Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Laskavý, studentský, často absurdní a recesistický pohled na svět, všední příhody a mládí. Oslava humoru jako obrany proti nudě a nesmyslnosti autorit (školy, průměrnosti)
Studentská léta, recese a klukoviny, snaha (a většinou neúspěšná) sbalit děvče (často se objevuje záhadná „Naděžda“), výlety do přírody (tramping, skauting), absurdita měšťanských zvyků (taneční, divadelní spolky), cynický i srdečný pohled na svět z pozice mladých flegmatiků
Praha, české školy a příroda na venkově (táborové osady, vlaky)
Kolem 50. a 60. let 20. století (období studentských let obou komiků)
Soubor velmi krátkých, samostatných a anekdotických povídek. Děj je u většiny povídek prostý (kratičká zápletka), hlavní devízou je vrstvení slovních vtipů, nečekaných gagů a obrovská, suchá pointa na závěr
Epika
Humoristické povídky (satira, absurdní humor)
Ich-forma (často se Šimek a Grossmann ve vyprávění střídají nebo vystupují v duu jako v reálném divadle)
Velmi rychlý vyprávěcí styl plný dialogů a vnitřních uštěpačných glos u situací
Kniha Povídky obsahuje známé příběhy často předčítané na prknech Semaforu, v nichž dvojice v první osobě popisuje své údajné klukovské či jinošské trampoty. Nejde o souvislý román, ale naprostou koncentraci úderných gagů. Vypravěč si zachovává neotřesitelný klid. I když se potopí loděnice, začne hořet tábor nebo zaútočí vzteklý pes, popisuje všechno chladným a skoro odborným tónem. Právě rozpor mezi katastrofou a jeho klidem vytváří suchý humor anglického typu.
Nejslavnější povídky, jako je například Jak jsem se učil kouřit nebo Můj první klobouk, detailně parodují klasické „dospělácké“ rituály, do kterých se studenti s ohromnou namyšleností vrhnou, ale vždy je semelou fyzické neduhy a ubohost. Např. u učení na kuřáka mluvčí s hrůzou vypráví, jak mu po jedné cigaretě u vody zelenala krev a ztratil schopnost mluvy k děvčatům. S kloboukem naopak nabyl dojmu amerického gangstera, pročež ho sfoukne potupný vítr pod trolejbus.
Další povídky se věnují výletům do přírody a na chatu, například Výlet s Lomcovákem nebo Moje jízda tramvají. Tramping a skauting, velmi typické únikové zóny pro mládež ve 20. století, autoři využívají k zesměšnění falešného zálesáctví. Při pokusu o uvaření bramboračky v lese obvykle podpálí půlku louky, sní omylem muchomůrku a končí za řevu hnačkou u vlaku.
Velkou roli hraje také škola, třeba v povídkách Kterak jsem se stal učitelem nebo O mém prospěchu. Vyprávějí o hrozných potížích z matematiky, o obřích neúspěších u maturity, o tom, jak tělocvikáři mučí děti cvičením, a o strašlivém studu z domácích úkolů. Školní strachy jsou popsané tak upřímně a povědomě, že jim rozumějí čtenáři každého věku.
Nejemotivnější jsou vždy zpackané milostné peripetie. Patří k nim například Pohádka o tom, jak jsem chodil s Věrou nebo vyprávění o Naděždě. Autoři se staví do role neskutečných romantických hlupáčků, kteří nacvičí milostný projev o verších, učešou si patku s vodou, koupí kytku, ale na rande nakonec strachy buď nepromluví, nebo skončí v absurdní debatě s agresivním otcem dotyčné krasavice.
Kniha Povídky se stala pro několik generací Čechů neuvěřitelně oblíbenou formou relaxace. Je to kniha, ve které není ani stopa zla a hrůzy. Jde o obrovský milostný dopis pubertálním klukovinám z mládí, ukrytým do bravurně vystavěného suchého českého humoru.
Miloslav Šimek (1940 až 2004) a Jiří Grossmann (1941 až 1971) tvořili jednu z nejgeniálnějších autorských, komediálních a divadelních dvojic české historie. Působili v divadle Semafor. Jejich scénky, tzv. Návštěvní dny, a dialogy byly pro diváky lékem proti nudě normalizace 60. let. Jiří Grossmann předčasně zemřel v pouhých třiceti letech na rakovinu lymfatických uzlin, čímž legendární duo skončilo (Šimek posléze léta pokračoval s Luďkem Sobotou a J. Krampolem, leč už s mírně odlišným typem humoru).
Český literární a divadelní humor 60. let (divadla malých forem). Jejich humor byl inspirován Suchým a Šlitrem z počátků Semaforu, avšak Š+G jej posunuli z lyrické poetiky k univerzitní a klukovské recesi. Patří do zlatého fondu českého intelektuálního, absurdního humoru bez politické agitky.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.