Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Vesnice odsouzená k zatopení kvůli jaderné elektrárně; román o tom, co se stane s lidmi, když jim někdo vezme místo, odkud pocházejí
Zánik vesnice, jaderná elektrárna Temelín, normalizace a listopad 1989, návrat domů, sourozenci, venkov a jeho konec, vina a odpuštění, emigrace, voda a zatopení, paměť krajiny
Jižní Čechy – vesnice u Vltavy určená k likvidaci kvůli stavbě Temelína; Praha, Amerika; návrat po letech
Osmdesátá léta 20. století a rok 2008 jako přítomnost vyprávění; román vyšel roku 2012
Dvě časové roviny, které se střídají: přítomnost návratu a retrospektiva osmdesátých let; vyprávění postupuje po vrstvách odkrývání
epika
román (společenský, psychologický)
Ich-forma Hany; vypravěčka je nespolehlivá v tom, že sama sobě dlouho nepřizná vlastní podíl na tom, co se stalo
Realistické vyprávění se dvěma časovými rovinami; napětí vzniká postupným odkrýváním toho, co se v osmdesátých letech doopravdy stalo
Hana se po dvaceti letech vrací do jižních Čech. Vesnice, ve které vyrostla, už neexistuje. Zbourali ji kvůli stavbě jaderné elektrárny.
Přijela na sraz bývalých obyvatel. Většinu z nich neviděla od té doby, co odešla, a část z nich s ní nemluví.
Vyprávění se vrací do osmdesátých let. Hana byla mladá, zamilovaná do Ladislava a vesnice se právě dozvěděla, že bude zlikvidována.
Někdo podepsal a odstěhoval se hned, protože dostal byt ve městě. Jiní se bránili. Vesnice se rozdělila a rodiny se rozhádaly.
Hanin bratr Petr patřil k těm, kdo vzdorovali. Ladislav sepisoval petice. Režim to nenechal být.
Postupně se odkrývá, co se stalo doopravdy. Ukazuje se také, že Hana v tom nebyla nevinná pozorovatelka. Vypravěčka to čtenáři přiznává až tehdy, když si to přizná sama.
Hana pak odešla, vdala se a žila daleko. Návrat pro ni znamená setkat se s tím, čemu se dvacet let vyhýbala.
V přítomné rovině hledá bratra a snaží se s ním mluvit. Nedojde k žádnému velkému smíření, jen k tomu, že se něco konečně řekne nahlas.
Vesnice zůstane zaplavená a zbouraná. Elektrárna stojí. Hana odjíždí s vědomím, že místo, odkud pochází, se nedá navštívit, protože už není.
Jiří Hájíček (nar. 1967), český prozaik z jižních Čech, jehož tématem je venkov a to, co s ním udělalo dvacáté století. Rybí krev získala roku 2013 Magnesii Literu Kniha roku. Sám vyrostl v jihočeské vesnici a k tématu se opakovaně vrací.
Česká próza počátku 21. století, venkovská tematika. Román vychází ze skutečnosti: kvůli stavbě jaderné elektrárny Temelín byly v osmdesátých letech zlikvidovány vesnice a jejich obyvatelé vystěhováni. Hájíček téma zobecňuje a ukazuje, jak se lidé vyrovnávají s tím, že jim byla vzata minulost.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.