Karel Havlíček Borovský: Křest svatého Vladimíra - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

E-kniha

Rychlá navigace:

Téma:

Panovník nechá utopit boha, který mu přestal být užitečný, a pak zjistí, že bez náboženství se vládnout nedá; satira na spojení trůnu a oltáře

Motivy:

Car a bůh Perun, utopení modly, poslušnost poddaných, náboženství jako nástroj moci, byrokracie, konkurz na nového boha, policie a cenzura, lidová hloupost, vzpoura, absolutismus

Prostor děje:

Bájná Kyjevská Rus – carský dvůr, kancelář, náměstí, řeka Dněpr; prostředí je záměrně smíšeno s rakouskou byrokracií 19. století

Čas děje:

Formálně 10. století (pokřtění Rusi knížetem Vladimírem roku 988), fakticky Rakousko po roce 1848. Skladba vznikala v brixenském vyhnanství v letech 1848–1855, vydána byla až posmrtně (1876) a nedokončena

Kompozice:

Nedokončená skladba o deseti zpěvech, každý s vlastním názvem; epizodická stavba, prostý čtyřverší s pravidelným rytmem. Děj postupuje od Perunovy popravy přes hledání náhrady po vzpouru

Literární druh:

lyricko-epika

Literární žánr:

satirická skladba (parodická epika)

Postavy:

car Vladimír – panovník rozmarný a hloupý; boha dá utopit, protože mu nezahřměl k svátku
bůh Perun – slovanský hromovládce; odmítne poslušnost a skončí v Dněpru; jediný, kdo si zachová důstojnost
carevna – stará se hlavně o dvorské pomluvy a o to, jak se to bude vyjímat
ministr, kancléř a policejní ředitel – karikatury rakouského úřednictva, řeší formuláře a rubriky
kněží a mnichové – nabízejí své náboženství jako zboží ve výběrovém řízení
lid – nejdřív mlčí a poslouchá, nakonec se bouří

Vypravěč:

Vypravěč-satirik, který děj podává s ironickým nadhledem a průběžně komentuje; mluví hovorově, jako by vyprávěl v hospodě

Vyprávěcí způsoby:

Parodie hrdinské epiky – vysoký žánr je použit na nízkou látku. Ironie, nadsázka, aktualizace (starověká Rus mluví jazykem rakouské byrokracie)

Typy promluv:

vypravěčské pásmo ve verších – nosné
dialog – rozhovory u dvora a v kanceláři
monolog – Perunova vzdorná odpověď
úřední řeč – parodie výnosů, protokolů a inzerátů

Obsah:

Car Vladimír má svátek a čeká, že mu bůh Perun k té příležitosti pořádně zahřmí – patří to k dvorskému ceremoniálu. Perun ale mlčí. Rozzuřený car to bere jako neposlušnost a urážku majestátu.

Nechá boha předvolat. Perun se nedá zastrašit a odmítne poslouchat rozkazy jako sluha. Car proto vydá rozsudek: modlu přivázat koni k ocasu, vláčet po městě a utopit v Dněpru. Rozsudek se vykoná.

Teprve pak dojde dvoru, co provedli. Země zůstala bez boha, a to je vážný problém: bez náboženství totiž lid nemá z čeho mít strach, neplatí daně ochotně a nedá se pořádně ovládat. Ministr, kancléř i policejní ředitel to řeší jako úřední záležitost – sepisují protokoly, zakládají spisy a hledají precedens.

Vypíše se konkurz. Do Kyjeva se sjíždějí zástupci všech vyznání a nabízejí své náboženství jako obchodníci zboží: každý vychvaluje výhody svého systému, počty svátků, přísnost postů a pohodlnost přikázání. Vybírá se hlavně podle toho, co se bude nejlépe hodit vládě.

Mezitím se v zemi šíří neklid. Lid, kterému chybí bůh a přibývá úřadů, začíná reptat a schyluje se ke vzpouře.

V tomto místě skladba končí – Havlíček ji nedokončil. Zůstává tak zamrzlá přesně v okamžiku, kdy má moc čelit tomu, co si sama způsobila.

Jazykové prostředky:

hovorová čeština ve verších, lidový tón
úřednické a policejní fráze v parodické podobě
vulgarismy a hrubé výrazy pro komický účinek
zdrobněliny a familiární oslovení
pravidelný čtyřverší s rýmem, jednoduchý rytmus písně
aktualizační anachronismy (staroruský dvůr s rakouskými úřady)

Tropy a figury:

ironie a sarkasmus – nosný prostředek celé skladby
parodie – hrdinský epos použitý na frašku
alegorie – Kyjevská Rus jako Rakousko
hyperbola – konkurz na boha, náboženství jako zboží
kontrast – vznešená forma eposu proti nízkému obsahu
personifikace – bůh jako státní úředník, který stávkuje

Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský (1821–1856), český novinář, básník a politik, zakladatel české politické žurnalistiky. Za kritiku Bachova absolutismu byl roku 1851 bez soudu deportován do tyrolského Brixenu, kde napsal své tři velké satiry. Po návratu, nemocný a izolovaný, brzy zemřel.

Další autorova díla:

Tyrolské elegie
Král Lávra
Epigramy
Obrazy z Rus
Havlíčkovy Kutnohorské epištoly

Literární kontext:

České národní obrození a doba Bachova absolutismu. Spolu s Tyrolskými elegiemi a Králem Lávrou tvoří trojici brixenských satir. Skladba nemohla za autorova života vyjít; její protiklerikální ostří ji později učinilo nejcitovanějším Havlíčkovým dílem.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.