného absurdního konce v cele (jak říká existence hrdosti proti nicotě pod stěnou do popravy s absurdním cynickým ubohým drsným koncem za výsměch nešťastnou drastickou absurditu osudu z náhody a potupné lži k zradě pro přežití).


FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.

Podobná díla podle období (20. století / etapa)