Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Psychické dusno a citové vydírání (opičí láska) panovačné stárnoucí ženy, ničící život mladé dívce a svému manželovi. Vlčí jáma symbolizuje dům, ve kterém jsou obyvatelé lapeni jako v psychologické pasti plné falše, přetvářky a tyranie
Manželství s ohromným věkovým rozdílem (zištný sňatek), vlčí jáma (dusný domov plný předstírané péče a obžerství), utlačování mladého člověka, sirotek (Jana) vydaný na milost a nemilost tyranům, nenaplněná a potlačovaná láska mezi Janou a otčímem Robertem, nemoc a smrt
Slezsko, prostředí uzavřeného, bohatého a zdánlivě klidného venkovského/maloměstského domu starosty
První republika (20. léta 20. století)
Klasický psychologický realistický román, členěný do kapitol. Plyne chronologicky a klade obrovský důraz na detailní budování děsivé, nesnesitelné dusné domácí atmosféry pomocí psychologického popisu a myšlenek hrdinky Jany
Epika
Psychologický román (s prvky naturalismu v nemocech a obžerství).
Er-forma (vyprávění se těsně přimyká k myšlenkám zničené a dusící se Jany)
Psychologická drobnokresba a podrobné popisy záchvatů hněvu či pláče (citové vydírání tety Kláry)
Do zdánlivě spořádané, bohaté a maloměstsky navoněné slezské domácnosti úřadujícího pana starosty Roberta přichází po smrti své maminky jako opuštěný osmnáctiletý sirotek mladičká, tichá a křehká dívka Jana. Přijímá ji sem starší tetička Klára, Robertova o hodně let starší a panovačná manželka.
Jana brzy pozná, že Klářina láska k rodině je ve skutečnosti snahou všechny ovládat. Klára se zajímá hlavně o peníze, cennosti a jídlo. Manžela Roberta si k sobě připoutala penězi a udržuje ho pod kontrolou výčitkami, předstíráním nemocí a citovým vydíráním. Stejně zachází i s Janou, kterou neustále poučuje, sleduje a nutí uklízet. Jana si připadá jako v „vlčí jámě“, ze které nemůže uniknout.
Robert je o generaci mladší než Klára a vzal si ji kvůli penězům, aby se dostal z dluhů. Doma je nešťastný a od manželky utíká za prací a politickými povinnostmi na radnici. S osmnáctiletou Janou se do sebe postupně zamilují, svůj vztah ale tají. Robert nemá odvahu se rozvést a Jana se z ostychu a vděčnosti vůči lidem, kteří se jí ujali, nedokáže Kláře postavit. Jejich láska tak zůstává nenaplněná a Jana dál trpí.
Stav tyranie ale graduje v hrozný úděsný zánik. Teta Klára za stálého ohavného psychického terorizování a z oudy u jídla propadne u obrovského a chorobného ohavného přežírání mrtvici v těle, po které padne ohromná sražená paralyzovaná rána v nemoc a hrozné tyranizující stárnutí na lůžku s ohavnou hrůzou smrti s obří mrtvolnou rozpadající panovačností v plném záchvatu o strachu. Nakonec hrůzná a bezbřeze opovrženíhodná paní Klára na mrtvici ve svém záchvatu s hrůzami na pokoji ve stáří nevkusně umírá.
Ani Klářina smrt nepřinese Janě a Robertovi společnou budoucnost. Robert je fyzicky i psychicky vyčerpaný a krátce po Kláře také umírá. Jana zůstává sama, poznamenaná životem v domě, který pro ni byl vlčí jámou. Místo očekávaného štěstí přichází ztráta a osamění.
Jarmila Glazarová (1901 až 1977). Byla to velmi významná česká poválečná autorka (národní umělkyně). V mládí zažila sama velkou ztrátu rodiny, provdala se za staršího muže, do jehož Slezska se odstěhovala (odtud získala velkou inspiraci pro svá venkovská témata). Byla (spolu s Jaroslavem Havlíčkem, autorem Petrolejových lamp) nejslavnější představitelkou žánru českého psychologického románu.
Český psychologický román a realismus, polovina 30. let (vydáno 1938). Román proslavil úžasný (psychologický) režisér Jiří Weiss fantastickou temnou celovečerní stejnojmennou filmovou adaptací z r. 1957, ve které geniálně ztvárnila roli hysterické tety Kláry herečka Jiřina Šejbalová (jež za to obdržela neuvěřitelný celosvětový ohlas na festivalu a mezinárodní potlesk za strhující obraz zrůdného sobectví).
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.