Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Rozpad světa i jazyka v Praze těsně po roce 1989: parta mladých lidí hledá svobodu, kšeft a smysl v době, kdy staré pravidlo padlo a nové ještě neplatí
Revoluce a její kocovina, Praha jako labyrint, kmen a parta, hledaná Sestra, obchod a peníze, násilí, sny a vidiny, cesta na východ, válka a uprchlíci, jazyk jako droga
Praha, především její podzemí, squaty, sklepy a periferie; dále cesty na Slovensko, do Německa a na východ. Prostor je rozostřený, mytizovaný, spíš vnitřní než zeměpisný
Přelom osmdesátých a devadesátých let 20. století, hlavně čas těsně po listopadu 1989; román vyšel roku 1994
Rozvolněná, nechronologická; text se skládá z proudu vyprávění přerušovaného sny, vidinami, vloženými příběhy a jazykovými experimenty. Nemá klasickou zápletku, spíš spirálovité kroužení kolem téhož
epika
román (experimentální, generační)
Ich-forma; Potok vypráví horečnatě, subjektivně a nespolehlivě – směšuje zážitek, sen a halucinaci, takže čtenář nemá jistotu, co se stalo
Proud vědomí, asociativní vyprávění, časté střihy; vsunuté texty jiných žánrů (modlitby, sny, dopisy, výčty)
Vypravěč Potok patřil před rokem 1989 k pražskému undergroundu a znal bytové semináře, zakázané umění i policejní výslechy. Revoluce přijde a s ní pocit, že se otevřel svět. Potok a jeho přátelé, které nazývá kmenem, si najdou opuštěné prostory a pustí se do podnikání. Obchodují se vším, co jde, a zároveň si udržují představu, že si tím vydobývají svobodu.
Kšefty se rychle mění v něco jiného. Praha se plní cizinci, uprchlíky z rozpadající se Jugoslávie a bývalého Sovětského svazu, mafiemi a překupníky. Kmen se dostane do styku s penězi, drogami i násilím a to, co začalo jako parta, se rozpadá. Bohler, kněz bez církve, se snaží držet nějaký řád. Ostatní se rozutíkají za vlastními zájmy.
Skrz celé vyprávění prochází Sestra, dívka Černá, kterou Potok miluje, ztrácí a hledá. Setkání s ní se opakují ve snech i ve skutečnosti a nikdy není jisté, které z nich je které. Sestra je zároveň konkrétní žena a zároveň představa spásy, po níž vypravěč prahne.
Potok se vydává na cesty. Projde Slovenskem, Německem a dostane se na východ, do zemí zasažených válkou. Vidí tábory, mrtvé, obchod s lidmi. Zážitky se v jeho vyprávění mísí s halucinacemi a vzpomínkami tak, že hranice mezi nimi mizí. Jazyk se rozpadá spolu se světem, který popisuje.
Po návratu do Prahy najde město změněné a kmen rozprášený. Nezískal ani bohatství, ani jistotu, ani Sestru v tom smyslu, v jakém ji hledal. Zůstane mu vyprávění, tedy sám text knihy, který je pokusem znovu poskládat, co se stalo, a udržet pohromadě aspoň slova, když už ne život.
Jáchym Topol (*1962), český prozaik, básník a novinář, syn dramatika Josefa Topola. Za normalizace byl činný v undergroundu, spoluzakládal samizdatový časopis Revolver Revue a podepsal Chartu 77. Jeho próza je jazykově experimentální a bývá řazena k nejvýraznějším dílům české literatury po roce 1989.
Česká próza devadesátých let, postmoderní a experimentální linie. Sestra je považována za klíčový román porevoluční generace. Navazuje na underground (Egon Bondy, Ivan Martin Jirous) a jazykově na Bohumila Hrabala i na beat generation.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.