Michal Viewegh: Výchova dívek v Čechách - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma:

Spisovatel a učitel dostane zaplaceno, aby doučoval dceru boháče trpící depresemi; ironický román o psaní, o penězích a o tom, že literatura nikoho nezachrání

Motivy:

Učitel a žákyně, psaní o vlastním životě, peníze a moc, deprese a sebevražda, manželství a nevěra, ironie autora vůči sobě, porevoluční podnikatel, literatura jako zboží, citace a odbočky, bezmoc slov

Prostor děje:

Praha a okolí devadesátých let – škola, byty, podnikatelská vila, kavárny, chata; prostředí je záměrně současné a všední

Čas děje:

První polovina devadesátých let 20. století, těsně po revoluci; román vyšel roku 1994

Kompozice:

Román o psaní románu: vypravěč zároveň vypráví příběh a komentuje, jak ho píše. Text prokládají citáty, autorské poznámky, úvahy o literatuře a odbočky, takže se stavba přiznaně rozpadá

Literární druh:

epika

Literární žánr:

román (postmoderní, ironický, s autobiografickými prvky)

Postavy:

vypravěč Oskar – učitel a začínající spisovatel, zjevný autoportrét autora; ironický, sebestředný a bezradný, když má někomu doopravdy pomoci
Beata Královcová – dcera podnikatele; křehká, chytrá a hluboce depresivní dívka, která píše a hledá někoho, kdo ji uslyší
Král (Königsmark) – Beatin otec, porevoluční zbohatlík; problémy řeší tím, že za ně zaplatí, včetně dceřina štěstí
Vieweghova žena – v textu přítomná jako korektiv vypravěčovy sebestřednosti
kolegové ze školy a literární prostředí – terč většiny satirických poznámek

Vypravěč:

Ich-forma; vypravěč se jmenuje jako autor, píše o psaní této knihy a soustavně upozorňuje na to, že si věci upravuje

Vyprávěcí způsoby:

Metaliterární vyprávění – román o vzniku románu; ironie, digrese, citace a autorské komentáře přerušují děj

Typy promluv:

ich-forma vypravěče – nosná
autorský komentář o psaní a o vlastních postupech
citace z jiných knih jako motta a vsuvky
dialog – hovorový, s pražským slangem
Beatiny texty a dopisy

Obsah:

Vypravěč Oskar učí na škole a píše. Peněz má málo a chuti učit ještě míň. Osloví ho podnikatel Král s neobvyklou nabídkou: má za dobrý honorář doučovat jeho dospělou dceru Beatu.

Ukáže se, že o doučování nejde. Beata je po pokusu o sebevraždu, trpí těžkými depresemi a otec doufá, že jí kontakt se spisovatelem pomůže – že jí prostě něco koupí, jako kupuje všechno ostatní.

Oskar s Beatou tráví čas, mluví o knihách a o psaní, čte její texty. Ona v něm vidí jediného člověka, který ji bere vážně, a upne se na něj. Vztah překročí hranici, kterou překročit neměl.

Souběžně běží druhá rovina: vypravěč celou dobu píše knihu, kterou právě čteme. Komentuje, jak scény staví, co si přimýšlí, které detaily vynechal a proč. Cituje jiné autory, odbočuje k úvahám o literatuře a k historkám ze školy a z manželství. Ironizuje sám sebe víc než kohokoli jiného.

Beatin stav se zhorší. Otec problém řeší po svém – penězi, léčbou, nátlakem. Oskar zjistí, že nic z toho, co umí, jí nepomůže: umí psát, umí být vtipný a umí analyzovat, ale zachránit člověka to nedokáže.

Beata spáchá sebevraždu. Vypravěči zbude to jediné, co s tím umí udělat – napsat o tom knihu. A právě v tom je hořká pointa románu: text, který čteme, je zároveň důkazem autorovy bezmoci i jeho profese, protože z cizí smrti udělal literaturu.

Jazykové prostředky:

hovorová čeština s literárními vsuvkami
ironie a sebeironie v každé druhé větě
citáty a odkazy na světovou i českou literaturu
dobové reálie devadesátých let a podnikatelský slang
vulgarismy a intimní detaily
střídání vysokého a nízkého stylu

Tropy a figury:

ironie a sebeironie – hlavní prostředek
metafikce – text mluví o tom, že je text
intertextualita – citáty a narážky jako stavební prvek
kontrast – literární ambice proti neschopnosti pomoci konkrétnímu člověku
tragická ironie – vypravěč o Beatě píše místo aby ji zachránil
digrese jako kompoziční princip

Michal Viewegh

Michal Viewegh (*1962), český prozaik, jeden z komerčně nejúspěšnějších českých autorů po roce 1989. Vystudoval češtinu a pedagogiku, učil na základní škole a pracoval jako redaktor. Jeho knihy stojí na ironii, generační zkušenosti a čtivosti; kritika mu vytýká komerčnost, čtenáři si je kupují v desetitisícových nákladech.

Další autorova díla:

Báječná léta pod psa
Účastníci zájezdu
Román pro ženy
Případ nevěrné Kláry
Andělé všedního dne

Literární kontext:

Česká próza devadesátých let, postmoderní a ironická linie. Kniha vyšla rok po Báječných létech pod psa a potvrdila Viewegha jako hlas generace, která právě dospěla do svobody. Metaliterární postup (román o psaní románu) ji řadí k postmoderně.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.

Další rozbory od stejného autora

Michal Viewegh: Báječná léta pod psa