Karin Lednická: Šikmý kostel - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma:

Kronika hornického Karvinska od konce 19. století; osudy žen v kraji, který se doslova propadá kvůli těžbě pod ním

Motivy:

Důlní neštěstí, poddolovaná země, šikmý kostel, hornické rodiny, ženy, které to táhnou, chudoba, polsko-české pomezí, první světová válka, ztráta domova, paměť místa

Prostor děje:

Karviná a okolí – hornické kolonie, doly, kostel svatého Petra z Alkantary, který se kvůli poklesu půdy naklonil o několik metrů

Čas děje:

Od roku 1894, kdy vybuchl důl Františka, přes první světovou válku po dvacátá léta 20. století; první díl vyšel roku 2020

Kompozice:

Chronologická kronika sledující několik rodin současně, s krátkými kapitolami. Do vyprávění vstupují dobové dokumenty a vysvětlivky reálií; historická fakta se prolínají s beletrií

Literární druh:

epika

Literární žánr:

román (historický, kronikářský)

Postavy:

Barbora – ústřední postava; ovdoví hned na začátku při důlním neštěstí a musí sama uživit děti; tvrdá, houževnatá, nesentimentální
Julka – její dcera, jejíž osud tvoří druhou linii
horníci z kolonie – muži, kteří fárají a umírají; jejich jména se v knize opakují jako v matrice
ženy z kolonie – vdovy, pradleny, matky; ony drží kraj pohromadě, protože muži se z dolu nemusí vrátit
kněz a učitel – zástupci toho mála, co v kolonii představuje řád
šikmý kostel – v knize skoro postava; naklání se rok za rokem, jak se pod ním propadá země

Vypravěč:

Vševědoucí vypravěč ve třetí osobě, s kronikářským odstupem; místy přechází do polopřímé řeči a vstupuje s vysvětlením historických okolností

Vyprávěcí způsoby:

Kronikářské vyprávění se sledováním více rodin; beletrie se prolíná s dokumentem a s vysvětlivkami místních reálií

Typy promluv:

vypravěčské pásmo v er-formě – nosné
dialog – v ostravském a slezském nářečí
vložené dobové dokumenty a zprávy
vysvětlivky reálií a nářečních výrazů
vnitřní monolog Barbory

Obsah:

Kniha začíná 14. června 1894, kdy v karvinském dole Františka vybuchne třaskavá směs. Pod zemí zůstane dvě stě třicet pět horníků.

Mezi vdovami je Barbora. Zůstane sama s dětmi, bez peněz a bez zaopatření – hornická vdova dostane almužnu a musí se z kolonie vystěhovat, protože byt patří k práci, kterou už nikdo z rodiny nedělá.

Od téhle chvíle sleduje román tři desetiletí života v kraji, kde uhlí znamená obživu i smrt. Muži fárají a část se jich nevrátí; ženy perou, hospodaří, rodí a pohřbívají.

Barbora se znovu vdá, znovu ovdoví a znovu se postaví. Její dcera Julka dospívá do stejného světa a stejných možností.

Nad tím vším se doslova propadá země. Těžba pod městem způsobuje poklesy: domy praskají, ulice se boří a kostel svatého Petra z Alkantary se pomalu naklání – nakonec o několik metrů. Kostel v knize funguje jako hodiny odměřující zkázu kraje.

Přijde první světová válka a odvede muže, kteří v dole zbyli. Kolonie zchudne ještě víc a ženy táhnou všechno samy.

Po válce se mění hranice. Kraj, kde vedle sebe mluvili Češi, Poláci a Němci, se stane předmětem sporu mezi Československem a Polskem; roku 1919 tudy projde sedmidenní válka a lidé se najednou musí rozhodnout, kým jsou.

Román nekončí vyvrcholením, protože kronika žádné nemá. Zůstává obraz kraje, který dal republice uhlí a zaplatil za to mrtvými, propadlou zemí a nakonec i tím, že stará Karviná byla srovnána se zemí. Šikmý kostel tam stojí dodnes.

Jazykové prostředky:

spisovná čeština ve vypravěčském pásmu
slezské nářečí a hornický slang v dialozích
polské a německé výrazy z jazykově smíšeného kraje
hornická terminologie
věcný popis práce a neštěstí
krátké věty ve scénách katastrof

Tropy a figury:

symbol – naklánějící se kostel jako obraz kraje, který se propadá i lidsky
kontrast – bohatství z uhlí proti bídě těch, kdo ho těží
gradace – neštěstí se opakují a kraj se pomalu hroutí
personifikace země, která se hýbe pod nohama
paralelismus – osud kostela a osud rodin
dokument vložený do beletrie jako důkaz

Karin Lednická

Karin Lednická (*1969), česká spisovatelka a nakladatelka, rodačka z Karviné. Vystudovala ekonomii, léta se živila jako překladatelka a nakladatelka. Šikmý kostel je její prvotina, vzešlá z rozsáhlého archivního výzkumu o rodném kraji; stala se jedním z největších čtenářských úspěchů české literatury posledních let.

Další autorova díla:

Šikmý kostel 2
Šikmý kostel 3
Životice

Literární kontext:

Česká próza 21. století, kronikářský historický román. Kniha zpracovává téma, které v české literatuře chybělo – osud hornického Karvinska a starou Karvinou, která byla kvůli těžbě zbourána. Autorka se řadí k linii Kateřiny Tučkové a Aleny Mornštajnové.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.