Allen Ginsberg: Kvílení - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace

Téma:

Protest proti konformní, materialistické a represivní společnosti 50. let a oslava nonkonformní 'beatnické' generace.

Motivy:

šílenství a vize
drogy a extáze
jazz a hudba
homosexualita a svobodná láska
kritika společnosti (Moloch)
vzpoura a anarchie
duchovní hledání (mimo tradiční náboženství)

Prostor děje:

Amerika (New York, San Francisco), ale i metaforický prostor mysli, blázinců, nočních ulic.

Čas děje:

Polovina 50. let 20. století (období studené války, konzumní společnosti).

Kompozice:

Rozděleno do tří číslovaných částí a dodatku (Poznámka pod čarou ke Kvílení). Báseň je psána volným veršem, má podobu litanie, proudu vědomí.

Literární druh:

Lyrika

Literární žánr:

Básnická skladba (manifest beatnické generace)

Postavy:

Nejlepší hlavy mé generace – Kolektivní hrdina básně; Ginsbergovi přátelé (Jack Kerouac, Neal Cassady, William Burroughs); jsou to básníci, tuláci, drogově závislí, homosexuálové, jazzoví nadšenci; jsou společností označeni za 'šílence', ale pro Ginsberga jsou to vizionáři a svatí.
Moloch – Antagonista básně; symbolizuje represivní, materialistickou, průmyslovou a nelidskou společnost; je to 'lidožrout', který ničí 'nejlepší hlavy'; představuje vládu, kapitalismus, konformitu a válku.
Carl Solomon – Přítel, kterému je báseň věnována; Ginsberg se s ním seznámil v psychiatrické léčebně; je adresátem třetí části básně ('Carle Solomone! Jsem s tebou v Rocklandu'); symbolizuje oběť 'Molocha'.

Vypravěč:

Lyrický subjekt (ich-forma). Vypravěčem je sám Ginsberg, který mluví za sebe i za svou generaci.

Vyprávěcí způsoby:

Úvahový (reflexe nad stavem společnosti), Popisný (extatické, vizionářské popisy zážitků), Výkladový (obžaloba Molocha).

Typy promluv:

Pásmo lyrického subjektu – Dominantní, má formu extatického výkřiku, litanie, kázání.
Apostrofa – Oslovování Molocha, Carla Solomona, Ameriky.
Proud vědomí – Myšlenky a obrazy na sebe navazují asociativně, bez logické struktury.

Obsah:

‘Kvílení’ není báseň s tradičním dějem, ale lyrická skladba o třech (respektive čtyřech) částech, která funguje jako manifest a obžaloba.

První část je nejdelší a nejznámější. Začíná slavným veršem: Viděl jsem nejlepší hlavy své generace zničené šílenstvím, hystericky nahé a hladovící… Následuje litanie, proud obrazů představujících Ginsbergovy přátele a kolegy beatniky. Každý verš, uvozený anaforou Kdo…, popisuje jejich činy: jejich tuláctví po Americe, experimenty s drogami (peyotl, marihuana), jejich sexuální svobodu, jejich posedlost jazzem, jejich pobyty v blázincích a jejich střety se společností. Jsou to andělské hlavy, které hledají extatickou souvislost, ale společnost je ničí.

Druhá část mění tón. Je to přímá obžaloba ničitele – Molocha. Moloch je biblické božstvo, kterému byly přinášeny dětské oběti, a u Ginsberga symbolizuje nelidskou, průmyslovou, materialistickou a represivní společnost. Je to Moloch nelásky, Moloch kapitalismu, války, konformity. Tato část je plná hněvu a apokalyptických vizí mrakodrapů a továren, které požírají lidskost.

Třetí část je přímým oslovením Carla Solomona, Ginsbergova přítele z psychiatrické léčebny Rockland. Opakuje se zde anafora Jsem s tebou v Rocklandu…. Ginsberg vyjadřuje solidaritu se Solomonem, který je pro něj symbolem všech nejlepších hlav zavřených společností do blázince. Je to dojemné a zároveň zoufalé volání po spojenectví v srdci šílenství, které je možná jediným příčetným místem ve světě Molocha.

Závěrečná Poznámka pod čarou ke Kvílení mění tón v extatickou oslavu. Je to litanie opakující slovo Svatý!. Ginsberg prohlašuje za svaté vše, co společnost zavrhuje: Svaté je tělo, svatá je duše, svatý je nos, svatý je kokot…. Je to radikální přijetí světa a tělesnosti, odmítnutí puritánského rozdělení na svaté a hříšné. Všechno je svaté, protože všechno existuje.

Jazykové prostředky:

Dlouhý verš (tzv. 'dlouhá linka') – Inspirovaný Waltem Whitmanem a biblickými žalmy; verše jsou rozsáhlé, často na celý řádek, založené na rytmu dechu.
Anafora – Opakování slov na začátku veršů (zejména 'Kdo' v první části, 'Moloch' ve druhé, 'Jsem s tebou v Rocklandu' ve třetí, 'Svatý!' v dodatku).
Hovorový a vulgární jazyk – Otevřené a šokující popisy sexuality, drog, tělesných funkcí; snaha o autentičnost.
Biblická rétorika – Jazyk připomíná kázání nebo proroctví, používání biblických obrazů (Moloch, apokalypsa).
Katalogizace – Hromadění obrazů, jmen a míst (typické pro Whitmana).
Vizionářské a surrealistické obrazy – 'andělské hlavy', 'hvězdné dynamo', 'plovoucí po městech'.

Tropy a figury:

Metafora – 'Moloch' (celá společnost jako lidožravé božstvo), 'nebeský jazz'.
Personifikace – Moloch je personifikovaná mašinérie společnosti ('Moloch, jehož oči jsou tisíc slepých oken!').
Hyperbola (nadsázka) – Extatické přehánění v popisech utrpení i vizí.
Apostrofa – 'Ameriko, vrazil jsem ti do zad svůj tulácký šroub.'
Symbol – Rockland (psychiatrická léčebna) jako symbol vězení, kam společnost zavírá své vizionáře.

Allen Ginsberg

Allen Ginsberg (1926–1997) byl americký básník, jedna z ústředních postav beatnické generace. Narodil se v židovské rodině, jeho matka trpěla psychickými problémy, což ho silně ovlivnilo. Studoval na Kolumbijské univerzitě, kde se seznámil s Kerouacem a Burroughsem. Byl známý svým bohémským životem, experimenty s drogami, homosexualitou a zájmem o východní náboženství (buddhismus). Jeho první veřejné čtení 'Kvílení' v San Franciscu v roce 1955 je považováno za klíčovou událost beatnického hnutí. Následný soudní proces kvůli údajné obscénnosti básně (1957) se stal celonárodním skandálem a symbolem boje za svobodu slova. Ginsberg byl až do své smrti významným společenským aktivistou (proti válce ve Vietnamu, za práva homosexuálů).

Další autorova díla:

Kadiš (Kaddish and Other Poems)
Pád Ameriky (The Fall of America)
Sútra reality (Reality Sandwiches)

Literární kontext:

'Kvílení' (Howl, 1956) je manifestem a klíčovým dílem beatnické generace, amerického nonkonformního hnutí 50. let. Beatnici (Jack Kerouac, William S. Burroughs, Lawrence Ferlinghetti) odmítali konzumní společnost, puritánskou morálku a akademickou poezii. Hledali alternativní způsoby života (tuláctví, drogy, jazz, východní filozofie). Ginsbergova báseň je formálně inspirována volným veršem Walta Whitmana (dlouhý dechový verš) a surrealismem (asociativní obrazy). Obsahově je to obžaloba represivní, materialistické Ameriky a zároveň oslava těch, které tato společnost zavrhla. Dílo mělo obrovský vliv na následující generaci hippies v 60. letech a na vývoj moderní poezie. Soudní proces kvůli obscénnosti, který Ginsberg vyhrál, posunul hranice svobody projevu v americké literatuře.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.