Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Rozpad světa i jazyka v Praze těsně po roce 1989: parta mladých lidí hledá svobodu, kšeft a smysl v době, kdy staré pravidlo padlo a nové ještě neplatí
Revoluce a její kocovina, Praha jako labyrint, kmen a parta, hledaná Sestra, obchod a peníze, násilí, sny a vidiny, cesta na východ, válka a uprchlíci, jazyk jako droga
Praha, především její podzemí, squaty, sklepy a periferie; dále cesty na Slovensko, do Německa a na východ. Prostor je rozostřený, mytizovaný, spíš vnitřní než zeměpisný
Přelom osmdesátých a devadesátých let 20. století, hlavně čas těsně po listopadu 1989; román vyšel roku 1994
Rozvolněná, nechronologická; text se skládá z proudu vyprávění přerušovaného sny, vidinami, vloženými příběhy a jazykovými experimenty. Nemá klasickou zápletku, spíš spirálovité kroužení kolem téhož
epika
román (experimentální, generační)
Ich-forma; Potok vypráví horečnatě, subjektivně a nespolehlivě – směšuje zážitek, sen a halucinaci, takže čtenář nemá jistotu, co se stalo
Proud vědomí, asociativní vyprávění, časté střihy; vsunuté texty jiných žánrů (modlitby, sny, dopisy, výčty)
Vypravěč Potok patřil před rokem 1989 k undergroundové Praze – bytovým seminářům, zakázanému umění a policejním výslechům. Revoluce přijde a s ní pocit, že se otevřel svět. Potok a jeho přátelé, které nazývá kmenem, si najdou opuštěné prostory a pustí se do podnikání: obchodují se vším, co jde, a zároveň si udržují představu, že si tím vydobývají svobodu.
Kšefty se rychle mění v něco jiného. Praha se plní cizinci, uprchlíky z rozpadající se Jugoslávie a bývalého Sovětského svazu, mafiemi a překupníky. Kmen se dostane do styku s penězi, drogami i násilím a to, co začalo jako parta, se rozpadá. Bohler, kněz bez církve, se snaží držet nějaký řád; ostatní se rozutíkají za vlastními zájmy.
Skrz celé vyprávění prochází Sestra – dívka Černá, kterou Potok miluje, ztrácí a hledá. Setkání s ní se opakují ve snech i ve skutečnosti a nikdy není jisté, které z nich je které. Sestra je zároveň konkrétní žena a zároveň představa spásy, po níž vypravěč prahne.
Potok se vydává na cesty. Projde Slovenskem, Německem a dostane se na východ, do zemí zasažených válkou. Vidí tábory, mrtvé, obchod s lidmi. Zážitky se v jeho vyprávění mísí s halucinacemi a vzpomínkami tak, že hranice mezi nimi mizí – jazyk se rozpadá spolu se světem, který popisuje.
Po návratu do Prahy najde město změněné a kmen rozprášený. Nezískal ani bohatství, ani jistotu, ani Sestru v tom smyslu, v jakém ji hledal. Zůstane mu vyprávění – tedy sám text knihy, který je pokusem znovu poskládat, co se stalo, a udržet pohromadě aspoň slova, když už ne život.
Jáchym Topol (*1962), český prozaik, básník a novinář, syn dramatika Josefa Topola. Za normalizace byl činný v undergroundu, spoluzakládal samizdatový časopis Revolver Revue a podepsal Chartu 77. Jeho próza je jazykově experimentální a bývá řazena k nejvýraznějším dílům české literatury po roce 1989.
Česká próza devadesátých let, postmoderní a experimentální linie. Sestra je považována za klíčový román porevoluční generace; navazuje na underground (Egon Bondy, Ivan Martin Jirous) a jazykově na Bohumila Hrabala i na beat generation.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.