Gabriel García Márquez: Kronika ohlášené smrti - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma:

Celé městečko vědělo, že Santiaga Nasara zabijí, a nikdo tomu nezabránil; novela o cti, spoluvině a o osudu, který se dá zastavit a nikdo to neudělá

Motivy:

Čest a její cena, spoluvina společnosti, předem ohlášená vražda, panenství a manželství, osud a náhoda, vyšetřování po letech, fáma a paměť, katolická morálka, sen a jeho výklad, opakování

Prostor děje:

Bezejmenné městečko na kolumbijském pobřeží – přístav, náměstí, kostel, dům Nasarových s osudově dvojími dveřmi

Čas děje:

Den vraždy (pondělí po svatbě), rekonstruovaný o sedmadvacet let později; novela vyšla roku 1981

Kompozice:

Nelineární kompozice: hned první věta prozradí, že Santiago zemře. Vypravěč pak z výpovědí skládá, jak k tomu došlo, a k témuž okamžiku se vrací z různých úhlů

Literární druh:

epika

Literární žánr:

novela (s prvky reportáže a detektivky naruby)

Postavy:

Santiago Nasar – jednadvacetiletý syn arabského přistěhovalce, bohatý a bezstarostný; obviněn a zabit, aniž se dozví proč
Angela Vicariová – nevěsta vrácená manželovi hned svatební noci, protože nebyla panna; jmenuje Santiaga
Pedro a Pablo Vicariové – její bratři-dvojčata, řezníci; vraždu spáchají, protože musí, a přitom dělají všechno pro to, aby jim ji někdo překazil
Bayardo San Román – bohatý cizinec, který si Angelu koupil jako věc a pak ji vrátil
vypravěč – přítel Santiaga, po letech se vrací a případ rekonstruuje
Plácida Linerová – Santiagova matka, která mu v poslední chvíli zavře dveře v přesvědčení, že je uvnitř

Vypravěč:

Ich-forma vypravěče-svědka, který zároveň vystupuje jako novinář rekonstruující události; kombinuje vlastní vzpomínky, výpovědi svědků a soudní spis

Vyprávěcí způsoby:

Kombinace reportáže a novely; kroužení kolem jednoho okamžiku, ke kterému se text stále vrací a nikdy ho nemine

Typy promluv:

ich-forma vypravěče – nosná
citace výpovědí svědků
citace ze soudního spisu
dialog

Obsah:

První věta knihy oznámí, že Santiago Nasar toho dne zemře. Zbytek novely vysvětluje, jak se to mohlo stát.

Předchozí den se v městečku slavila svatba. Bohatý cizinec Bayardo San Román si vzal Angelu Vicariovou – dívku, kterou si vyhlédl jako věc a jejíž rodina souhlasila, protože byl bohatý.

V noci ji vrátí rodičům, protože nebyla panna. Matka ji zbije a bratři-dvojčata Pedro a Pablo se ptají, kdo to byl.

Angela vysloví jméno Santiago Nasar. Nikdy se nevysvětlí, jestli mluvila pravdu; vypravěč připouští, že to mohla být jen první jméno, které ji napadlo.

Bratři si vezmou řeznické nože a jdou ho zabít. Cestou to řeknou skoro každému, koho potkají – v hospodě, na trhu, v mlékárně. Vypravěč to komentuje: chtěli, aby je někdo zastavil.

Zastaví je starosta, který jim nože sebere. Oni si vezmou jiné.

Nejméně dvaadvacet lidí vědělo, co se chystá. Někteří tomu nevěřili, jiní si mysleli, že to řekne někdo jiný, další byli přesvědčeni, že Santiago si to zaslouží. Nikdo mu to neřekl.

Santiago vstal brzy, protože do města připlouval biskup. Byl v bílém, nevyspalý a bezstarostný. Biskup nakonec z lodi ani nevystoupil a jen mávl na požehnanou.

Někdo Santiagově matce vzkázal, co se děje. Ta byla přesvědčená, že je syn doma, a zavřela vchodové dveře.

Santiago v tu chvíli běžel k domu zvenčí. Doběhl ke dveřím, které mu matka právě zavřela před nosem, a bratři Vicariovi ho tam ubodali.

Vstal, obešel dům se střevy v rukou, vešel zadními dveřmi do kuchyně a padl.

Pitva je líčena jako zrůdné divadlo – provádí ji kněz bez zkušeností, protože není lékař, a tělo prakticky zničí.

Bratři jsou odsouzeni a po letech propuštěni. Angela se do Bayarda po letech zamiluje a píše mu půl života dopisy, na které neodpovídá. Nakonec za ní přijede s balíkem dvou tisíc neotevřených listů.

Vypravěč případ rekonstruuje sedmadvacet let poté a nedojde k žádné odpovědi na to podstatné: proč nikdo nic neudělal.

Jazykové prostředky:

věcný, střídmý styl blízký reportáži
přesné časové údaje
hovorová španělština karibského pobřeží
biblické a náboženské narážky
opakování klíčových vět
kontrast věcnosti a hrůzného obsahu

Tropy a figury:

ironie – všichni vědí a nikdo nejedná
předznamenání hned v první větě – napětí není v tom co, ale jak
symbol – dvoje dveře domu, přední a zadní, jako dvě možné budoucnosti
kruhová kompozice
kontrast – biskupova návštěva, na kterou všichni čekají, a on ani nevystoupí z lodi
hyperbola v líčení počtu ran a krve

Gabriel García Márquez

Gabriel García Márquez (1927–2014), kolumbijský prozaik a novinář, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1982), hlavní představitel magického realismu. Kronika vychází ze skutečné vraždy, která se roku 1951 stala v jeho okolí a jejíž oběť znal. Rodina si přála, aby o tom nepsal, a on čekal třicet let.

Další autorova díla:

Sto roků samoty
Láska za časů cholery
Podzim patriarchy
Plukovníkovi nemá kdo psát

Literární kontext:

Latinskoamerický boom, magický realismus – tady ale v podobě téměř dokumentární. Novela bývá čtena jako obžaloba společnosti postavené na cti: bratři Vicariovi vraždit nechtěli, ale kodex jim nedovolil nic jiného, a městečko jim v tom pomohlo tím, že mlčelo.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.

Další rozbory od stejného autora

Gabriel García Márquez: Sto roků samoty