Homér: Odysseia - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

E-kniha

Rychlá navigace:

🎧 Audio-rozbor:

0:00 / 0:00

Téma:

Návrat Odyssea z trojské války domů na Ithaku

Motivy:

Cesta a návrat domů, lstivost a chytrost proti hrubé síle, věrnost manželská i služebná, pohostinnost a její porušení, osud a hněv bohů, touha po domově (nostos), zkouška a poznání, pomsta

Prostor děje:

Středomoří a bájné kraje (ostrov Kalypsó, země Kyklopů, Kirčin ostrov, podsvětí, Fajácie), závěr na Ithace

Čas děje:

Deset let po skončení trojské války; vlastní děj obsáhne asi 40 dní

Kompozice:

Epos ve 24 zpěvech v daktylském hexametru. Kompozice není chronologická: děj začíná in medias res v desátém roce Odysseova bloudění, o předchozích dobrodružstvích vypráví hrdina sám retrospektivně u Fajáků. Souběžně běží linie Télemachova hledání otce

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Hrdinský (bohatýrský) epos

Postavy:

Odysseus – král Ithaky, hrdina vynikající spíš důvtipem než silou; trpělivý, zvědavý, umí se přetvařovat; deset let se probíjí domů a nikdy se nevzdá.
Pénelopé – Odysseova manželka; ztělesnění věrnosti a chytrosti; nápadníky roky odkládá lstí s tkaním rubáše, který v noci párá.
Télemachos – Odysseův syn; z nejistého mladíka dospívá v muže, který se vydá hledat otce a nakonec mu pomáhá v boji.
Athéna – bohyně, Odysseova ochránkyně; radí mu, převléká ho a zasahuje ve prospěch jeho návratu.
Poseidón – bůh moře, Odysseův protivník; mstí se za oslepení svého syna Kyklopa Polyféma.
Kyklop Polyfémos – jednooký obr, který porušuje zákon pohostinnosti a požírá Odysseovy druhy; Odysseus ho přelstí a oslepí.
Kirké a Kalypsó – kouzelnice a nymfa, které Odyssea zdrží na cestě domů.

Vypravěč:

Er-forma, ve vloženém vyprávění u Fajáků Ich-forma

Vyprávěcí způsoby:

Vyprávěcí, Popisný, Úvahový

Typy promluv:

Přímá řeč – dialogy a dlouhé promluvy postav
Vložené vyprávění – Odysseus sám líčí svá dobrodružství
Monolog – hrdinovy úvahy před rozhodnutím
Vypravěčova řeč – popisy prostředí a plavby

Obsah:

Vojna u Tróje skončila před deseti lety, ale Odysseus se stále nevrátil domů na Ithaku. Jeho dům obléhají nápadníci, kteří se dvoří jeho ženě Pénelopé, projídají jeho majetek a chystají se zabít jeho syna Télemacha. Pénelopé je odkládá lstí: slíbí, že si vybere, až dotká rubáš pro starého Láerta, a co ve dne utká, to v noci pře. Z podnětu bohyně Athény se Télemachos vydá hledat zprávy o otci k Nestorovi a Meneláovi. Odysseus je zatím držen na ostrově nymfou Kalypsó. Na zásah bohů ho propustí, on si postaví vor, ztroskotá a je vyvržen v zemi Fajáků. U Fajáků na hostině sám vypráví, co zažil: setkání s Kyklopem Polyfémem, kterého oslepil a tím na sebe uvalil hněv boha Poseidóna, kouzelnici Kirké, která proměnila jeho druhy ve vepře, sestup do podsvětí, plavbu kolem Sirén i mezi Skyllou a Charybdou a ztrátu všech lodí i mužů poté, co jeho druzi pobili posvátný skot boha Hélia. Fajáci ho dopraví na Ithaku. Odysseus se v přestrojení za žebráka dostane do vlastního domu, dá se poznat jen synovi, věrnému pastevci a staré chůvě. Pénelopé mezitím vypíše zkoušku: vezme si toho, kdo napne Odysseův luk a prostřelí dvanáct oblouků seker. Zkoušku zvládne jediný „žebrák“. Odysseus se dá poznat a spolu s Télemachem pobije nápadníky. Pénelopé ho vyzkouší otázkou po jejich loži, které je vytesané z živého olivovníku a nedá se přemístit; teprve když odpoví správně, přijme ho zpět. Athéna nakonec usmíří Odyssea s rodinami pobitých.

Jazykové prostředky:

Daktylský hexametr
Rozvinutá homérská přirovnání
Stálá epiteta – „důvtipný Odysseus“, „růžoprstá Éós“
Formulovité opakování celých veršů
Retardace – odbočky zdržující rozuzlení
Vypravěčská ironie – čtenář ví víc než postavy

Tropy a figury:

Epiteton constans – ustálený přívlastek u jmen
Přirovnání – rozvinuté obrazy z přírody a řemesel
Metafora – moře jako nepřátelská síla
Symbol – manželské lože z olivovníku jako důkaz totožnosti
Ironie – nápadníci hodují a netuší, kdo je mezi nimi
Personifikace – přírodní síly jednají jako osoby

Homér

Homér je pololegendární řecký pěvec, jemuž antika připisuje Íliadu a Odysseiu. Tradice ho klade do 8. století př. n. l. do Malé Asie a líčí ho jako slepého. Kolem jeho osoby se vede homérská otázka, tedy spor, zda jde o jednoho autora, nebo o vyvrcholení dlouhé ústní tradice. Odysseia je oproti Íliadě mladší a vypravěčsky složitější, pracuje s odbočkami a s vypravěčem uvnitř příběhu. Homérovy eposy byly v antice základem vzdělání a znali je nazpaměť celé generace. Pro evropskou literaturu představují první velký vzor epického vyprávění.

Další autorova díla:

Ílias

Literární kontext:

Odysseia navazuje na Íliadu a spolu s ní tvoří základ evropské literatury. Proti hrdinskému ideálu síly staví ideál chytrosti a vytrvalosti, a je proto považována za předchůdce dobrodružného i psychologického románu. Motiv bloudění a návratu domů se stal jedním z nejtrvalejších v evropské kultuře a znovu jej rozehráli například James Joyce v Odysseovi nebo Jan Werich. Dílo vzniklo z ústní tradice a nese její stopy v opakovaných formulích. Do češtiny je klasicky přeložil Otmar Vaňorný. Epos je zároveň cenným obrazem řeckých představ o pohostinnosti, cti a rodině.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.

Další rozbory od stejného autora

Homér: Ílias