Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Ničivá síla zrazené lásky a vášně. Konflikt mezi city a rozumem, ženská hrdost a krutá msta za nevěru
Zrada a nevěra, krutá a nelidská pomsta, vyhnanství a bezmoc cizinky, mateřská láska narušená nenávistí k manželovi, kouzla a magie, ženská práva a postavení ženy ve společnosti
Řecko – město Korint (před Iásónovým domem)
Mytologický starověk
Děj se odehrává přísně chronologicky. Dodržuje pravidlo tří jednot (místa, času a děje) charakteristické pro antické drama. Člení se na expozici, kolizi, krizi, peripetii a katastrofu
Drama
Antická tragédie
Dílo je drama, nemá klasického vypravěče. Děj posouvají dialogy a monology. Důležitou vypravěčskou roli má Posel, který barvitě popisuje události (smrt nevěsty a krále), které se neodehrály na scéně
Dialogy postav, dlouhé emocionální monology (především Médea), sborové zpěvy chóru, popisný monolog (Posel)
Děj dramatu vychází z mýtu o Iásónovi a Argonautech, kteří pluli pro zlaté rouno. Princezna Médea Iásónovi k zisku rouna pomohla pomocí svých kouzel, zradila kvůli němu otce a zavraždila svého bratra. S Iásónem pak uprchla do Řecka a usadila se v Korintu, kde mu porodila dva syny.
Hra začíná v momentě, kdy Iásón Médeu po letech soužití opouští, aby se oženil s Glauké, dcerou korintského krále Kreonta. Iásón argumentuje tím, že sňatek jim všem (i Médei a dětem) přinese materiální zajištění a vliv, což však Médea považuje za prachsprostou a chladnou zradu. Je zlomená zármutkem, který rychle přerůstá v mrazivou a nelítostnou touhu po pomstě. Král Kreón, který se obává Médeiných kouzel a jejího hněvu, přikazuje Médei, aby okamžitě opustila město a odešla do vyhnanství. Médei se však podaří uprosit krále o jeden jediný den odkladu pod záminkou, že chce zaopatřit děti. Tento den využije ke své pomstě.
Během tohoto dne si Médea zajistí azyl v Athénách u krále Aigea, kterému slíbí lék na jeho neplodnost. Poté předstírá smíření s Iásónem a pošle po svých dětech nové nevěstě svatební dary: překrásný zlatý závoj a šaty. Dary jsou však napuštěny smrtícím kouzelným jedem. Když si je Glauké oblékne, látka se na ní vznítí a jed jí začne rozežírat tělo. Král Kreón, který se snaží dceři pomoci, je zachvácen ohněm a umírá spolu s ní.
Tím však Médeina pomsta nekončí. Aby Iásóna ranila nejvíce a zničila celou jeho budoucnost a rod, rozhodne se k hrůznému činu: zabít své vlastní děti. Přestože v dlouhém monologu svádí krutý vnitřní boj mezi mateřskou láskou a touhou Iásónovi ublížit, její vášeň a hrdost nakonec zvítězí. Své syny zavraždí mečem dříve, než k ní stačí dorazit Iásón.
Na konci hry se zdrcený Iásón dobývá do domu, aby potrestal vrahyni. Médea se mu však zjevuje na střeše paláce ve voze taženém okřídlenými draky, který jí poslal její děd, bůh slunce Hélios. Odmítá Iásónovi vydat těla dětí k pohřbu, nechává ho samotného v absolutním zoufalství a vítězoslavně odlétá do Athén.
Euripidés (cca 480 př. n. l. – 406 př. n. l.) byl třetí ze slavné trojice starořeckých dramatiků (vedle Aischyla a Sofokla). Do svých her vnášel psychologii postav, zaměřoval se na obyčejné lidi, otroky i ženy, což bylo na tehdejší dobu neobvyklé. Jeho hrdinové často nejednají z vůle bohů, ale podléhají vlastním, hlubokým lidským vášním. Za svého života nebyl tak oblíbený, protože kritizoval mýty a tradiční morálku, ale po smrti se stal nejhranějším.
Dílo spadá do období starověké řecké literatury (klasické období – 5. stol. př. n. l.). Vzniklo v Athénách, kde mělo premiéru v roce 431 př. n. l. Příběh vychází ze staré pověsti o Argonautech, ale Euripidés do něj vložil novinku: jako první nechal Médeu zabít vlastní děti vědomě (v původních mýtech zemřely omylem nebo je zabili obyvatelé Korintu). Hra se stala jedním z nejvlivnějších dramat v historii literatury.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.