Jiří Hájíček: Rybí krev - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma:

Vesnice odsouzená k zatopení kvůli jaderné elektrárně; román o tom, co se stane s lidmi, když jim někdo vezme místo, odkud pocházejí

Motivy:

Zánik vesnice, jaderná elektrárna Temelín, normalizace a listopad 1989, návrat domů, sourozenci, venkov a jeho konec, vina a odpuštění, emigrace, voda a zatopení, paměť krajiny

Prostor děje:

Jižní Čechy – vesnice u Vltavy určená k likvidaci kvůli stavbě Temelína; Praha, Amerika; návrat po letech

Čas děje:

Osmdesátá léta 20. století a rok 2008 jako přítomnost vyprávění; román vyšel roku 2012

Kompozice:

Dvě časové roviny, které se střídají: přítomnost návratu a retrospektiva osmdesátých let; vyprávění postupuje po vrstvách odkrývání

Literární druh:

epika

Literární žánr:

román (společenský, psychologický)

Postavy:

Hana – vypravěčka; jako mladá odešla, po letech se vrací do zaniklé vesnice
Petr – její bratr; zůstal a nese následky
rodiče – generace, která byla z domova vystěhována a už se nevzpamatovala
Ladislav – Hanin muž, kterého poznamenal odpor proti elektrárně
vesničané – lidé, kteří museli odejít, každý s vlastní verzí toho, kdo za to může

Vypravěč:

Ich-forma Hany; vypravěčka je nespolehlivá v tom, že sama sobě dlouho nepřizná vlastní podíl na tom, co se stalo

Vyprávěcí způsoby:

Realistické vyprávění se dvěma časovými rovinami; napětí vzniká postupným odkrýváním toho, co se v osmdesátých letech doopravdy stalo

Typy promluv:

ich-forma vypravěčky – nosná
dialog – hovorový, jihočeský
vnitřní monolog a vzpomínka
dopisy a úřední dokumenty

Obsah:

Hana se po dvaceti letech vrací do jižních Čech. Vesnice, ve které vyrostla, už neexistuje – zbourali ji kvůli stavbě jaderné elektrárny.

Přijela na sraz bývalých obyvatel. Většinu z nich neviděla od té doby, co odešla, a část z nich s ní nemluví.

Vyprávění se vrací do osmdesátých let. Hana byla mladá, zamilovaná do Ladislava a vesnice se právě dozvěděla, že bude zlikvidována.

Někdo podepsal a odstěhoval se hned, protože dostal byt ve městě. Jiní se bránili. Vesnice se rozdělila a rodiny se rozhádaly.

Hanin bratr Petr patřil k těm, kdo vzdorovali. Ladislav sepisoval petice. Režim to nenechal být.

Postupně se odkrývá, co se stalo doopravdy – a že Hana v tom nebyla nevinná pozorovatelka. Vypravěčka to čtenáři přiznává až tehdy, když si to přizná sama.

Hana pak odešla, vdala se a žila daleko. Návrat pro ni znamená setkat se s tím, čemu se dvacet let vyhýbala.

V přítomné rovině hledá bratra a snaží se s ním mluvit. Nedojde k žádnému velkému smíření – jen k tomu, že se něco konečně řekne nahlas.

Vesnice zůstane zaplavená a zbouraná. Elektrárna stojí. Hana odjíždí s vědomím, že místo, odkud pochází, se nedá navštívit, protože už není.

Jazykové prostředky:

hovorová čeština s jihočeským zabarvením
úřední jazyk vystěhovaleckých rozhodnutí
věcný, nesentimentální styl
krátké věty ve vypjatých scénách
konkrétní popisy krajiny a stavení
střídmá obraznost

Tropy a figury:

symbol – rybí krev jako chlad, neschopnost cítit; i jako krev, která teče bez tepla
kontrast – vesnice před a po
voda jako obraz zapomnění
retrospektiva jako kompoziční princip
ironie – pokrok, který ničí to, co měl obsluhovat
gradace k odhalení Hanina podílu

Jiří Hájíček

Jiří Hájíček (nar. 1967), český prozaik z jižních Čech, jehož tématem je venkov a to, co s ním udělalo dvacáté století. Rybí krev získala roku 2013 Magnesii Literu Kniha roku. Sám vyrostl v jihočeské vesnici a k tématu se opakovaně vrací.

Další autorova díla:

Selský baroko
Dešťová hůl
Zloději zelených koní
Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku

Literární kontext:

Česká próza počátku 21. století, venkovská tematika. Román vychází ze skutečnosti: kvůli stavbě jaderné elektrárny Temelín byly v osmdesátých letech zlikvidovány vesnice a jejich obyvatelé vystěhováni. Hájíček z toho dělá téma obecnější – o tom, jak se lidé vyrovnávají s tím, že jim byla vzata minulost.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.