Karel Čapek: Povídky z druhé kapsy - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

E-kniha

Rychlá navigace:

Téma:

Druhá polovina povídkové dvojice: od otázky, zda lze poznat pravdu, se těžiště přesouvá k otázce, co je spravedlnost a kdo má právo odpouštět

Motivy:

Zločin a trest, spravedlnost a milost, obyčejný člověk, svědomí, náhoda a osud, malé případy velkého významu, lidská slušnost, odpuštění, vina, soud

Prostor děje:

Praha a české maloměsto – hospody, policejní stanice, byty, venkovské cesty; prostředí je vždy všední a známé

Čas děje:

Meziválečné Československo, dvacátá léta 20. století; soubor vyšel roku 1929, současně s Povídkami z jedné kapsy

Kompozice:

Čtyřiadvacet krátkých povídek bez rámce. Většina je vyprávěna jako historka, kterou někdo sděluje ve společnosti; každá má sevřenou stavbu a pointu

Literární druh:

epika

Literární žánr:

povídky (s filozofickým a etickým podtextem)

Postavy:

vypravěči jednotlivých historek – obyčejní lidé, kteří se svěřují s tím, co zažili nebo slyšeli
policisté, soudci a úředníci – lidé, kteří mají rozhodovat, a nevědí jistě podle čeho
pachatelé – většinou ne zločinci, ale lidé, které do činu dostaly okolnosti
poškození a svědci – často si nakonec nepřejí, aby se trestalo
postava soudce z Posledního soudu – u Čapka soudí člověk, ne Bůh

Vypravěč:

Střídá se: část povídek má vševědoucího vypravěče, ve většině vypráví jedna z postav vlastní zážitek u stolu

Vyprávěcí způsoby:

Anekdotické vyprávění s pointou; sokratovský dialog, v němž se odpověď hledá rozhovorem. Detektivní schéma slouží jako záminka k etické úvaze

Typy promluv:

dialog – nosná forma, konverzační a živý
vyprávěné historky v ich-formě
vypravěčské pásmo – úsporné, hlavně jako rámec
úvaha vložená do řeči postav
polopřímá řeč

Obsah:

Kniha nemá souvislý děj – je to čtyřiadvacet povídek, které spojuje styl a otázka, jež se za zápletkami skrývá. Zatímco první kapsa se ptala, jestli vůbec můžeme poznat pravdu, druhá se ptá, co s pravdou dělat, když ji známe.

V Posledním soudu se vrah po smrti ocitne před soudem a čeká Boha jako soudce. Bůh ale u soudu jen svědčí – zná o člověku všechno, a právě proto soudit nemůže. Soudit smí jen člověk člověka, protože jen ten ví málo. Je to nejcitovanější povídka celé dvojice.

Jiné povídky ukazují, jak spravedlnost naráží na realitu. Zločin na poště, Případ s dítětem, Příběhy o četnících – všude se objeví okamžik, kdy je jasné, kdo je viník, a zároveň je jasné, že potrestat ho by nic nespravilo.

Velkou skupinu tvoří historky, ve kterých se ukáže lidská slušnost tam, kde by ji nikdo nečekal: zloděj, který se zachová správně, poškozený, který nechce žalovat, četník, který úmyslně přehlédne.

Čapek nikde nemoralizuje. Historku vypráví člověk u stolu, směje se u ní a pointa přijde v poslední větě – teprve pak čtenáři dojde, oč vlastně šlo. Právě proto se obě kapsy zkoušejí obvykle společně: první ukazuje meze poznání, druhá meze soudu.

Jazykové prostředky:

hovorová čeština, blízká mluvenému slovu
odborné výrazy z práva, kriminalistiky a řemesel
krátké věty a spád mluveného vyprávění
lidová a pražská frazeologie
profesní slang jednotlivých povolání
pointa v poslední větě

Tropy a figury:

ironie – lehká, nikdy zlá
pointa jako hlavní stavební prostředek
kontrast – malá příhoda a velká otázka za ní
paradox – spravedlivý rozsudek, který nikomu nepomůže
hyperbola v komických historkách
řečnická otázka v závěrech úvahových povídek

Karel Čapek

Karel Čapek (1890–1938), český spisovatel, novinář a překladatel, jedna z nejvýznamnějších postav meziválečné literatury. Autor pojmu robot (R.U.R.), demokrat a přítel T. G. Masaryka, odpůrce fašismu. Zemřel na zápal plic krátce po Mnichovu.

Další autorova díla:

Povídky z jedné kapsy
R.U.R.
Bílá nemoc
Válka s mloky
Krakatit
Hordubal
Matka

Literární kontext:

Česká meziválečná literatura, pragmatická linie Čapkova díla. Obě kapsy vyšly roku 1929 a tvoří dvojici: v první převažuje otázka poznání pravdy, v druhé otázka spravedlnosti a lidské slušnosti. Filozoficky vycházejí z pragmatismu Williama Jamese.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.