David Herbert Lawrence: Milenec lady Chatterleyové - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

E-kniha (356 stran) Film (1:40:16; anglicky)

Rychlá navigace:

🎧 Audio-rozbor:

0:00 / 0:00

Téma:

Kritika industrializované, odlidštěné společnosti a hledání naplnění skrze přirozený, pudový a vášnivý milostný vztah

Motivy:

Cizoložství a vášeň, industrializace vs. příroda, třídní rozdíly (aristokracie vs. dělník), tělesnost a sexualita (jako forma spásy), impotence (fyzická i emocionální), odcizení a samota, život a smrt (kontrast lesa a dolů)

Prostor děje:

Anglie, panství Wragby Hall v průmyslové oblasti Midlands (kontrast mezi starým sídlem, ošklivou průmyslovou vesnicí Tevershall a přilehlým lesem)

Čas děje:

Po první světové válce (20. léta 20. století)

Kompozice:

Chronologická, rozdělená do kapitol

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Psychologický a sociální román (ve své době považovaný za skandální a erotický)

Postavy:

Constance (Connie) Chatterleyová – Hlavní hrdinka, mladá, inteligentní žena z vyšší vrstvy, je vdaná za ochrnutého aristokrata, cítí se emocionálně i fyzicky frustrovaná a odcizená v intelektuálním, ale chladném světě svého manžela, postupně objevuje svou tělesnost a vášeň ve vztahu s Mellorsem.
Oliver Mellors – Hajný na panství Wragby, bývalý důstojník, který se dobrovolně vrátil k dělnické třídě, je inteligentní, ale drsný, cynický a uzavřený, představuje přirozeného, pudového muže spojeného s přírodou, je opakem Clifforda.
Sir Clifford Chatterley – Manžel Connie, aristokrat a majitel uhelných dolů, je ochrnutý od pasu dolů (válečné zranění), je emocionálně chladný, intelektuální a posedlý průmyslem a úspěchem, představuje impotentní, odumírající třídu a odlidštěnou industrializaci.
Paní Boltonová – Ošetřovatelka sira Clifforda, žena z místní vesnice, je mazaná a obratně manipuluje Cliffordem, představuje dělnickou třídu, která postupně přebírá moc nad paralyzovanou aristokracií.
Michaelis – Mladý, úspěšný dramatik, jeden z intelektuálních hostů na Wragby, má krátký a neuspokojivý poměr s Connie, představuje povrchní, moderní úspěch bez skutečné hloubky.

Vypravěč:

Er-forma (vševědoucí vypravěč, který často nahlíží do psychiky postav, zejména Connie)

Vyprávěcí způsoby:

Popisný (detailní popisy průmyslové krajiny v kontrastu s lesem), Vyprávěcí (líčení děje), Úvahový (dlouhé pasáže reflektující odcizení, sexualitu, stav společnosti)

Typy promluv:

Pásmo vypravěče – Často s filozofickými a psychologizujícími komentáři
Přímá řeč – Dialogy mezi postavami, které odhalují jejich třídní postavení (Mellorsův dialekt vs. Cliffordova intelektuální mluva)
Vnitřní monology – Zejména u Connie, která analyzuje svou frustraci a probouzející se touhu

Obsah:

Lady Constance Chatterleyová, které se říká Connie, žije na ponurém anglickém panství Wragby Hall se svým manželem, sirem Cliffordem. Clifford je aristokrat a majitel uhelných dolů, který se vrátil z první světové války ochrnutý od pasu dolů. Jejich manželství je chladné a čistě intelektuální. Clifford tráví čas psaním povrchních povídek a obklopuje se cynickými intelektuály. Connie, mladá a plná života, se cítí uvězněná, frustrovaná a odcizená. Její život se smrskl na péči o invalidního manžela v prostředí ošklivé průmyslové krajiny.

Clifford, který si je vědom její frustrace a zároveň touží po dědici, jí chladně navrhne, aby si našla milence z jejich společenské vrstvy a počala s ním dítě, které by pak vydávali za jeho. Connie je tímto pragmatickým a odlidštěným návrhem znechucena. Po krátkém a neuspokojivém poměru se spisovatelem Michaelisem se Connie cítí ještě prázdnější.

Stále více času tráví v lese, který jako jediný na panství unikl industrializaci. Zde se setkává s novým hajným, Oliverem Mellorsem. Mellors je muž z nižší třídy, bývalý důstojník, který pohrdá společností a žije uzavřeně. Mezi Connie a Mellorsem postupně vzniká silná fyzická přitažlivost. Jejich setkání v hájovně přerostou ve vášnivý milostný poměr. Pro Connie je tento vztah probuzením. Poprvé v životě zažívá skutečnou tělesnou vášeň a citové naplnění. Skrze tento vztah nachází spojení s přírodou a přirozeným rytmem života, který Cliffordův mechanický svět postrádá.

Jejich vztah je však prozrazen Mellorsovou zákeřnou manželkou, která se vrátí a způsobí skandál. Mellors je propuštěn. Connie ve stejné době zjišťuje, že je těhotná. Otevřeně se přizná Cliffordovi, který je rozzuřený, ne kvůli nevěře, ale proto, že si vybrala milence z tak nízké společenské třídy.

Connie opouští Clifforda a odjíždí do Itálie. Román končí otevřeně. Connie a Mellors jsou odděleni, oba čekají na rozvod se svými partnery. Mellors pracuje na farmě a píše Connie dopis plný naděje, že budou moci začít nový, společný a přirozený život, až budou oba volní.

Jazykové prostředky:

Kontrast – Klíčový prvek: příroda (les) vs. průmysl (doly); tělo (Mellors) vs. intelekt (Clifford); život vs. smrt.
Symbolika – Ochrnutí Clifforda (symbol impotence aristokracie a industrializace); les (symbol přirozenosti, života, útočiště); bažanti (Mellorsova péče o život).
Naturalistické prvky – Otevřený a ve své době šokující popis sexuálních aktů a tělesnosti.
Používání dialektu – Mellors často mluví místním nářečím (Derbyshire), aby zdůraznil svůj původ a odstup od Connie.
Senzuální a lyrické popisy – Zejména při líčení přírody a intimních scén.
Filozofické pasáže – Autorovy úvahy o směřování moderní civilizace.

Tropy a figury:

Metafora – Studený oheň intelektu (Clifford) vs. živý plamen (Mellors).
Symbol – Uhelné doly (jako peklo, které ničí krajinu i lidi).
Alegorie – Celý příběh jako alegorie boje mezi přirozeným životem a mechanickou civilizací.
Eufemismy a dysfemismy – Lawrence se záměrně vyhýbá eufemismům pro sexualitu a používá přímá (v té době vulgární) slova.

David Herbert Lawrence

David Herbert Lawrence (1885 až 1930) byl anglický spisovatel, básník a malíř. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejkontroverznějších autorů 20. století. Pocházel z hornické rodiny v Nottinghamshire, což silně ovlivnilo jeho kritický pohled na industrializaci a třídní rozdíly. Jeho díla se často zabývají psychologií mezilidských vztahů, sexualitou, pudy a kritikou moderní, odlidštěné společnosti. Milenec lady Chatterleyové (1928) byl jeho poslední a nejslavnější román. Kvůli otevřenému popisu sexuality a používání vulgarismů byl v mnoha zemích (včetně Velké Británie) zakázán jako obscénní. Slavný soudní proces v Británii v roce 1960, který vedl k povolení jeho vydání, se stal mezníkem v boji za svobodu slova.

Další autorova díla:

Synové a milenci
Duha
Ženy milující
Liška

Literární kontext:

Dílo patří do moderní britské literatury (modernismus). Bylo napsáno v roce 1928, v meziválečném období, které bylo poznamenáno deziluzí z války a kritikou starých pořádků. Lawrence reaguje na odcizení moderního člověka způsobené industrializací a intelektualismem. Milenec lady Chatterleyové byl vydán nejprve soukromě v Itálii, ale ve Velké Británii byl oficiálně zakázán až do roku 1960. Následný soudní proces (Regina v. Penguin Books Ltd) je považován za klíčovou událost v historii cenzury a literatury. Román je přelomový svým otevřeným a vážným zobrazením sexuality ne jako samoúčelné pornografie, ale jako vitální síly schopné regenerovat člověka a společnost.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.