Studijní materiály
EXTRA Přihlásit Kontakt

Albert Camus: Mor - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě

🎧 Audio-rozbor:
0:00 / 0:00

Téma:

Chování lidí tváří v tvář absurdní katastrofě, proti níž se dá jen vzdorovat


Motivy:

Absurdita lidského údělu, solidarita a vzdor, izolace a odloučení, smrt a její nesmyslnost, povinnost a všední hrdinství, útěk proti setrvání, víra a pochybnost o ní, naděje


Prostor děje:

Alžírské přístavní město Oran, uzavřené karanténou


Čas děje:

Čtyřicátá léta 20. století; kniha vyšla roku 1947


Kompozice:

Román rozdělený do pěti částí, které kopírují průběh epidemie od prvních mrtvých krys po odvolání karantény. Vypravěč zůstává dlouho utajen a představí se až v závěru; text se tváří jako kronika, doplňovaná zápisky Tarroua. Kompozice sleduje osudy několika postav, jejichž linie se protínají


Literární druh:

Epika


Literární žánr:

Filozofický (alegorický) román


Postavy:

  • Doktor Bernard Rieux – lékař a vypravěč; nevěří v Boha ani ve velká slova, přesto dnem i nocí léčí, protože to považuje za obyčejnou slušnost; jeho žena umírá mimo město.
  • Jean Tarrou – přistěhovalec, který si vede zápisky; organizuje dobrovolné sanitní čety; hledá způsob, jak být světcem bez Boha, a nakonec sám moru podlehne.
  • Raymond Rambert – novinář uvězněný ve městě náhodou; nejprve chce za každou cenu utéct za milovanou ženou, nakonec dobrovolně zůstane a pomáhá.
  • Otec Paneloux – jezuita; nejprve káže, že mor je Boží trest za hříchy, po smrti nevinného dítěte svůj postoj přehodnotí a sám umírá.
  • Joseph Grand – nenápadný úředník; celý život píše první větu románu, kterou stále přepisuje; ztělesnění obyčejného člověka, který koná svou práci.
  • Cottard – jediný, komu epidemie vyhovuje, protože v ní jeho vina zaniká; po odvolání karantény se zhroutí a začne střílet do lidí.

Chceš se na maturitu připravit pořádně?

Získej přístup k více než 500 kvalitním materiálům ze všech předmětů.

Vypravěč:

Ich-forma skrytá za kronikářský odstup, prozrazená v závěru (doktor Rieux)


Vyprávěcí způsoby:

Vyprávěcí, Popisný, Úvahový, Informační


Typy promluv:

  • Kronikářské vyprávění – věcný záznam událostí
  • Vložené zápisky – Tarrouovy poznámky
  • Dialog – rozhovory Rieuxe s Tarrouem a Panelouxem
  • Kázání – dvě Panelouxova kázání jako protipóly
  • Úvaha – rozjímání o smyslu utrpení

Obsah:

V alžírském Oranu, všedním obchodním městě, se jednoho dubnového rána začnou objevovat mrtvé krysy. Nejprve jich je pár, pak stovky a tisíce. Doktor Rieux ošetří první nemocné s horečkou a otoky a přes zdráhání úřadů se potvrdí, že jde o mor. Město je uzavřeno. Nikdo nesmí ven ani dovnitř, pošta je zastavena, telegramy omezeny na pár slov. Obyvatelé, kteří dosud žili každý sám pro sebe, jsou náhle spojeni odloučením od svých blízkých. Rieuxova nemocná žena zůstala v sanatoriu mimo město. Reakce se různí. Novinář Rambert shání způsob, jak se dostat ven za milovanou ženou. Kněz Paneloux káže, že mor je trestem za hříchy města. Cottard, který se dřív pokusil o sebevraždu ze strachu před zatčením, si spokojeně mne ruce, protože v obecném neštěstí na jeho vinu nikdo nemyslí. Tarrou začne organizovat dobrovolné sanitní čety a Rieux i skromný úředník Grand se k nim přidají. Epidemie se stupňuje, mrtvých přibývá tolik, že se pohřbívá do společných jam. Rieux a Paneloux společně přihlížejí několikahodinovému umírání malého chlapce. Po této zkušenosti Paneloux ve druhém kázání už netvrdí, že jde o trest, ale mluví o tom, že buď se má věřit všemu, nebo ničemu; brzy nato sám umírá. Rambert nakonec útěk vzdá a zůstane, protože nechce být šťastný sám. Zima přinese ústup nemoci, brány se otevřou a město se raduje. Právě tehdy ale umírá Tarrou, jeden z posledních nakažených, a Rieuxovi přijde zpráva, že mu zemřela žena. Rieux se v závěru přizná, že je autorem této kroniky. Napsal ji, aby vydal svědectví o lidech, kteří nebyli hrdinové, jen dělali svou práci. A připomíná, že bacil moru nikdy neumírá ani nemizí, jen léta spí, aby jednoho dne opět probudil své krysy a poslal je zemřít do šťastného města.


Jazykové prostředky:

  • Věcný, střídmý až úřední jazyk kroniky, který zesiluje hrůzu popisovaného
  • Přesná čísla a statistiky mrtvých
  • Opakující se motivy – krysy, horečka, uzavřené brány
  • Kontrast mezi klidným tónem a děsivým obsahem
  • Filozofické úvahy vložené do dialogů
  • Symbolický jazyk bez patosu

Tropy a figury:

  • Alegorie – mor jako obraz nacismu, ale i jakéhokoli zla a lidského údělu
  • Symbol – uzavřené město jako lidský úděl bez východiska
  • Kontrast – Rieuxovo mlčenlivé konání proti Panelouxovým kázáním
  • Ironie – Cottard rozkvétá právě v době neštěstí
  • Personifikace – mor jako nepřítel, s nímž se bojuje
  • Metafora – nemoc jako zkouška charakteru

Albert Camus

Albert Camus se narodil roku 1913 v Alžírsku do chudé rodiny a zemřel roku 1960 při automobilové nehodě ve Francii. Vyrůstal bez otce, který padl v první světové válce, a jeho dětství poznamenala bída. Studoval filozofii, pracoval jako novinář a za války se zapojil do francouzského odboje, kde redigoval ilegální list Combat. Ve svém díle rozvinul filozofii absurdna: svět nemá daný smysl, člověk po něm ale touží, a z tohoto rozporu plyne úkol vzdorovat. Roku 1957 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. S Jeanem-Paulem Sartrem se rozešel ve sporu o postoj k násilí a ke komunismu.


Další autorova díla:

  • Cizinec
  • Mýtus o Sisyfovi
  • Pád
  • Caligula

Literární kontext:

Mor vyšel roku 1947, tedy krátce po druhé světové válce, a byl okamžitě čten jako alegorie německé okupace a odboje: epidemie, která přijde nenápadně, ochromí město a před níž jedni utíkají, jiní kolaborují a další se organizují. Camus ale trval na tom, že mor znamená i jakékoli jiné zlo a nakonec lidský úděl sám. Román patří k jeho druhé tvůrčí fázi, kterou označoval jako fázi vzpoury: proti absurditě se člověk brání solidaritou s druhými. Oproti Cizinci, kde je hrdina osamělý a lhostejný, je zde důraz na společenství. Dílo ovlivnilo poválečné myšlení o odpovědnosti a znovu ožilo v době pandemií.


FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.

Další rozbory od stejného autora

Podobná díla podle období (20. století / etapa)


Další doporučené rozbory k maturitě